BSSb1158 Proliferace ZHN

Fakulta sociálních studií
jaro 2025
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Jakub Drmola, Ph.D. (přednášející), prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (zástupce)
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Oddělení bezpečnostních a strategických studií – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Předpoklady
! BSS158 Proliferace ZHN && !NOW( BSS158 Proliferace ZHN )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 21 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurs je zamýšlen jako přehled hlavních oblastí proliferace zbraní hromadného ničení a boje proti proliferaci.
Výstupy z učení
Studneti/tky budou schopni/y pochopit a vysvětlit teorie proliferace, typologii ZHN a jejich šíření a nástroje boje proti proliferaci. Studenti/tky by měli/y být schopni/y analyzovat formy a důsledky proliferace a boje proti proliferaci.
Osnova
  • 1.Úvod do studia proliferace ZHN 2. Vymezení proliferace ZHN 3. Obecná politika proti proliferaci 4. Proliferace jaderných a radiologických zbraní 5. Politika proti proliferaci jaderných a radiologických zbraní 6. Proliferace chemických zbraní 7. Politika proti proliferaci chemických zbraní 8. Proliferace biologických, toxických a genetických zbraní 9. Politika proti proliferaci biologických, toxických a genetických zbraní 10. Proliferace nosičů ZHN 11. Politika proti proliferaci nosičů ZHN 12. Proliferace dalších druhů ZHN a politika proti nim 13. Shrnutí předmětu
Literatura
    povinná literatura
  • Blix, H. et al. (2006): Weapons of Terror: Freeing the World of Nuclear, Biological and Chemical Arms. Stockholm: Weapons of Mass Destruction Commission, 227 s. https://www.files.ethz.ch/isn/26614/Weapons_of_Terror.pdf
  • Fokt, M., Novotný, A., Otřísal, P. (2019): Některé nástroje bezpečnostní politiky České republiky k zamezení proliferace jaderných a chemických zbraní. Vojenské rozhledy,. roč. 28, č. 3, s. 128-148, http://www.vojenskerozhledy.cz
  • Mecklin, J. and Science and Security Board Bulletin of the Atomic Scientists (2024): A moment of historic danger: It is still 90 seconds to midnight 2024 Doomsday Clock Statement. Bulletin of the Atomic Scientists, https://thebulletin.org/wp-content/upl
  • RAFAY, Jakub. ISLAMSKÝ ŠTÁT A CHEMICKÉ ZBRANE. Obrana a strategie. Brno: University of Defence, 2016, Volume 16, Number 1, s. 007-030. ISSN 1802-7199. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.3849/1802-7199.16.2016.1.007-030. odkaz na text článku info
  • ROJČÍK, Ondřej a Lukáš HODER. Proliferace jaderných zbraní : problémoví aktéři. Edited by Petr Vilímek. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006, 120 s. ISBN 8021041196. info
  • MAREŠ, Miroslav. Aktéři proliferace zbraní hromadného ničení. Obrana a strategie. Brno: ÚSS Univerzity obrany, 2005, V., č. 2, s. 7-19. ISSN 1214-6463. info
    doporučená literatura
  • TŮMA, Miroslav. Jak dál v jaderném nešíření a odzbrojování. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2014, 291 s. ISBN 9788087558201. info
  • CIRINCIONE, Joseph, Jon B. WOLFSTHAL a Miriam RAJKUMAR. Deadly arsenals : nuclear, biological, and chemical threats. 2nd ed. Washington, D.C.: Carnegie Endowment for International Peace, 2005, x,490 s. ISBN 087003216X. info
  • TŮMA, Miroslav. Nešíření zbraní hromadného ničení v kontextu aktuálních otázek mezinárodní bezpečnosti a boje proti terorismu. Brno: Ústav strategických studií Univerzita obrany, 2004, 233 s. ISBN 8085960907. info
Výukové metody
Předmět je vyučován formou přednášek a navazujících seminářů. V rámci přednášek jsou vysvětlena základní témata, která jsou dále diskutována na seminářích. Součástí seminářů jsou prezentace seminárních prací studentů.
