JSB151 Historické kořeny balkánských nacionalismů 19. století

Filozofická fakulta
podzim 2021
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Ladislav Hladký, CSc. (přednášející)
Mgr. Petr Stehlík, Ph.D. (přednášející)
prof. PhDr. Ladislav Hladký, CSc. (cvičící)
Garance
Mgr. Petr Stehlík, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 14:00–15:40 C31
Předpoklady
V semestru podzim 2020 se výuka předmětu uskuteční ONLINE.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s charakteristickými rysy procesu vzniku a utváření moderních balkánských národů a států v klíčových údobích jejich dějin v 19. a na začátku 20. století.
Výstupy z učení
Studenti se seznámí nejenom s hlavními fakty a osobnostmi dějin jednotlivých balkánských národů v 19. století, ale formou komparace vybraných problémů se také naučí rozlišovat obecné rysy, kterými se národotvorný proces na Balkáně shodoval s vývojem národů v západní a střední Evropě, a rysy specifické, kterými se Balkán od vyspělejších částí Evropy lišil. Absolventi kurzu budou schopni také porozumět historickým kořenům balkánských nacionalismů, z nichž mnohé se projevují ještě i v současné době.
Osnova
  • 1. Úvod (modely utváření národů v západní a střední Evropě na přelomu 18. a 19. století, specifické rysy tehdejší osmanské říše a Balkánu).
  • 2. Srbové, Srbsko (srbská protiturecká povstání 1804 -1813, 1815).
  • 3. Řekové, Řecko (řecké povstání 1821-1829).
  • 4. Chorvati (ilyrské hnutí, revoluční léta 1848-1849).
  • 5. Rumuni, Rumunsko (sjednocení tzv. podunajských knížectví, 50.-60. léta 19. století).
  • 6. Bulhaři, Bulharsko (tzv. dubnové povstání 1876, období Velké východní krize 1875-1878).
  • 7. Makedonští Slované (makedonská otázka na přelomu 19. a 20. století).
  • 8. Albánci, Albánie (albánské národněosvobozenecké snahy z konce 19. a začátku 20.století).
  • 9. Turci, Turecko (mladoturecká revoluce 1908-1909, panturkismus, konec osmanské říše).
  • 10. Shrnutí problematiky (obecné a specifické rysy formování moderních balkánských národů).
Literatura
    povinná literatura
  • KABRDA, Josef, Josef KOLEJKA a Richard PRAŽÁK. Dějiny národů střední a jihovýchodní Evropy : v období od Velké francouzské revoluce do roku 1918. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963, 174 s. URL info
  • KABRDA, Josef, Josef KOLEJKA a Richard PRAŽÁK. Dějiny národů střední a jihovýchodní Evropy. 2, 70. léta 19. století-1918. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, 185 s. info
  • RYCHLÍK, Jan. Mezi Vídní a Cařihradem. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2009, 399 s. ISBN 9788070219577. info
    doporučená literatura
  • ŠESTÁK, Miroslav. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: Lidové noviny, 1998, 756 s. ISBN 8071062669. info
  • RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2000, 508 s. ISBN 80-7106-404-1. info
  • HRADEČNÝ, Pavel, Růžena DOSTÁLOVÁ, Věra HROCHOVÁ, Pavel OLIVA, Konstantinos TSIVOS a Vladimír VAVŘÍNEK. Dějiny Řecka. Vydání třetí. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015, 785 stran. ISBN 9788074224560. info
  • HRADEČNÝ, Pavel, Ladislav HLADKÝ, Virgjil MONARI, František ŠÍSTEK a Pavla HRADEČNÁ. Dějiny Albánie. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 716 s. ISBN 9788071069393. info
Výukové metody
Předmět kombinuje přednášku se seminární částí. Pro semináře připraví studenti referáty podle zadání. O obsahu referátů proběhne na semináři diskuse.
Metody hodnocení
Podmínky pro úspěšnou zkoušku: Pravidelná docházka na přednášky, vypracování a přednesení seminární práce, aktivní účast na seminářích, prokázání dobrých znalostí probírané tematiky u ústní zkoušky.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2020, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.