XS060 Obecná a alternativní didaktika

Přírodovědecká fakulta
jaro 2018
Rozsah
1/1. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Zdeněk Hromádka, Ph.D. (přednášející), doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr. (zástupce)
Garance
prof. PhDr. Milan Pol, CSc.
Ústav pedagogických věd - Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav pedagogických věd - Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory
předmět má 20 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Na konci tohoto kurzu bude student schopen aplikovat dílčí teoretické poznatky z obecné didaktiky v praktickém životě učitele střední školy. Student získá základy pro tvorbu jeho budoucích profesních dovedností a rovněž pro potenciální výzkumnou či teoretickou činnost v oblasti obecné didaktiky. Student je schopen implementovat zásady a metody moderní didaktiky a psychodidaktiky do edukačního prostředí svého budoucího pracoviště. Student na je na konci kurzu schopný popsat teoretický základ obecné didaktiky jako vědy; dokáže definovat pojmy: edukace, kurikulum, obsah učiva, klíčové kompetence, pedagogická evaluace a diagnostika, vzdělávací a výukové cíle aj.; dokáže rozlišovat jednotlivé formy a metody vyučování (včetně některých prvků reformní či alternativní didaktiky) a zvolit vhodnou formu či metodu podle dané situace. Dokáže aplikovat metody objektivního hodnocení žáků (studentů), dokáže rozdělit podle kategorií didaktické prostředky a dokáže posoudit jejich aplikovatelnost ve vyučování; s porozuměním hodnotí učebnice (a jiné výukové materiály) prostřednictvím didaktické analýzy; dokáže popsat význam sebereflexe a dokáže tento pricip aplikovat ve vlastní pedagogické praxi; dokáže vytvořit kvalitní přípravu na vyučování; orientuje se v didaktických zásadách; orientuje se v základní literatuře zaměřené na obecnou didaktiku.
Osnova
  • 1. Didaktika Původ pojmu, vývoj, současné pojetí. Didaktika obecná, didaktiky speciální/školní (předmětové, oborové, druhů a stupňů škol). Psychodidaktika – pojetí, význam.
  • 2. Edukace Výklad pojmu, školní edukace, edukační realita, edukační prostředí. Edukační proces, vstupní determinanty, výsledky a efekty školní edukace. Obsah edukace: kurikulum – výklad pojmu, pojetí kurikula (kurikulum národní, kurikulum formální, rámcové, základní, zamýšlené, realizované, dosažené). Klíčové kompetence žáků.
  • 3. Učitel a žák sekundární školy. Práce učitele – charakteristika. Osobnostní a kvalifikační předpoklady výkonu pedagogické profese, učitel odborník – profesionál, klíčové kompetence učitele, procesy sebereflexe a sebezdokonalování; burnout effekt. Žák sekundární školy: dospívání – charakteristika vývojového období, procesy sebereflexe, seberegulace; sebevýchova. Vztah učitel – žák, klima školy a školní třídy.
  • 4. Vyučování a jeho podoby Vyučování transmisivní, konstruktivní. Vzdělávací cíle – kognitivní, afektivní, psychomotorické. Požadavky na výukové cíle: komplexnost, soudržnost, kontrolovatelnost, přiměřenost. Zásady a formy efektivního učení. Alternativní způsoby vzdělávání.
  • 5. Učivo Struktura, didaktická analýza učiva, učebnice, učební úlohy. 6. Organizační formy výuky, organizace vyučování Výuka individuální, hromadná, individualizovaná, diferencovaná, kooperativní, týmová; otevřené vyučování; vrstevnické vyučování; aspekty moderního vyučování. Projektové vyučování a učení. Vyučovací jednotka – struktura, typy; rozvoj aktivity, samostatnosti, kreativity žáků; vyučování a rozvoj osobnosti žáka. Motivační činitelé, stimulační pohnutky k učení. Pedagogickopsychologické jevy ve vyučovací jednotce – vytváření podmínek jejich vzniku, realizace.
  • 7. Výukové metody Klasifikace metod, význam volby metody, metody slovní monologické, dialogické, metody názorně demonstrační, dovednostně praktické. Aktivizující výukové metody: diskusní, heuristické, řešením problémů, situační, inscenační,modelové situace. Učení z textu, učení praxí. Učení v životních situacích, televizní výuka, výuka podporovaná počítačem, sugestopedie, superlearning, brainstorming, výcvik v pozorování.