Metody hodnocení
Předmět je zakončen zkouškou. V předmětu je po splnění řádných úkolů možné získat maximálně 60 bodů, pro absolvování je třeba minimálně 36 bodů. Součásti zkoušky jsou: 1. Referát (maximálně 6 bodů) 2. Seminární práce (maximálně 12 bodů). 3. Průběžné písemné přezkoušení (maximálně 6 bodů) 4. Závěrečné písemné přezkoušení (maximálně 36 bodů). Referát + seminární práce: Na semináři prezentovaný referát s využitím elektronické prezentace (cca 10 minut) a na stejné téma (nebo k vybranému problému z referátu) odevzdaná seminární práce. Tématem referátu/seminární práce je společensko-vědní analýza vybraného problému týkajícího se proliferace zbraní hromadného ničení anebo politiky proti tomuto fenoménu (analýza proliferace určité ZHN či jejího nosiče v určitém státu, mezinárodní organizaci či nestátním subjektu, případně dokumentu, organizace či aktivit zaměřených proti proliferaci ZHN či jejich nosičů apod.). Téma musí být schváleno vyučujícím do třetího semináře v semestru. Referát musí být odpřednášen na semináři, stanoveném vyučujícím (ve vazbě na téma), případně vyučující může určit jinou formu prezentace (např. individuálně v náhradním termínu). Referát slouží jako prezentace pojetí a struktury připravované seminární práce (musí obsahovat stručný popis problematiky, cíle práce, objasnění jejího teoreticko-metodologického pojetí, osnovu práce, předpokládaná zjištění a používané zdroje). Seminární práce musí být odevzdána nejpozději do konce května (do odevzdávárny předmětu v ISu), jinak nebude přijata. Rozsah je cca 10 – 15 normostran (tj. 18 000 – 27 000 znaků, včetně mezer). O případném výraznějším překročení limitu počtu znaků je třeba domluvit se s vyučujícím. Referát a seminární práci mohou na jedno téma zpracovat i dva studenti/tky, rozsah je stejný a hodnocení referátu a práce je jednotné pro oba/obě. K referátu a seminární práci je třeba vyhledat zdroje nad rámec zadané povinné literatury. Na seminární práci bude hodnocena originalita tématu z hlediska dosavadního zpracování v domácím odborném prostředí, obecná invence autora/autorky při snaze o nalezení odborných problémů, schopnost výběru a využití vědeckých metod anebo analytických či teoretických kritérií a jejich aplikace, podloženost argumentace, komplexnost zpracování tématu, přehlednost a logika zvolené struktury, zohlednění relevantních pramenů a literatury. Práce musí obsahovat seznam použité literatury a poznámkový aparát. Průběžné písemné přezkoušení pokrývá látku probranou v semestru do doby psaní přezkušovacího testu a obsah jednoho titulu z povinné literatury (Fokt, Novotný, Otřísal 2019). Sestává ze šesti uzavřených testových otázek. Písemné přezkoušení se bude psát 28. 3., nebude-li s ohledem na vývoj výuky v semestru s časovým předstihem oznámeno jinak. Náhradní termín (nikoliv opravný!) je plánovaný na 4. 4. (v případě změny o tom bude včas poskytnuta informace). Průběžné přezkoušení bude psáno na začátku přednášky. Průběžné přezkoušení nelze opakovat ani opravovat, lze pouze přijít na náhradní termín, pokud se student/studentka z omluvených důvodů nemůže zúčastnit prvního termínu. Závěrečné písemné přezkoušení pokrývá zadanou povinnou literaturu a odpřednášenou látku v prezentacích. Sestává z šesti otevřených otázek. K absolvování zkoušky je třeba získat alespoň ¼ bodů z každého komponentu (2 body z referátu, 3 body ze seminární práce; 2 body z průběžného písemného přezkoušení a 9 bodů ze závěrečného písemného přezkoušení). Povinná účast na seminářích vyplývá ze studijního řádu MU. Hodnocení: 56-60 bodu: A 51-55 bodu: B 46-50 bodu: C 41-45 bodu: D 36-40 bodu: E 35 a méně: F
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.