RJ2BP_ULP1 Úvod do studia literatury 1

Pedagogická fakulta
jaro 2018
Rozsah
1/0/0. 1 h. týdně. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Eva Kudrjavceva Malenová, Ph.D. (přednášející)
PaedDr. Lenka Odehnalová, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Mgr. Simona Koryčánková, Ph.D.
Katedra ruského jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Helena Rytířová
Dodavatelské pracoviště: Katedra ruského jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Předpoklady
Znalost ruského jazyka.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 70 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/70, pouze zareg.: 0/70, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/70
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Hlavní cíle kurzu jsou: seznámení se základními pojmy literární vědy; uvedení do problematiky teorie literatury; aplikace teorie na vlastní práci s textem; přiblížení vztahu folkloru a literatury; porozumění vztahu literatury a jiných druhů umění; porozumění vztahu stylů, směrů a žánrů
Osnova
  • Osnova úvodu do studia literatury
  • 1. Literatura a folklor
  • 2. Struktura literární vědy
  • 3. Disciplíny literární vědy ve vzájemném vztahu a v poměru k vědám příbuzným (historie, filozofie, sociologie, psychologie, antropologie, estetika)
  • 4. Literární kritika a historie literatury, pomocné vědy (textologie, bibliografie, archivnictví aj.).
  • 5. Literární teorie
  • 6. Poetika
  • 7. Literární komparatistika.
  • 8. Versologie
  • 9. Problémy genologie - literární žánry a směry
  • 10. Estetika, základní pojmy a školy.
  • 11. Kultura četby a vjemu uměleckého díla.
  • 12. Ruská literárněvědná terminologie
Literatura
    povinná literatura
  • POSPÍŠIL, Ivo. Základní okruhy filologické a literárněvědné metodologie a teorie (elementy, materiály, úvahy, pojetí, texty). Trnava: Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, Filozofická fakulta, 2010, 275 s. ISBN 978-80-8105-191-3. info
  • RICHTEREK, Oldřich. Úvod do studia ruské literatury. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, 122 s. ISBN 80-7041-640-8. info
    doporučená literatura
  • VLAŠÍN, Š. Slovník literární teorie. Praha : Československý spisovatel, 1984. 465 s. 12/13. 22-141-84
  • MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Litomyšl: Paseka, 2004, 699 s. ISBN 807185669X. info
  • VODIČKA, Felix. Svět literatury. 4., upr. vyd., ve Fortuně 1. Praha: Fortuna, 1995, 279 s. ISBN 8071682136. info
  • PAVELKA, Jiří a Ivo POSPÍŠIL. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno: Georgetown, 1993, 294 s. Co nás spojuje. ISBN 80-901604-0-9. info
  • POSPÍŠIL, Ivo. Úvod do studia literatury pro rusisty. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 1991, 116 stran. ISBN 8021002492. info
Výukové metody
Přednáška, samostudium, písemná práce. V rámci tohoto předmětu je testována také samostatná domácí četba dle seznamu povinné literatury: 1. N. M. Karamzin: Ubohá Líza (Бедная Лиза) 2. I. A. Krylov: Свинья под дубом; Лебедь, Щука и Рак; Ворона и Лисица (басни) 3. A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu (Горе от ума) 4. A. S. Puškin: Evžen Oněgin (Евгений Онегин) 5. A. S. Puškin: Skoupý rytíř (Скупой рыцарь) 6. M. J. Lermontov: Démon (Демон); И скучно и грустно... (стихотворение) 7. M. J. Lermontov: Hrdina naší doby (Герой нашего времени) 8. A. N. Ostrovskij: Bouře (Гроза) 9. N. V. Gogol: Revizor (Ревизор); Шинель (Plášť)
Metody hodnocení
Písemná odborně-interpretační práce na zadanou báseň - formou odborného pojednání o historii recepce a vzniku básně a interpretace,se soupisem použité literatury dle normy a stručným ruským resumé. Více viz instrukce ve studijních materiálech v IS. Samostatná četba povinné (a doporučené) literatury. Forma zkoušení: písemný test v češtině prověřující znalosti ruské literárněvědné teorie, terminologie, praktického určení uměleckých (básnických forem a prostředků) a znalost povinné četby (seznam viz výukové metody). 75% správných odpovědí je třeba k úspěšnému absolvování.
