EN

FF:VIKBB63 Čtenářský přehled - Informace o předmětu

VIKBB63 Informační věda: čtenářský přehled

Filozofická fakulta
podzim 2018
Rozsah
1/1. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Michal Lorenz, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví - Ústav české literatury a knihovnictví - Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví - Ústav české literatury a knihovnictví - Filozofická fakulta
Rozvrh
St 10:00–11:40 VP
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 15 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 3/15, pouze zareg.: 0/15, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/15
Mateřské obory
Cíle předmětu
Student by měl po úspěšném absolvování:


1. znát základní témata, teorie, diskuze a problémy řešené v informační vědě,

2. být schopen identifikovat subdisciplíny informační vědy a jejich vzájemné vztahy a provázanost,

3. být schopen reflexivně a kriticky uchopit fenomény delimitace a identity oboru a zhodnotit význam interakcí s příbuznými obory

4. výrazně posílit schopnost kritické práce s odborným textem a související dovednosti

5. získat praktické kompetence v oblastech 1) mezilidské komunikace a 2) argumentace 3) reflexe profesní identity a možností profesního uplatnění
6. získat artefakt v podobě digitálního portfolia s výsledky vzniklými průběžnou tvorbou kreativních výstupů v průběhu kurzu

Struktura předmětu klade důraz na intenzivní práci s textem — povinnými součástmi jsou četba v rozsahu cca 20 —70 stran týdně (též s ohledem na sazbu a jazyk textu, některé texty jsou dostupné pouze v anglickém jazyce), účast na seminárních diskusích a tvorba kreativních výstupů (v případě studentů komb. formy studia jsou podmínky mírně upraveny, viz. část Metody hodnocení).

Všechny potřebné texty budou zpřístupněny skrze studijní materiály v informačním systému.
Osnova
  • 1) Seznámení se s cíli kurzu, reflexe teoretických východisek, konceptů a zkoumaných fenoménů, delimitace informační vědy (J. Furner, Miksa, Marco, Yovits, Brookes, Robinson, Farradane, Floridi, Shera) (3 semináře)

    2) Historická zkoumání informační vědy – hledání počátků a identity (Rayward, Burke; 1 semináře)

    3) Informační války: od dokumentalistiky přes informační vědu k informatice (Wellisch, Buckland; 3 semináře)

    4) Paninformaticionizmus, informační metavěda, jednotná teorie informace (Capurro, Fleissner, Hofkirchner, Otten, Debons; 2 semináře)

