Memento paupertatis in tempore abundantiae

Cíle studijního programu

Doktorský studijní program Environmentální studia připravuje budoucí vědce a řídící pracovníky v oblasti environmentální problematiky v rámci humanitních a společenských věd. Studium vede k poznání a pochopení širších souvislostí environmentalistiky, především s ohledem na sociologické, filosofické, zejm. etické, ekonomické, psychologické, a historické aspekty. Tento program nabízí tři základní zaměření, a to sociální a ekologickou ekonomii, pro-environmentální chování ze společenskovědní perspektivy a environmentální aspekty města a krajiny. Systematický výcvik ve výzkumných technikách dle zvoleného zaměření a prohloubení teoretického pozadí připraví studenty k samostatné výzkumné činnosti v rámci vědeckého prostředí či k řídící nebo expertní činnosti v praxi. Konečným cílem je absolvent, který je schopen dobře uplatnit nástroje (empirické výzkumné nástroje, evaluační nástroje, analytické nástroje) environmentálně zaměřeného výzkumu, cizí výzkumy ohodnotit a interpretovat a kriticky (reflektivně) zkoumat i vlastní předpoklady a tvůrčím způsobem je uplatňovat ve vědecké praxi či na pozicích v managementu státního i nestátního sektoru.

Studijní plány

Přijímací řízení
Přijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2024/2025 (zahájení: jaro 2025)
Termín podání do půlnoci 30. 11. 2024

  • Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu
    Termín pro podání přihlášky: 1. srpna – 30. listopadu 2024
    Termín pro vložení doplňujících materiálů do e-přihlášky: do 15. ledna 2025
    Termín přijímací zkoušky: 30. ledna 2025 - 5. února 2025
    Hranice úspěšnosti: 60 bodů (z maximálních 100 bodů)
    Doplňující materiály:

    • výzkumný záměr
    • strukturovaný profesní životopis
    • kopie magisterského diplomu
    • seznam publikovaných prací, příp. separáty
    • souhlas budoucího školitele/ školitelky

    Podrobné informace
    Do doktorského studia jsou přijímáni především magistři humanitní environmentalistiky a sociologie a také absolventi příbuzných oborů, relevantních pro environmentální problematiku (zejména filozofie, historie, religionistiky, teologie, žurnalistiky, v odůvodněných případech absolventi biologie, ekologie, ochrany a tvorby životního prostředí, geografie, zemědělských věd). Uchazečům, kteří neabsolvovali magisterský stupeň humanitní environmentalistiky, doporučujeme, aby se seznámili s jeho obsahem. Od všech zájemců o studium přijímací komise požaduje předběžný projekt jeho doktorandského bádání, které má vyústit do budoucího disertačního spisu (téma se může během postupu práce po schválení oborovou radou měnit). Téma navrhuje uchazeč po konzultacích s budoucím školitelem a případně s budoucím konzultantem. Výslovný souhlas školitele je podmínkou pro podání přihlášky. Je potřebná též orientační konzultace o tématu s předsedou oborové rady doc. Karlem Stibralem. Téma má být ve vztahu k badatelským záměrům katedry. Jde o tematické oblasti: environmentální aspekty způsobu života, environmentální tématika venkova a krajiny, sociální a environmentální aspekty zemědělství, ekologická a environmentální ekonomie, environmentální etika, estetické environmentální otázky, ekopsychologie. Ve zvláštních případech může oborová rada přijmout návrh uchazeče, který je tematicky zaměřen jinak. Zájemcům o studium se doporučuje seznámit se s tématy řešených a obhájených disertačních prací. Úroveň předběžného projektu považujeme za základní indikátor zralosti uchazeče pro doktorské studium. Projekt má být výsledkem samostatné práce uchazeče, ne společným dílem uchazeče a školitele, případně jiné konzultující osoby.
    Dvoustránkový až třístránkový projekt má být formulován podle jednotné struktury:

