společnost, příroda a životní prostředí

Představení studijního programu

Environmentální studia na bakalářském stupni vám nabídnou široký rozhled v problematice vazeb mezi společností a přírodním světem. Během tříletého prezenčního studia se budete věnovat otázkám ochrany přírody, krajiny a životního prostředí a jejím kulturním, společenským, ekonomickým a politickým souvislostem.

Kurzy našeho bakalářského studia pro vás propojí poznatky přírodních věd (ekologie, geografie, biologie aj.), společenských věd (ekologická ekonomie, sociologie, filosofie, historie aj.) a také širokého spektra prakticky zaměřených kurzů (podnikání, ekovýchova, neziskové organizace, hospodaření v krajině aj.). Během studia absolvujete více než 80 hodin praxí zabývajících se životním prostředím. Protože Environmentální studia nabízejí řadu různorodých témat, považujeme za důležité, abyste si sami mohli zvolit svou studijní cestu – na výběr dáváme více než 30 volitelných kurzů a 3 studijní zaměření. Každý z vás si přitom může „namíchat“ do svého rozvrhu kurzy různých zaměření:

  • Sociálně-ekologické podnikání vám nabídne specializaci na podnikání, které má jiné cíle než jen zisk, ať už ve sféře sociální, environmentální nebo kulturní. Je tedy primárně zaměřeno na praktické dovednosti užitečné v podnikatelském světě, ale zároveň se snaží tento svět teoreticky a kriticky nahlédnout a přesáhnout.

  • Občanská angažovanost a veřejná správa nabízí ucelenou průpravu pro všechny, kdo se chtějí zasazovat o ochranu přírody a životního prostředí v rámci neziskových organizací, ve státní správě či samosprávě. Kurzy vás seznámí s činností environmentálních organizací a naučí vás praktickým znalostem a dovednostem jako je vedení projektů, získávání finančních prostředků na neziskovou činnost, (spolu) práci s lidmi a další.

  • Kulturní environmentalistika je určena pro ty z vás, kdo se zajímají o kořeny a širší souvislosti environmentálních problémů. Získáte zde jedinečný kulturně-historický přehled, který je solidním základem pro navazující studium společenskovědních i humanitních oborů.

Studijní plány


Přijímací řízení
Přijímací řízení do bakalářských studijních programů pro akademický rok 2020/2021

  • Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu

    Kritérium pro přijetí ke studiu v jednooborovém studijním plánu i v hlavním a vedlejším studijním plánu v rámci sdruženého studia představují výsledky testů ze studijních předpokladů (SP) a základů společenských věd (ZSV). V případě SP fakulta uznává test Obecných studijních předpokladů (OSP), který v rámci Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) zabezpečuje společnost Scio, a Test studijních předpokladů (TSP), organizovaný MU v rámci přijímacího řízení na MU. U ZSV fakulta uznává test Základů společenských věd (ZSV), který v rámci NSZ zabezpečuje společnost Scio.

    Nejpozději při uzávěrce termínu pro podání přihlášek si uchazeč závazně v e-přihlášce volí, kterou z následujících variant přijímacího řízení bude absolvovat a pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů. Pro všechny své přihlášky do bakalářského studia si musí vybrat stejný způsob přijímacího řízení.

    Varianta 1: ZSV (Scio)+ OSP (Scio):

    Uchazeč má možnost vykonat zkoušky v pěti níže uvedených termínech (platí pro ZSV i OSP). Při více pokusech se uchazeči započítají nejlepší dosažené výsledky. Fakulta uznává výsledky dosažené v těchto termínech: 7. prosince 2019, 8. února 2020, 7. března 2020, 4. dubna 2020 a 1. května 2020.

    Varianta 2: ZSV (Scio)+ TSP (MU):

    Uchazeč má možnost vykonat zkoušku ZSV v pěti výše uvedených termínech. Při více pokusech se uchazeči započítá nejlepší dosažený výsledek. Dále vykonává zkoušku TSP v termínu, stanoveném MU (25. - 26. dubna 2020), kterou má možnost vykonat pouze jednou.

    Výsledky testů ZSV (u Varianty 1 i OSP) předává fakultě výhradně společnost Scio, uchazeč svůj výsledek fakultě nepředává. Musí však společnosti Scio poskytnout k předání výsledků svůj souhlas (učiní tak v rámci přihlášky k NSZ). Pro rozhodování o přijetí uchazečů bude sestaveno společné pořadí přepočtených percentilů z Varianty 1 a Varianty 2 přijímacího řízení.

    Praktický postup:

    • Uchazeč podá nejpozději do 29. února 2020 kompletně vyplněnou elektronickou přihlášku, závazně zvolí variantu přijímacího řízení a pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů a zaplatí administrativní poplatek.
    • Paralelně se sám přihlašuje k NSZ, a to u společnosti Scio na adrese scio.cz/nsz.
    • Od společnosti Scio obdrží po svém přihlášení pozvánku k NSZ (k ZSV, případně i k OSP).
    • MU posílá pozvánku pouze uchazečům, kteří si vybrali TSP (Varianta 2).
    • Účast na termínu NSZ si uchazeč hradí individuálně.