Informace učitele
https://is.muni.cz/auth/dok/rfmgr.pl?fakulta=1441;obdobi=3764;kod=RJ2BP_ULP1;furl=%2Fel%2F1441%2Fjaro2008%2FRJ2BP_ULP1%2Fum%2F;info=
Doplňující literatura:
Svět literatury I. F. Vodička, ved. Kol. SPN, Praha 1992.
Slovník literární teorie. Š. Vlašín, Čs. Spisovatel, Praha 1977.
Encyklopedie literárních žánrů. Dagmar Mocná akol. Paseka, Praha-Litomyšl 2004.
Větší poetický slovník. Jos. Brukner, Jiří Filip, Čs. Spisovatel, Praha 1968. Doporučená literatura k esejím:
Aristoteles: Poetika, Rétorika, Politika. Bratislava, Tatran 1980.
Týž, Etika Níkomachova. Praha, Rezek 1996.
Drozda, Miroslav, Narativní masky ruské prózy.Od Puškina k Bělému. (kapitoly z historické poetiky). Praha, UK 1990.
Hegel, G. W.F.: Estetika. Praha 1966.
Ingarden, R.: O poznávání literárního díla. Praha 1967.
Interpretácia uměleckého textu. A. Popovič, P. Liba a kol..SPN, Bratislava 1981
Kiraj, D., Kovač, A.: Poetika. Trudy russkich i sovetskich poetičeskich škol. Budapešt 1982.
Kožmín, Zdeněk: Smysl dekonstrukce. Brno 1998. Týž: Modely interpretace. Brno 2001.
Kšicová, D.: Poéma za romantismu a novoromantismu. Rusko-české paralely. UJEP, Brno 1983.
Táž: Secese. Slovo a tvar. Brno, MU 1998.
Táž: Od moderny k avantgardě. Brno, MU 2007.
Lessing, G.E.: Laokoon čili o hranicích malířství a poezie. Praha 1960.
Litteraria Humanitas, III, Západ – Východ, Brno 1995.
detto: IV, Roman Jakobson, Brno 1996. detto: VI, Alexandr Veselovskij a dnešek. Brno 1998.
Losev, A. F., Znak, simvol, mif. Moskva 1982.
Losev, A. F., Šestakov, V. P.: Dějiny estetických kategorií. Praha 1984.
Mathauser, Zdeněk, Literatúra a anticipácia. Bratislava 1982.
Týž: Metodologické meditace aneb Tajemství symbolu. Brno 1989.
Týž, Mezi filosofií a poezií. Praha 1995.
Mukařovský, Jan: Studie z estetiky. Praha 1966.
Pavelka, Jiří.: Anatomie metafory. Brno 1982.
Pavelka Jiří, Pospíšil, Ivo: Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů.Brno 1993.
Peirce, Charles S.: Lingvistické čítanky. Sémiotika. Praha 1972.
Pospíšil, I.: Ruská literárněvědná metodologie 19. a počátku 20. století. Praha 1987.
Pospíšil I. Ruský román. Nástin utváření žánru do konce 19. stol. Brno,. MU 1998.
Rudnev, V. P.: Slovar kultury 20 veka. Ključevyje ponjatija i teksty. Moskva 1997.
Russkaja slovesnost. Antologija. Moskva 1997.
Staiger, Emil, Základní pojmy poetiky. Praha, Čs. spisovatel 1969.
Šklovskij, V., Teorie prózy. Praha, Melantrich 1933.
Trzynadłowski, J.: Sztuka słowa i obrazu. Wrocłav 1982.
Vinogradov, V. V., Poetika russkoj literatury. Moskva, Nauka 1976.
Wellek, R., Warren, A.: Teorie literatury.