    • Datum vypracování námětu
    • Název bakalářské a magisterské diplomové práce
    • Předběžný název připravované disertační práce, dobře vystihující téma
    • Proč student považuje téma za zajímavé
    • Kontext: Velmi stručně, co student zatím ví o tématu, a to a) jednak z literatury (jaké teoretické tvrzení, příp. jaká empirická data student v literatuře našel), případně b) na základě vlastního pozorování.
    • Čím student chce dosavadní znalosti rozšířit (co se dosud neví)
    • Jaký metodologický postup, jaké metody a jaké techniky budou v práci použity
    • Předběžná bibliografie k tématu, citovaná podle čs. normy

    Uchazeč může být ke studiu přijat pouze v případě, že v týmu školitelů schválených vědeckou radou FSS najde odborníka, který je kompetentní a ochotný konzultovat navrhované téma. Po předchozí konzultaci s předsedou oborové rady doc. Karlem Stibralem může uchazeč navrhnout i jiného školitele/odborníka na dané téma, který není uveden v seznamu jmenovaných školitelů. Přijímací řízení probíhá minimálně před tříčlennou komisí složenou z pracovníků s titulem doc. a výše. Přijímací řízení probíhá ve čtyřech základních částech, které mají prokázat různé doktorandovy kompetence. Základní částí zkoušky je prezentace disertačního projektu (u kterého se předpokládají již předchozí konzultace se školitelem a předsedou oborové rady), následována diskusí, ve které musí doktorand prokázat orientaci v dané problematice a odborné literatuře, schopnost jasně formulovat cíle práce a základní hypotézy. Další částí zkoušky je metodologická rozprava, ve které doktorand musí prokázat jak adekvátnost zvolené metodologie v budoucí disertaci, tak znalost metodologie v dané oblasti výzkumu. Významnou částí zkoušky je i prokázání souvislosti zvoleného tématu s výzkumným zaměřením a projekty katedry a u studentů, kteří dříve na KES nestudovali i prokázání základní orientace v tématech zde řešených a v oblastech humanitně orientovaného environmentálního výzkumu. Poslední částí zkoušky je prokázání znalosti anglického jazyka.
    Důležité informace https://humenv.fss.muni.cz/phd/pravidla-studia
  • Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program

    Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Pro úspěšné složení přijímací zkoušky je nutné získat minimálně 60 bodů.

    Kritéria hodnocení uchazečů:

    • Výzkumný projekt jako podklad pro přípravu disertační práce - max. 50 bodů
    • Odborné znalosti v dané výzkumné oblasti, orientace v tématech katedry - max. 30 bodů
    • Jazykové znalosti (anglický jazyk aktivně slovem i písmem) - max. 20 bodů

Studium

  • Cíle

    Doktorský studijní program Environmentální studia připravuje budoucí vědce a řídící pracovníky v oblasti environmentální problematiky v rámci humanitních a společenských věd. Studium vede k poznání a pochopení širších souvislostí environmentalistiky, především s ohledem na sociologické, filosofické, zejm. etické, ekonomické, psychologické, a historické aspekty. Tento program nabízí tři základní zaměření, a to sociální a ekologickou ekonomii, pro-environmentální chování ze společenskovědní perspektivy a environmentální aspekty města a krajiny. Systematický výcvik ve výzkumných technikách dle zvoleného zaměření a prohloubení teoretického pozadí připraví studenty k samostatné výzkumné činnosti v rámci vědeckého prostředí či k řídící nebo expertní činnosti v praxi. Konečným cílem je absolvent, který je schopen dobře uplatnit nástroje (empirické výzkumné nástroje, evaluační nástroje, analytické nástroje) environmentálně zaměřeného výzkumu, cizí výzkumy ohodnotit a interpretovat a kriticky (reflektivně) zkoumat i vlastní předpoklady a tvůrčím způsobem je uplatňovat ve vědecké praxi či na pozicích v managementu státního i nestátního sektoru.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • dobře uplatnit nástroje (empirické výzkumné nástroje, evaluační nástroje, analytické nástroje) environmentálně zaměřeného výzkumu, cizí výzkumy ohodnotit a interpretovat a kriticky (reflektivně) zkoumat i vlastní předpoklady.
    • určovat na základě zvolených parametrů úspěšnost zvolených politik směrem k vybraným environmentálním cílům.
    • analytického myšlení v environmentalistice v humanitních a sociálních disciplínách dle zvoleného zaměření v oblasti různých věd – sociologie, ekonomie, psychologie, filosofie, zejm. etiky a estetiky, dále urbanismu, politologie, historie atp.
    • provádět samostatný výzkum v oblasti empirického zkoumání dle zvoleného zaměření (sociální a ekologickou ekonomii, environmentální chování a environmentální aspekty města a krajiny), případně v dalších oblastech environmentalistiky
    • pozitivní seberealizace, systematického sebevzdělávání a sebereflexe.

