C4100 Chemie životního prostředí I

Přírodovědecká fakulta
jaro 2007
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: k.
Vyučující
prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.
RECETOX – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Pá 12:00–14:50 kamenice
Předpoklady
Základní chemické přednášky z anorganické, organické a fyzikální chemie na úrovni studijního programu Chemie nebo Biologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 42 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/42, pouze zareg.: 0/42, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/42
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Globální problémy lidstva a životního prostředí. Chemie životního prostředí - definice, základní přístupy. Chemické látky v prostředí - základní pojmy a definice. Environmentálně nebezpečné chemické látky. Osud chemických látek v prostředí. Stav ŽP v ČR. Chování chemických látek v prostředí. Environmentální rozhraní a chemická rovnováha. Persistence v prostředí. Osud chemických látek v prostředí - transport, transformace - základní pojmy a vztahy. Atmosféra - základní charakteristiky. Znečištění atmosféry, atmosférické reakce. Hydrosféra, základní charakteristiky, voda a její vlastnosti, hydrologický cyklus. Dnové sedimenty. Samočistící schopnost vody, kyslíkové poměry v tocích a nádržích, chemická a biochemická spotřeba kyslíku. Znečištění vod - primární, sekundární. Pedosféra - vlastnosti, znečištění půd.
Osnova
  • Globální problémy lidstva a životního prostředí. Chemie životního prostředí - definice, základní přístupy. Chemické látky v prostředí - základní pojmy a definice. Environmentálně nebezpečné chemické látky. Osud chemických látek v prostředí. Stav ŽP v ČR. Ekosystémy - definice, vztahy. Biogeochemické cykly - základní pojmy. BGC cyklus uhlíku, dusíku, síry, fosforu, mikrobiogenních prvků a toxických kovů. Chování chemických látek v prostředí. Environmentální rozhraní a chemická rovnováha. Persistence v prostředí. Osud chemických látek v prostředí - transport, transformace - základní pojmy a vztahy. Atmosféra - základní charakteristiky - složení, teplotní stratifikace atmosféry, tlak vzduchu, energetická bilance, teplota vzduchu, teplotní gradienty, atmosférické aerosoly, dělení dle skupenství, původu, vzniku, velikosti, účinku, složení. Znečištění atmosféry, atmosférické reakce. Síra, dusík, uhlík, kyslík v atmosféře. Další typy polutantů Acidifikace prostředí. Mechanismy okyselování depozice. Vlivy acidifikace na vodu a vodní ekosystémy, půdu, vegetaci, lesy, stavby a jiná zařízení a na zdraví člověka. Smogy - fotochemický, redukční. Zákon o čistotě ovzduší, mezinárodní konvence o ochraně ovzduší. Hydrosféra, základní charakteristiky, voda a její vlastnosti, hydrologický cyklus. Dnové sedimenty, vznik, rovnováha voda-sediment, sedimentace, sorpce na povrchu sedimentů. Samočistící schopnost vody, kyslíkové poměry v tocích a nádržích, chemická a biochemická spotřeba kyslíku. Znečištění vod - primární, sekundární. Typy vod - odpadní, atmosférické, podzemní, povrchové, pitné. Znečištění vod - příklady. Pedosféra - vznik půdy, složky půdního systému, humus, genetické horizonty, sorpční kapacita, zvětrávání, transport a reakce chemických látek v pedosféře, chemické složení půd. Znečištění půd - primární, sekundární, kovy, živiny, organické polutanty. Kontaminace složek životního prostředí - příklady polutantů.
Metody hodnocení
Přednáška/písemný test pro zkoušku i kolokvium
Navazující předměty
Informace učitele
Studenti absolvováním získají základní znalosti o mechanismech ovlivňujících osud chemických látek v prostředí, základní charakteristikách jednotlivých složek prostředí a nejvýznamnějších problémech souvisejících s jejich znečištěním Přednášku je možné absolvovat po dohodě s vyučujícím blokovou formou. Jako podklad pro přednášku využijí studenti pracovní sešit Chemie životního prostředí I (tištěný nebo v elektronické podobě)
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2008.