ESA055 William Shakespeare: spravedlnost, odpuštění a zázraky

Filozofická fakulta
jaro 2010
Rozsah
1/1. 4 kr. (plus 1 za zk). Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: k.
Vyučující
prof. PhDr. Petr Osolsobě, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Petr Osolsobě, Ph.D.
Seminář estetiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Ivana Vašinová
Rozvrh
Út 16:40–18:15 zruseno D22
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 225 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/225, pouze zareg.: 0/225, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/225
Jiné omezení: posluchači bakalářského oboru estetika, kteří začali své studium před více než čtyřmi semestry, musí mít splněnu postupovou zkoušku (ESAPZE), jinak si nesmí předmět zapsat
Mateřské obory/plány
předmět má 18 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Posluchač získává schopnost interpretovat Shakespearovy hry ve světle zásad literárně umělecké dramaturgie: identifikovat témata, znát jejich způsoby vyjádření vzhledem k rozvoji dramatických charakterů a obsahu jejich promluv.
Osnova
  • Motiv odpuštění je u Shakespeara tak častý, že jej můžeme právem považovat za základní znak jeho dramaturgie. Třebaže i v antické dramatice nacházíme obdobu motivu odpuštění v oblasti sakrálního "usmíření"(Aischylos) a třebaže i autoři evropského novověku dramaticky rozvíjejí odpuštění v intencích novozákonních přikázání (Corneille, Schiller, Goethe) v dramatickém napětí mezi trestající spravelností a odpouštějící milostí, Shakespearovo dílo, zvláště jeho pozdní dramata (Lear, Zimní pohádka, Cymbelín, Bouře, Pericles), je hluboce prostoupeno vírou v sílu odpuštění (forgiveness, pardon, mercy, indulgence, grace).
  • Zázraky (miracles, the supernatural) nejsou u Sh. jen dědictvím dramatické techniky středověkých "miracle plays", jejichž inspirace nacházíme v pozdních Shakespearových "romancích"; jsou snad i hlubším výrazem Shakespearovy náboženské zkušenosti, jak je patrné například z řeči starého Lafeua (All's Well That Ends Well, II 3): "Vykládá se, že už se nedějí zázraky, a mezi našimi filosofy existují i takoví, co z toho, co je nadpřirozené a mimořádné, dělají něco normálního a všedního. To je pak příčinou toho, že si s příčinami hrůz zahráváme a uchylujeme se k zdánlivým poznatkům tam, kde bychom se měli poddat nepoznané bázni." 1. Motiv odpuštění a jeho filozofické kořeny. K psychologii viny, msty, odpykání a odpuštění.
  • 2. Odpuštění v Shakespearových Historiích (R2 - I,1, IV,1; H4 - IV,3; V,5; H5- II,2, H6 part II. III,3; part 3 II,6, R3- III,7; V,5)
  • 3. Odpuštění v Komediích: (Two Gentlemen V,4; As You Like It V,4; All's Well V,3; Measure II,2; II,4; III,1, III,2)
  • 4. Odpuštění v Tragédiích: (Hamlet III,3; Lear IV,6; V,3; Julius Caesar III,1; Othello II,3; IV,2; V,2; Macbeth V,1; Antony IV,10; Coriolanus V,3; V,6.
  • 5. Odpuštění v "Romancích": (Cymbeline V,5; Winter's Tale; Tempest V,1).
  • 6. Analýza zázraků 1) uzdravení: Macbeth, All's Well; 2) zmrtvýchvstání: Winter's Tale; Tempest; Cymbeline, Henry VIII.
  • 7. Implikace motivu zázraku pro techniku dramatu a pro výklad Shakespearovy osoby a díla.
Literatura
  • JANKÉLÉVITCH, Vladimir. Odpuštění. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1996, 218 s. ISBN 8020405518. info
  • CHUDOBA, František. Kniha o Shakespearovi. D. 2, Dílo. V Praze: Jan Laichter, 1943, 854 s. : i. info
  • CHUDOBA, František. Kniha o Shakespearovi. D. 1, Prostředí a život. V Praze: Jan Laichter, 1941, 815 s. : i. info
Výukové metody
Přednáška navazuje na individuální přípravu posluchače (zadaná literatura). Výklad obecných a speciálních otázek učitelem, vedená interpretace vybraných textů, diskuse.
Metody hodnocení
písemný test, ústní dozkoušení
Informace učitele
Motiv odpuštění je u Shakespeara tak častý, že jej můžeme právem považovat za základní znak jeho dramaturgie. Třebaže i v antické dramatice nacházíme obdobu motivu odpuštění v oblasti sakrálního "usmíření"(Aischylos) a třebaže i autoři evropského novověku dramaticky rozvíjejí odpuštění v intencích novozákonních přikázání (Corneille, Schiller, Goethe) v dramatickém napětí mezi trestající spravelností a odpouštějící milostí, Shakespearovo dílo, zvláště jeho pozdní dramata (Lear, Zimní pohádka, Cymbelín, Bouře, Pericles), je hluboce prostoupeno vírou v sílu odpuštění (forgiveness, pardon, mercy, indulgence, grace).
Zázraky (miracles, the supernatural) nejsou u Sh. jen dědictvím dramatické techniky středověkých "miracle plays", jejichž inspirace nacházíme v pozdních Shakespearových "romancích"; jsou snad i hlubším výrazem Shakespearovy náboženské zkušenosti, jak je patrné například z řeči starého Lafeua (All's Well That Ends Well, II 3): "Vykládá se, že už se nedějí zázraky, a mezi našimi filosofy existují i takoví, co z toho, co je nadpřirozené a mimořádné, dělají něco normálního a všedního. To je pak příčinou toho, že si s příčinami hrůz zahráváme a uchylujeme se k zdánlivým poznatkům tam, kde bychom se měli poddat nepoznané bázni."
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Kurs bude ukončen kolokviem.
Předmět je vyučován jednorázově.
Předmět je vhodný pro všechny posluchače MU !.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014.