FF:DO2 Combined optional lectures - Course Information

DO2 Combined optional lectures

Extent and Intensity

2/0/0. 5 credit(s). Type of Completion: z (credit).

Guaranteed by

prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc.
Faculty of Arts
Contact Person: doc. Mgr. Ivo Buzek, Ph.D.
Supplier department: Faculty of Arts

Timetable

Fri 2. 3. 9:10–12:25 K33, Fri 6. 4. 9:10–12:25 K33, Fri 4. 5. 9:10–12:25 K33

Prerequisites (in Czech)

Zápis do doktorského studia.

Course Enrolment Limitations

The course is also offered to the students of the fields other than those the course is directly associated with.

fields of study / plans the course is directly associated with

there are 100 fields of study the course is directly associated with, display

Course objectives (in Czech)

Po absolvování tohoto předmětu bude student schopen porozumět metodologickým postupům jiných oborů, než je ten, který studuje, a bude mocen metodologické komparace, případně metodologického transferu.

Syllabus (in Czech)

• Předmět se skládá z blokových přednášek věnovaných lingvistické literárněvědné, uměleckovědné a historiografické reflexi.
• Ivo Pospíšil: Literárněvědná terminologie a její inter- a transdisciplinární charakter. Úvodní výklad a seminární diskuse se týkají problematiky literárněvědné terminologie, její podstaty, původu, geneze, systémovosti a proměn ve vztahu k jiným vědním disciplínám a obecně oblastem lidské činnosti, zejména k blízkým vědám humanitním a sociálním, ale i přírodním a k představám spojeným s prostorovým viděním literárního artefaktu a k obecné disciplíně, jež se zabývá terminologií (snad by se dala česky nazvat „věda o termínech“, protože slovo „terminologie“ je vymezeno jako „soubor soustava termínů“. Prvním cílem krátkého kurzu je to, aby si frekventanti uvědomili sepětí metodologie a terminologie a jejich otevřenost v situaci, kdy se okruh terminologie už dávno stal samostatnou vědní disciplínou. Druhým pak rozvoj vlastní kreativity ústící v tvorbu nových termínů, ale obezřetně, v souvislosti s již existujícími pojmy, jejich transformací, metaforickým posunem apod.
• Lukáš Fasora: Metoda generačního přístupu
• Seminář se zaměří na otázku využití generačního konceptu podle díla Karla Mannheima ve společenských a humanitních vědách. Z oborového pohledu se seminář bude pohybovat na pomězí historie, sociologie a sociální psychologie. Ve středu pozornosti bude otázka slučitelnosti věkových kohort s „mannheimovským“ konceptem generačního prožitku a horizontu generační zkušenosti. Kromě představení teoretických parametrů konceptu budou představeny některé zdařilé pokusy o aplikaci i rizikové faktory, které komplikují výzkum.
• Petr Osolsobě:Intencionální akty a teleologie jako forma vědeckého poznání v humanitních vědách
• Aristotelský pojem intence a jeho důsledky pro vymezení humanitních věd jako věd o záměrných lidských aktech (Brentano, Geach, Searle); teleologický „myšlenkový řád“ podle Engliše v kontrastu s přírodovědnou kauzalitou a s právní normativitou; distinkce actus humanus / actus hominis, znak/příznak, bezděčný/záměrný a pojem funkce v estetice, lingvistice a v teorii literatury.
• Roman Madecki: Staré myšlenky o jazyce jako inspirace pro moderní lingvistiku. Cílem přednášky je nastínit některé starší komplexy názorů na jazyk a komunikaci, které si všímaly stejně jako dnešní komunikativně orientovaná lingvistika pragmatické, kognitivní a kulturní povahy verbální činnosti člověka. Přednáška je rozdělena do tří okruhů. První se snaží odpovědět na otázku, nakolik existuje kontinuita mezi moderní lingvistikou a staršími teoriemi, druhý je zaměřen na odkaz klasické rétoriky a třetí představuje procesuální pojetí jazyka u W. von Humboldta a možnosti jeho aplikace v oblasti teorie diskursu.
• Jarmila Bednaříková: Metodologie poznání raných forem států. Tradiční pojetí historie srovnává různé civilizace v téže časové rovině. Ukazuje se, že plodné výsledky přináší rovněž srovnávání týchž vývojových stupňů historického procesu, ačkoli na různých místech světa a u rozličných etnik nebylo těchto stupňů dosaženo současně. Kurz se zabývá vymezením kategorie státu starověkého typu, staroorientálního a antického typu, typem tzv. barbarských států a států, které vytvářeli nomádi. Pokouší se o zařazení administrativních útvarů, jako byly státy Inků, Aztéků, nebo i Velká Morava či Attilova "říše". Ve spolupráci s účastníky se bude snažit vymezit co nejobecnější charakteristiky pro stát jako takový a pro jednotlivé vývojové typy států zvlášť.
• Petr Kyloušek: Dynamika vztahu mezi centrem a periferií. V úvodní části se výklad zaměří na ontologické a axiologické aspekty vztahu mezi centrem a periferií. Příklad autonomizace francouzsko-kanadské literatury pak osvětlí dynamiku vztahu mezi centrem a periferií v diachronním pohledu. Ve třetí části se poukáže na to, jak proměny vztahu mezi centrem a periferií ovlivňují literární metadiskurz a označení literárních směrů.