Žirmunskij, V. M., Teorija literatury. Poetika. Stilistika. Lenigrad, Nauka 1977 Doporučená četba
Pověst dávných let – (Nestorův letopis) – ukázky
Slovo o pluku Igorově
Citlivé duše – výbor z ruské sentimentální povídky – N. M.-
Karamzin, Ubohá Líza
Ivan A. Krylov, Bajky, komedie dle výběru – Člověk a stín (bajky, satiry a komedie v překladu Hany Vrbové)
Vasilij A. Žukovskij, Světlana

Alexandr Sergejevič Puškin, Lyrika, poemy: Kavkazský zajatec,
Bachčisarajská fontána, burleska – Tři žerty:Domek v Kolomenském aj. Evžen Oněgin, Bělkinovy povídky, Piková dáma, Kapitánská dcerka
Alexandr Sergejevič Gribojedov, hra: Hoře z rozumu
Michail Jurjevič Lermontov, lyrika, poemy: Mcyri, Demon, Paní důchodní z Tambova; román: Hrdina naší doby; drama:Maškaráda Nikolaj Vasiljevič Gogol, Večery na dědince nedaleko Dikaňky – ukázky, Taras Bulba, Něvský prospekt, Nos, Plášť. Román - Mrtvé duše, komedie: Ženitba, Revizor
Ivan Sergejevič Turgeněv, Lovcovy zápisky – ukázky, Asja, První láska, Jarní vody Romány: Šlechtické hnízdo, Otcové a děti, Dým
Ivan Alexandrovič Gončarov, Oblomov
Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, hry: Výnosné místo, Bouře, Les, Sněhurka
Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin, Pohádky, Historie jednoho města – ukázky,
Román: Golovlevské panství
Nikolaj Alexejevič Někrasov, lyrika, poemy: Mráz – pán všech krás, Ruské ženy
Fjodor Ivanovič Ťutčev, lyrika
Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Bílé noci, Něžná, romány: Zločin a trest, Idiot, Bratři Karamazovovi
Lev Nikolajevič Tolstoj, Kozáci, Kreutzerova sonáta, romány: Anna Kareninová, Vojna a mír, Vzkříšení
Nikolaj Semjonovič Leskov, Lady Mackbeth Mcenského újezdu
Vsevolod Michajlovič Garšin, Čtyři dny
Anton Pavlovič Čechov, Step, Pokoj č. 6, Dáma s psíčkem aj. Hry: Racek, Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad
Dmitrij Sergejevič Merežkovskij, hra: Pavel I. Román: Leonardo da Vinci
Ivan Bunin, Pán ze San Francisca, Temné aleje lásky, Román: Arseňjevův život
Alexandr Blok, Verše o Krásné dámě, poemy: Slavičí sad Dvanáct; hry. Bufonáda, Neznámá
Valerij Brjusov, lyrika; povídky: Za zrcadlem, Republika Jižního Kříže; román: Ohnivý anděl; hra: Tajemný host
Andrej Bělyj, lyrika; novela: Kotík Letajev, romány: Stříbrný holub, Petrohrad
Konstantin Dmitrijevič Balmont, lyrika – Sonety slunce, medu a luny
Zinaida Gippiusová, lyrika
Leonid Andrejev, Povídka o sedmi oběšených; hry: Ten, kdo dostává políčky
Fjodor Sologub, román: Posedlý
Michail Arcybašev, román: Svůdce (Sanin)
Velemir Chlebnikov, lyrika, poemy: Šaman a Venuše; hra: Světodkonce (Mirskonca) Otázky ke zkoušce z Úvodu do studia literatury:
1. Literatura a slovesnost, charakteristika, členění, funkce
2. Literární věda, členění, charakteristika jednotlivých disciplin
3. Struktura literárního díla, charakteristika obsahu a formy, členění
4. Plán jazykový: jazykové vrstvy, styl a jeho prostředky, básnické výrazy a prostředky, zvukové prostředky
5. Charakteristika nejdůležitějších tropů
6. Symbol a mýtus
7. Plán tematický (téma, motiv, postavy, postavení autora v uměleckém díla)
8. Plán kompoziční, typy kompozičních uspořádání
9. Fabule a syžet, charakteristika, syžetové fáze, čas a prostor v literárním díle, umělecké vyprávění (narace)
10. Členění literatury z hlediska žánrového, charakteristika lyriky, epiky, dramatiky a jejich vzájemných vztahů, genologie
11. Nejdůležitější lyrické žánry
12. Epické žánry 1
3. Dramatické žánry
14. Členění versologie, charakteristika metriky, prozódie a strofiky
15. Rozdíly mezi českými a ruskými prozódickými systémy, jejich historické začlenění a uplatnění
16. Rým a strofika v české a ruské literatuře, nejdůležitější strofické útvary
17. Literárněvědné metodologie
18. Komparatistika – charakteristika, základní pojmy


6 bezkontaktních výukových hodin bude využito k písemné práci formou eseje či recenze o literárněvědném či uměleckém díle a k samostatné četbě zadané odborné literatury. Písemná práce by měla prokázat, že student je schopen využít nabytých teoretických vědomostí v oblasti literárněvědné metodologie. Hodnotí se především schopnost samostatného kritického názoru na analyzované dílo. Kurz je ukončen zkouškou. Nedílnou součástí zkoušky je předložení vypracované eseje a písemný test znalostí ruské literárněvědné terminologie.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2019, jaro 2020.