  • 8. Didaktické principy Různá pojetí, klasifikace. Např. princip komplexního rozvoje osobnosti, cílevědomosti, aktivnosti, tvořivosti, názornosti, uvědomělosti, postupnosti, soustavnosti, trvalosti, spojení teorie s praxí, přiměřenosti, individuálního přístupu k žákům, vědeckosti, jednoty výchovy a vzdělávání, zpětné vazby, ale také rozmanitosti, kognitivní náročnosti, kulturního kontextu aj. Způsoby realizace v edukačním procesu.
  • 9. Didaktické prostředky ve vyučovacím procesu: a) učební pomůcky (např. skutečné předměty, přírodniny, preparáty, modely statické a dynamické, zobrazení, nosiče statických obrazů a zvuků, dotykové pomůcky, nosiče počítačových programů, literární pomůcky aj.); b) didaktická technika (např. tabule – různé druhy a typy, počítač, přehrávače CD, DVD, magnetofony, jazykové laboratoře, přístroje pro statickou i dynamickou projekci aj.)
  • 10. Příprava učitele na výuku Druh přípravy, způsoby zpracování, struktura, obsah, realizace.
  • 11. Zjišťování úrovně výsledků vzdělávaní žáků Druhy, způsoby, zásady, prostředky. Zkoušení a klasifikace žáků, hodnocení, funkce hodnocení, princip objektivity, subjektivity, spravedlnosti. Duševní hygiena zkoušky. Formy zkoušení a hodnocení, známkování a slovní hodnocení, záznamy o výsledcích hodnocení, osobní portfolio žáka. Didaktické testy: funkce testů, druhy testů, obecné požadavky na testy, zásady a postup při konstrukci testů, testové položky, zadávání testů, oprava a zpracování výsledků testování (kvantitativní a kvalitativní analýza), využití výsledků.
  • 12. Pedagogická evaluace Evaluace vnější a vnitřní (autoevaluace), předmět pedagogické evaluace, prostředky a techniky, evaluace efektů vzdělávání, efektivnosti škol, klimatu třídy; využití výsledků.
Literatura
  • Maňák, J. Švec, V.: Výukové metody, Brno, Paido 2003
  • Maňák, J.: Nárys didaktiky, Brno, MU 1999
  • Průcha, J.: Moderní pedagogika, Praha, Portál 2002
  • Vališová, A., Kasíková, H. a kol.: Pedagogika pro učitele, Praha, Grada Publishing, a.s., 2007
  • Petty, G.: Moderní vyučování, Praha, Portál 1996
  • Čáp, J., Mareš, J.: Psychologie pro učitele, Praha, Portál 2001
  • Skalková, J.: Obecná didaktika, Praha, Grada Publishing, a. s. 2007
  • Skalková, J.: Za novou kvalitu vyučování, Brno, Paido 1995
  • Šimoník, O.: Úvod do školní didaktiky, Brno, MSD 2003
  • Kalhous, Z., Obst, O.: Školní didaktika, Praha, Portál 2002
Výukové metody
Výuka probíhá v rámci přednášek a seminářů Přednášky zaměřené na interpretaci pojmů a seznámení s teorií obecné didaktiky. Přednášky jsou obohacené úkázkami (prezentace, fotografie, audio, video, reálné pomůcky); součástí výuky je i diskuse. Semináře: studenti vytvářejí přípravu na vyučování, sami provádějí "učitelské výstupy" přičemž aplikují různé formy vyučování (popř. pedagogické diagnostiky či autoevaluace). V rámci domácí přípravy zpracovávají na zadané teoretické téma seminární práci. V rámci seminářů se aplikují: aktivizační výukové metody, metody praktických činností, demonstrační výukové metody aj. Povinností studentů prezenční formy výuky je účastnit se všech seminářů (omluvy – viz Studijní a zkušební řád MU). Po dohodě s vyučujícím vypracuje každý účastník studia v průběhu výuky seminární práci na téma, jež se vztahuje řešeným otázkám školní edukace. Vybraná témata pak budou i základem k odborné diskusi účastníků jednotlivých seminářů.
Metody hodnocení
Metody sloužící k ověření, zda bylo dosaženo plánovaných výstupů: písemný test, ústní zkouška, prezentace (učitelský výstup), zpracování teoretické seminární práce Zkouška proběhne ve vypsaných termínech písemně a ústně. Písemná část zkoušky bude mít podobu vědomostního testu. - test má obyvkle 20 až 30 položek (otevřené i uzavřené). Neúspěšný je ten, kdo má při vyhodnocení méně než 75% bodů. - při následné ústní části zkoušky bude vždy provedena analýza výsledku testování a zkoušející bude po zkoušeném požadovat zodpovězení doplňující otázky - Během zkoušky ja také zkoušený seznámen s hodocením seminární práce. Hodnotí se práce se zdroji, věcná korektnost uchopení dané problematiy
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017.

Nahoru | Aktuální datum a čas: 24. 9. 2017 14:05, 38. (sudý) týden

Kontakty: istech(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz, studijní odd., správci práv, is-technici, e-technici, IT podpora | Použití cookies | Více o Informačním systému