Literature

• Krč, E., Zbudilová, H.: Úvod od teorie literatury: literární terminologie a analýza literárního díla. Olomouc 2012.
• Feber, H.: Manual of Terminology. Paris 1984.
• Nünning, A.: Lexikon teorie literatury a kultury: koncepce – osobnosti – základní pojmy. HOST, Brno 2006
• Havelka, Miloš: Ideje – dějiny – společnost. Studie k historické sociologii vědění. Brno 2010 Schelsky, Helmut: Die skeptische Generation. Düsseldorf–Köln 1963
• Fasora, Lukáš: Stáří k poradě, mládí k boji. Radikalizace mladé generace českých socialistů 1900–1920. Brno 2015
• Erikson, Erik: Jugend und Krise. Die Psychodynamik im sozialen Wandel. Stuttgart 1974
• Beaugrande, R. de, Dressler, W. Introduction to Text Linguistics. London 1981.
• Helbig, G. Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha 1991.
• ŠKODA, Milan: Velké říše kočovníků. Praha: Vyšehrad 2015.
• SCHMITZ, Thomas A. Moderne Literaturtheorie und antike Texte: eine Einführung. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, c2002. ISBN 3-534-15204-2.
• BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila: Contribution to the Basic Methodological Questions (Ancinet States and the States in the Transitional period between Antiquity and the Middle Ages. In: J. Bednaříková - M. Meško -- A Žáková: On Research Methodology in the Ancient an
• DOYLE, Michael. Empires. Princeton 1986. S. 82-92 (Řím)
• BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Charakteristika "barbarských" států. Příspěvek k metodologii dějin. Studia historica Nitriensia, Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2016, roč. 2016/20, č. 1, s. 3-16. ISSN 1338-7219.
• Turchin, Peter, War and Peace and War: The Rise and Fall of Empires, New York: Plume 2007.
• KYLOUŠEK, Petr, KOLINSKÁ, Klára, PRAJZNEROVÁ Kateřina, POSPÍŠIL Tomáš, VOLDŘICHOVÁ BERÁNKOVÁ, Eva, HORÁK, Petr, Heldání identity v kanadské literatuře a filmu. Brno: Host: 2009

Teaching methods (in Czech)

Přednášky.

Assessment methods (in Czech)

Výstupem je esej v rozsahu 8-10 NS, který posoudí školitel. V eseji doktorand charakterizuje metodologická specifika všech prezentovaných oborů, porovná je s oborem, který studuje, aby stanovil podobnosti a různosti.

Language of instruction

Czech

Further comments (probably available only in Czech)

Study Materials
The course is taught each semester.
General note: Uznává se jako volitelná přednáška v rámci zvyklostí jednotlivých DSP.

• Enrolment Statistics (Spring 2018, recent)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/course/phil/spring2018/DO2