    5) Mezi teorií a praxi - kritická reflexe trendů ve vzdělávání informačních studií, skladba kurikul, zavírání informačních škol (Abott, Rothstein, Nolin – Ăström, Ostler Dahlin, Willardson, Paris, Van House, Sutton, Berry III, Gorman, Durrance, Dillon, Norris, Cronin; 3 semináře)
Literatura
  • BUCKLAND, Michael. Emanuel Goldberg, Electronic Document Retrieval, and Vannevar Bush’s Memex. Journal of the American Society for Information Science. 1992, 43(4): 284 – 294. ISSN 1532-2890.
  • FARRADANE, Jason. Toward a True Information Science. The Information Sciencist. 1976, 10(3): 91-101. ISSN 0020-0263.
  • NOLIN, Jan – ĂSTRÖM, Frederick. Turning weakness into strenght: strategies for future LIS. Journal of Documentation. 2010, 66 (1), 7 – 27. ISSN 0022-0418.
  • CRONIN, Blaise. Cutting the Gordian Knot. Information Processing & Management. 1995, 31(6): 897-902.
  • BROOKES, Bertram C. The foundations of information science. Part I - IV. Journal of Information Science. 1980 - 1981.
  • YOVITS, Marshall C. Information Science: Toward the Development of a True Scientific Discipline. American Documentation. 1969, 20(4): 369–376. ISSN 1936-6108.
  • BERRY III, John N. We Must Have Library Education. Library Journal. 1998, Vol. 123, No. 3.
  • Van HOUSE, Nancy A. – SUTTON, Stuart A. The Panda Syndrome: An Ecology of LIS Education. Journal of Education for Library and Information Science. 1999, 37(2): 131-147.
  • GORMAN, Michael. Whither library education? New Library World. 2004, Vol. 15, No. 9 – 10, s. 376 – 380.
  • DURRANCE, Joan. C. Competition or Convergence? Library and Information Science Education at a Critical Crossroad. Advances in Librarianship. 2004, 28.
  • BERRY III, John N. Don't Dis the LIS "Crisis": Gorman is right to focus his ALA term on library education. Library Journal. 2004, Vol. 129, No. 16.
  • DILLON, Andrew – NORRIS, April. Crying Wolf: An Examination and Reconsideration of the Perception of Crisis in LIS Education. Journal of Education for Library and Information Science. 2005, 46(4): 280-298.
  • RAYWARD, W. Boyd. Visions of Xandu: Paul Otlet (1868-1944) and Hypertext. Journal of the American Society for Information Science. 1994, 45(4): 235 – 250. ISSN 1532-2890.
  • ABBOTT, Andrew. The System of Professions: An Essay on the Division of Expert Labor. Chicago: The University of Chicago, 1988. ISBN 0-226-00069-9.
  • BURKE, Colin. History of Information Science. Annual Review of Information Science and Technology. 2007, 41(1), p. 20-24. ISBN 978-1-57387-276-8.
  • MARCO, Guy A. Two false dogmas of information science. New Library World. 1996, 96 (1131).
  • ROBINSON, Lyn. Information science: communication chain and domain analysis. Journal of Documentation. 2009, 65(4): 578-591. ISSN 0022-0418.
  • WELLISCH, Hans. From Information Science to Informatics: a terminological investigation. Journal of Librarianship. 1972, 4(3): s. 163. ISSN 0022-2232.
  • OTTEN, Klaus – DEBONS, Anthony. Toward a Metascience of Information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, 21(1): 89 - 94. ISSN 1532-2890.
  • ROTHSTEIN, Samuel. Why People Really Hate Library Schools. Library Journal. 1986, 110(6), 41 – 48. ISSN 0363-0277.
  • FURNER, Jonathan. Information Studies Without Information. Library Trends. 2004, 52(3), 427 – 446. ISSN 0024-2594.
  • RAYWARD, W. Boyd. The Origins of Information Science and the International Institute of Bibliography/International Federation for Information and Documentation (FID). Journal ofthe American Society for Information Science. 1997, 48(4): 289 – 300. ISSN 15
  • VAKKARI, Pertti – CRONIN, Blaise (Eds.). Conceptions of library and information science. Historical, empirical and theoretical perspectives. London: Taylor Graham, 1992. ISBN 0-947568-52-2.
  • BUCKLAND, Michael Keeble. Emanuel Goldberg and his knowledge machine : information, invention, and political forces. First published. Westport, Connecticut: Libraries Unlimited, 2006. xiii, 380. ISBN 0313313326. info
  • The quest for a unified theory of information : proceedings of the Second International Conference on the Foundations of Information Science. Edited by Klaus Haefner - Wolfgang Hofkirchner. Amsterdam: Gordon and Breach Publishers, 1999. xxxiii, 59. ISBN 905700531X. info
  • OSTLER, Larry J., Therrin C. DAHLIN a J.D WILLARDSON. The closing of American library schools : problems and opportunities. 1st pub. Westport, Conn.: Greenwood, 1995. xi, 158. ISBN 9780313284618. info
  • PARIS, Marion. Library school closings : four case studies. Metuchen, N.J.: Scarecrow, 1988. 168 s. ISBN 0810821303. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:

• kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky) včetně formulace shrnutí a názorového postoje vůči čtenému textu v písemné formě,
• semináře věnující se hlubší diskusi o dané problematice a jejímu zasazení do kontextu širší akademické diskuse,
• praktické prověření pochopení látky kreativním způsobem (v libovolné formě, která je zachytitelná či zprostředkovatelná písemně či vizuálně), která zasazuje dosažené poznání do vlastní zkušenosti studenta/studentky,
• průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Práce studentů je v předmětu hodnocena průběžně. Studenti jsou hodnoceni za:

• písemné přípravy v rozsahu 1—2 normostran (1—3 body; jejich forma bude upřesněna)
• účasti na diskusi v průběhu semináře (1 bod)
• praktické kreativní výstupy ze semináře (1—2 body)
• eseje šířeji pracující s diskutovaným tématem v rozsahu 3—5 normostran (1—3 body)

Pro studenty prezenční formy studia: K započítání bodů souvisejících s výukou v každém jednom seminárním bloku je třeba mít splněno vždy alespoň kombinaci písemné přípravy, účasti a praktického výstupu (takto je možné získat 6 bodů) anebo nejvýše dvakrát během semestru zpracovat esej a praktický výstup (možnost získat 5 bodů).

Esej je nepovinná součást, která slouží jako náhrada části bodů pro studenty, kteří během semestru museli vynechat výuku a je možné ji zpracovat nejpozději 2 týdny před koncem zkouškového období (této možnosti je však možné využít nejvýše dvakrát během semestru).

Pro studenty kombinované formy studia platí hodnocení uvedené u prezenční formy studia, volitelně mohou nahradit účast na semináři zpracováním eseje v rozsahu 5—7 normostran, která zpracovává dvě témata současně (komparativně či jakkoli jinak) a je odevzdána před datem konání seminární výuky jednoho z pojímaných témat (1—10 bodů). Počet esejí, které je možné takto včasně odevzdat, není pro studenty kombinované formy studia omezen.

Hodnocení

Během dvanácti vyučovacích týdnů je možné dosáhnout nejvýše 72 bodů.
• 72—62 bodů: A
• 61—55 bodů: B
• 54—48 bodů: C
• 47—41 bodů: D
• 40—34 bodů: E
• méně než 34 bodů = F

Normostrana je 1800 znaků včetně mezer, nezapočítávají se bibliografické záznamy.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2018/VIKBB63