NJII_2225 Deutscher Konservativismus

Filozofická fakulta
podzim 2017
Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. Aleš Urválek, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Aleš Urválek, Ph.D.
Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 7:30–9:05 B2.21
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
NJII_2225/01: St 7:30–9:05 B2.21, A. Urválek
Předpoklady
Kurs je určen pro studenty germanistiky všech studijních programů, je nabízen rovněž studentům ostatních oborů. Vhodný je zejména pro studenty politologie, sociologie a filosofie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
předmět má 16 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
V Německu se konzervativismu a konzervativnímu myšlení dlouhodobě věnuje velká pozornost. Z pohledu německých badatelů se jedná o podnětné, namnoze kontroverzní téma. Nejčastěji bývá představeno jako duchovní hnutí, které mělo od 20. let minulého století mnoho společného s nacismem. Z tohoto pohledu sdílel konzervativismus některé nacistické ideje, podílel se na demontáži křehké demokracie výmarské republiky, a tím připravoval – ať už vědomě nebo proti své vůli - půdu k tomu, aby mohl nacismus oslovit co nejvíce občanů. V českém prostředí něpatří německý konzervativismus k tématům, jimž by badatelé věnovali náležitou pozornost. Až na výjimky zde chybí nejen publikace souborného charakteru, ale i rozsáhlejší studie. Německé konzervativní myšlení je vesměs považováno za okrajový, pro naše myšlenkové klima bezvýnamný jev. Zejména v politologických pracích převažuje zájem o konzervativismus anglosaský či francouzský, jež se ve srovnání s konzervativismem německé provenience jeví jako myšlenkově podnětnější. Tento kurs vychází z předpokladu, že bez hlubší znalosti německého konzervativismu nelze v plné šíři postihnout kupříkladu mnohé problematické a nebezpečné stránky německé zahraniční politiky: už od 60. let 19. století hrálo české území velkou roli v německých konzervativních plánech na kolonizaci střední Evropy. Bez vhledu do klíčových myšlenkových topoi německého konzervativního myšlení krom toho není možné v plném rozsahu pochopit světonázorovou orientaci (sudeto)německého obyvatelstva, žijícího na našem území, pro něž byly německé konzervativní ideje jedním z určujích intelektuálních vodítek. Hlavní cíle kurzu jsou:
seznámení s vybranými problémy německého konzervativního myšlení
seznámení s klíčovými topoi, myšlenkovými strukturami, vzorci německého konzervativního myšlení
aplikace těchto poznatků při práci s klíčovými primárními texty z dějin německého konzeravtivního myšlení
schopnost formulovat teze z jednotlivých kapitol (od Francouzské revoluce do současnosti),
schopnost interpretovat primární texty
Osnova
  • 1. Organizace. Pojem konzervativismu (definice, přístupy). Předrevoluční a porevoluční konzervativismus. 2. Burke a Německo, romantika. F. Gentz, J. Heinzmann, A. Mueller (35-45) 3. 19. století: k. a nacionalismus. P. de Lagarde (120-126) 4. Langbehn: obnova z ducha dolnoněmectví. Chamberlain: konzervativní rasismus J. Langbehn, H. S. Chamberlain (127-143) 5. Kultura a civilizace. Apolitičnost. Blahodárnost strádání a škodlivost úspěchu. T. Mann: Betrachtungen eines Unpolitischen (251-257) 6. Ideje roku 1914. Duch 1. srpna 1914. Militarismus jako výraz mravnosti národa. Hrdinové a kupci. T. Mann: Gedanken im Kriege (168-172), R. Kjellén: Die Ideen von 1914 (175-179), W. Sombart: Haendler und Helden (180-182) 7. Přitažlivost abnormality, výklady německé porážky jako skutečného vítězství. Konzervativní revoluce, boj za Jiné (Tajné) Německo. 8. Moeller van den Bruck a jeho Třetí říše. Moeller van den Bruck: Das dritte Reich (265-272) 9. Oswald Spengler: umíněný konzervativní poraženec. O. Spengler: Der Untergang des Abendlandes (258-264) 10. Ernst Juenger: zrození dělníka z ducha války. E. Juenger: Die Totale Mobilmachung a Der Arbeiter (287-294) 11. Othmar Spann a Edgar Julius Jung: O. Spann: Der wahre Staat (273-281), E. J. Jung: Marburger Rede (314-319). 12. Thomas Mann a Rudolf Borchardt. Závěrečné reflexe.
Literatura
  • Beßlich, Barbara: Wege in den Kulturkrieg. Zivilisationskritik in Deutschland 1890-1914, Darmstadt 2000.
  • Behrendt, Bernd: Zwischen Paradox und Paralogismus: weltanschauliche Grundzüge einer Kulturkritik in den neunziger Jahren des 19. Jahrhunderts am Beispiel August Julius Langbehn, Frankfurt/M. – Bern – New York 1984.
  • Breuer, Stefan: Anatomie der Konservativen Revolution, Darmstadt 1993.
  • Klemperer, Klemens: Konservative Bewegungen zwischen Kaiserreich und Nationalsozialismus, München 1962.
  • Urválek, Aleš: „Liaison dangereuse. Konservatismus und Nationalismus in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts“, in: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity 56, R. 12 (Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik), Brno 2007, s. 129-146.
  • Sontheimer, Kurt: Antidemokratisches Denken in der Weimarer Republik. Die politischen Ideen des deutschen Nationalismus zwischen 1918-1933, München 19944.
  • Mohler, Armin: Die Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932. Ein Handbuch, Darmstadt 19722.
  • Sieferle, Rolf Peter: Die Konservative Revolution. Fünf biographische Skizzen, Frankfurt/M. 1995.
  • Stern, Fritz: Kulturpessimismus als politische Gefahr. Eine Analyse nationaler Ideologie in Deutschland, Berlin, Stuttgart, Wien 1963.
  • Lenk, Kurt: Deutscher Konservatismus, Frankfurt/Main 1989.
  • Stromšík, Jiří: „Lagarde und die Folgen“, in: Acta Universitatis Carolinae – Philologica 5. Germanistica Pragensia, XIII, Praha 1997, s. 17-37.
  • Bussche, Raimund von dem: Konservatismus in der Weimarer Republik: die Politisierung des Unpolitischen, Heidelberg 1998.
  • Stefan Breuer: Ästhetischer Fundamentalismus. Stefan George und der deutsche Antimodernismus, Darmstadt 1995.
  • Burke, Edmund: Úvahy o revoluci ve Francii, Brno 1993
  • Kondylis, Panajotis: Konservativismus. Geschichtlicher Gehalt und Untergang, Stuttgart 1986.
  • Kirk, Russell: Konzervativní smýšlení, Praha 2000.
Výukové metody
Seminář využívá metodu výkladu, analýzy a syntézy poznatků. Opírá se oo kolektivní práci, diskusi ve výuce i individuální práci studentů.
Metody hodnocení
Požadavky ke kolokviu: aktivní účast, 1 pracovní list s tezemi z jakékoli přednášky včetně rozebíraných textů. České překlady textů jsou v knihovně ve druhém patře. Na vyžádání možno dodat i německé originály.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2016, podzim 2018, podzim 2019.