    Vzhledem k tomu, že fakulta uznává výsledky NSZ konaných ve více termínech, při neúčasti na žádném z termínů se není možné odvolávat na překážky na straně uchazeče. Náhradní přijímací zkoušky se konat nebudou.

    Uchazeči, kteří se hlásí na mezifakultní studium, budou muset případně splnit podmínky přijetí do vedlejšího studijního plánu na jiných fakultách MU.

    Přijetí bez přijímací zkoušky

    Informace k přijetí bez přijímací zkoušky naleznete na webu FSS.

  • Doporučená literatura ke zkouškám v tomto studijním programu

    Ukázky testů a seznam odborné literatury ZSV: https://www.scio.cz/nsz/testy/zsv.asp.

    Ukázky testů OSP: https://www.scio.cz/nsz/testy/osp.asp.

    Ukázky testů TSP: https://www.muni.cz/uchazeci/bakalarske-a-magisterske-studium/minule-verze-testu-studijnich-predpokladu.

  • Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
    Maximálně je možné získat 200 přepočtených percentilových bodů. Výsledný přepočtený percentil je tvořen z 60% výsledkem testu ZSV a ze 40% výsledkem testu SP (OSP nebo TSP). Pro úspěšné složení přijímací zkoušky je nutné získat alespoň 120 přepočtených percentilových bodů.

Studium

  • Cíle

    Environmentální studia na bakalářském stupni otevíráme pro absolventy a absolventky všech druhů středních škol, kterým nabízíme široký rozhled v problematice vazeb mezi společností a přírodním světem. Během tříletého prezenčního studia přitom věnujeme významný prostor otázkám ochrany přírody, krajiny a životního prostředí a jejím kulturním, společenským, ekonomickým a politickým souvislostem.

    Posláním studia je příprava vysokoškolsky vzdělaných odborníků schopných ve své praxi reflektovat environmentální tématiku. Absolventi oboru budou připraveni na zaměstnání v širokém spektru organizací komunikujících environmentální problémy, ať již z pozice orgánů veřejné správy a samosprávy, či nevládních neziskových organizací.

    Studium dále podporuje interpersonální kompetence studentů, tj. schopnost spolupracovat v týmu a reflektovat svoji úspěšnost.

    Kurzy bakalářského studia propojují poznatky přírodních věd ekologie, geografie, biologie aj., společenských věd (ekologická ekonomie, sociologie, filosofie, historie aj.) a širokého spektra prakticky zaměřených kurzů (podnikání, ekovýchova, neziskové organizace, hospodaření v krajině ad.). Během studia každý student absolvuje více než 80 hodin praxí zabývajících se životním prostředím.

    Bakalářské studium je přitom pro přehlednost členěno do tzv. bloků - studijních zaměření. První blok je tvořen povinnými předměty, které musí absolvovat každý student. Typicky se jedná o předměty metodologické a umožňující základní vhled do environmentální problematiky (jak přírodovědně, tak společenskovědně). Další tři bloky sdružují tématicky orientované povinně volitelné předměty tak, že jejich absolvování umožní studentovi dobrou orientaci v takto úžeji orientovaném tématu. Jedná se o blok - studijní zaměření:

    A) Sociálně – ekologické podnikání, které nabízí specializaci na podnikání, které má jiné cíle než jen zisk, ať už ve sféře sociální, environmentální nebo kulturní. Je tedy primárně zaměřeno na praktické dovednosti užitečné v podnikatelském světě, ale zároveň se snaží tento svět teoreticky a kriticky nahlédnout a přesáhnout.

    B) Kulturní environmentalistika je určena těm, kdo se zajímají o kořeny a širší souvislosti environmentálních problémů. Získáte zde jedinečný kulturně/historický přehled, který je solidním základem pro navazující studium společenskovědních i humanitních oborů.

    C) Občanská angažovanost a veřejná správa je ucelenou průpravou pro všechny, kdo se chtějí zasazovat o ochranu přírody a životního prostředí v rámci neziskových organizací, ve státní správě či samosprávě. Kurzy seznamují s činností environmentálních organizací a učí praktickým znalostem a dovednostem, jako je vedení projektů, získávání finančních prostředků na neziskovou činnost, (spolu)práce s lidmi a další.