  • Uplatnění absolventa

    Uplatnitelnost absolventů DSP lze rozdělit do následujících podoblastí:

    1. Akademická sféra humanitních a sociálních věd, zabývající se v různých úrovních otázkami spojenými s oblastí životního prostředí, ať již se jedná o vysoké školy či vědecké ústavy.

    2. Státní správa (Ministerstvo životního prostředí, odbory životního prostředí územních samosprávných celků apod.) – zde budou naši absolventi disponovat schopnostmi jako je příprava zadání výzkumu či evaluace, schopnost pochopit slabé a silné stránky zvoleného přístupu k výzkumu, schopností interpretovat dodaný výzkum a vyhodnotit reliabilitu a validitu jeho výsledků. Dále budou schopni porovnat výsledky výzkumu s výzkumy na podobné téma v zahraničí, budou schopni řídící práce (základy personálního managementu v oblasti státní správy), budou se orientovat v oblasti environmentálních problémů a politik, případně provádět samostatný výzkum v oblasti zkoumání dle tří zvolených zaměření (sociální a ekologická ekonomie, environmentální chování ze společenskovědní perspektivy, environmentální aspekty města a krajiny), popř. v rámci příbuzných tematických okruhů.

    3. Soukromý sektor (podnikový environmentalista se zaměřením na PR a komunikaci environmentálních témat); Řídící a odborné pozice v NNO místního i mezinárodního charakteru. Také zde budou naši absolventi zejm. schopni připravit, zadat či samostatně provést výzkum empirického charakteru v oblasti environmentální problematiky, zvolit vhodnou strategii komunikace výsledků takového výzkumu a interpretovat výsledky takového výzkumu.

    4. Nevládní organizace spojené s životním prostředím, zejména funkce v managementu těchto organizací, popř. funkce spojené s PR a komunikací environmentálních témat.

  • Praxe

    Praxe není součástí doktorského studia.

  • Standardy kvalifikačních prací

    Disertační práce bude představovat závěrečné dílo, ve které doktorand musí prokázat schopnost samostatné tvůrčí vědecké činnosti. Práce bude mít různé charakteristiky a základní metodiku dle zvoleného oboru a zaměření, může mít tedy charakter empirického výzkumu kvalitativního i kvantitativního, může být ale i textem analytického a systematického charakteru pracujícího s určitými idejemi a koncepcemi, jak je tomu např. ve filosofii či to může být v odůvodněných případech práce historického charakteru (např. v oblasti environmentální historie). Pravidla doktorského studia umožňují dvojí formu práce: buď ve formě kontinuálního textu, jehož délka se pohybuje v rozmezí 120 – 250 normovaných stran základního textu (text práce včetně poznámek, bez bibliografie, příloh a obsahu práce), nebo může být ve výjimečných případech s ohledem na téma či metodiku podána i ve formě jednotlivých publikovaných článků či kapitol s komentářem. (O povolení výjimky bude rozhodovat oborová rada na svém zasedání na základě žádosti studenta doporučené školitelem.) Celek práce musí mít jednotné téma a soubor minimálně čtyř článků/kapitol v monografii musí tvořit konzistentní celek rámovaný úvodem a závěrem (bližší specifikace viz web katedry).

Základní údaje

Zkratka
D-ES_
Typ
doktorský
Titul
Ph.D.
Doba studia
4 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

10
počet aktivních studentů
9
počet závěrečných prací

Fakulta sociálních studií
Program zajišťuje