    Všechny tři bloky - studijní zaměření jsou přitom nepovinná. Jejich hlavním cílem je umožnit studentům lepší orientaci v jednotlivých oblastech vědeckého a vzdělávacího zaměření katedry a jejích studijních programů.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • Vysvětlit základní teoretické koncepty charakterizující postoj jedince a společnosti k otázkám ochrany životního prostředí. Student s těmito koncepty dokáže pracovat a aplikovat je na konkrétní dilemata spojená s ochranou životního prostředí.
    • Rozumět základním ekologickým, biologickým a geografickým souvislostem environmentálních problémů a srozumitelně je vysvětlit.
    • Ovládat základní metodologii společensko-vědně orientované environmentalistiky (jak v kvantitativním, tak kvalitativním výzkumu). Student je schopen vytvořit základní design sociologického či sociálně psychologického výzkumu environmentálních otázek.
    • Interpretovat environmentálně orientované vědecké texty. Student umí vyhodnotit jejich kvalitu a osvětlit jejich zjištění.
    • Uplatnit kompetence související s týmovou prací, kritickým myšlením a analýzou vlastních předpokladů.
    • Uplatnit prostřednictvím praxe ve vybrané organizaci (typicky NNO, městské či krajské úřady, CHKO, ministerstva, environmentálně zaměřený podnik) zkušenost s praktickou aplikací výše uvedených získaných znalostí.
  • Uplatnění absolventa

    Jako absolventi environmentálních studií naleznete uplatnění v institucích, které nevystačí s úzce technickým či přírodovědným pojetím ekologických problémů. Můžete být zaměstnáni např. v orgánech státní správy, v institucích ochrany přírody, ve spravování chráněných krajinných území a v environmentálním poradenství (tedy všude tam, kde je nezbytná znalost společenských kontextů a potřeba komunikace), v environmentální osvětě a výchově na všech stupních, v profesionalizujících se nevládních ekologických a občanských organizacích apod. Konkrétně se jedná například o Ministerstvo životního prostředí, environmentální odbory krajských úřadů, správy národních parků, ale také nevládní organizace jako jsou Nadace Partnerství, Hnutí Duha, Nesehnutí, Nadace Veronica a samozřejmě také tržní subjekty jako jsou velké společnosti typu Google, IBM či Lesy ČR.

    Svým zaměstnavatelům přitom budete moci nabídnout základní znalost přírodovědných souvislostí ochrany životního prostředí a především znalost principů jejich společenských souvislostí a komunikace environmentálních témat. Navíc také schopnost připravit, uskutečnit a srozumitelně interpretovat environmentálně zaměřený výzkum či pochopit a vysvětlit již existující výsledky jiných výzkumů.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Neodmyslitelnou součástí bakalářského studia je povinné absolvování praxe. Díky ní si budete moci vyzkoušet odbornou práci v oblasti odpovídající vašemu zaměření. Vyzkoušíte si tak teoretické poznatky v reálných situacích, přiučíte se od profesionálů z oboru, případně s organizací navážete i dlouhodobou pracovní spolupráci.

    Sami si můžete vybrat, zda si praxi rozložíte do celého semestru, nebo se jí budete intenzivně věnovat po dobu několika týdnů. Stejně tak se můžete sami rozhodnout, v jaké organizaci chcete tento čas strávit tak, aby vyhovovala vašim zájmům i představám o budoucím zaměstnání. Na výběr přitom máte z opravdu pestré palety možností: od renomovaných brněnských neziskových organizací jako je Veronica, Hnutí Duha, Nesehnutí, NaZemi atd., přes státní instituce typu národní parky, chráněné krajinné oblasti a odbory životního prostředí, až po ekofarmy a ekologicky zaměřené firmy, například Ekofarma Jáňův dvůr nebo Ekofarma Hyrnik. Zájemci o environmentální výchovu jistě ocení praxi v Lipce, Kaprálově mlýně, Rezekvítku nebo v lesních školkách.

    Výběr organizace však závisí jen na vás, a jak se říká – vlastní iniciativě se meze nekladou.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Standardní rozsah bakalářské práce je 10 000 – 17 000 slov základního textu. Za základní text se považuje vlastní text práce včetně poznámek, bez bibliografie, příloh, anotace a obsahu práce.

    Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí FSS č. 4/2013 O státních závěrečných zkouškách pro studenty Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

    Téma si student může zvolit sám, nebo si je může vybrat z vypsaných témat nabízených prostřednictvím systému IS. Takto zvolené téma však musí akceptovat vedoucí práce. Vedoucím je vždy pedagog s minimální hodností Ph.D. Kromě vlastních členů katedry mohou práce vést i externí odborníci, vždy však pouze v případě souhlasu vedoucího katedry. Studenti či studentky mají zároveň povinnost svou práci s vedoucím průběžně konzultovat.

    Bakalářská práce prokazuje schopnost studentů provést rešerši k zadanému tématu, kriticky vyhodnotit texty rešerší získané, pracovat s existujícími teoriemi k tématu a nalézat pomocí nich nebo na nich založeného empirického šetření odpovědi na zadané otázky.

  • Návaznost na další studijní programy

    Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu Environmentální studia, které nabízí navazující studijní zaměření (3+1), ovšem naši absolventi mohou pokračovat i v dalších společenskovědně či humanitně zaměřených magisterských studijních programech jak na Fakultě sociálních studií MUNI, tak i na jiných univerzitách. Pro nejlepší studenty je pak připraveno studium doktorského studijního programu Environmentální studia.

  • Další informace

Základní údaje

Typ
bakalářský
Profil
akademický
Titul
Bc.
Doba studia
3 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

80
počet aktivních studentů

Fakulta sociálních studií
Program zajišťuje