Mezinárodní vztahy

Přijímací zkouška je jednokolová a spočívá ve strukturovaném hodnocení povinných materiálů, které je třeba nahrát do e-přihlášky v termínu do 15. 12. 2024, a napsaní písemného testu s otevřenými otázkami.

V případě povinných materiálů se jedná o:

1. Strukturovaný životopis s důrazem na zahraniční zkušenosti, stáže a pracovní zkušenosti v oboru a jazykovou kompetenci.
2. Transkript předmětů absolvovaných na bakalářském stupni studia včetně hodnocení.

   Písemná přijímací zkouška se koná v lednu 2025.

   Požadavky pro přijímací zkoušku: Problematika mezinárodních vztahů na úrovni bakalářského stupně programu Mezinárodní vztahy na FSS MU.

   Písemná zkouška (60 minut) se zaměří na prověření znalostí dějin mezinárodní politiky od roku 1648, teorie mezinárodních vztahů a české zahraniční politiky.

   Je vhodné si z doporučené literatury vybrat k přípravě na přijímací zkoušku vhodnou kombinaci textů, které pokryjí všechny okruhy!

• Drulák, Petr (2003): Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál.
• Hollis, Martin, Smith, Steve (2000): Teorie mezinárodních vztahů, CDK, Brno.
• Kratochvíl, Petr – Drulák, Petr (2009): Encyklopedie mezinárodních vztahů. Praha: Portál.
• Kissinger, Henry A. (1999): Umění diplomacie. Praha: Prostor.
• Kořan, Michal (2013): Česká zahraniční politika. Brno: Muni Press.
• Kříž, Zdeněk, Martin Chovančík a Oldřich Krpec. Czech Foreign Policy After the Velvet Revolution. In Jeroen K. Joly; Tim Haesebrouck. Foreign Policy Change in Europe Since 1991. Cham: Palgrave Macmillan, 2021, s. 49-72. ISBN 978-3-030-68217-0. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-3-030-68218-7_3.
• Pavel Pšeja (ed.), Petr Suchý (ed.), Oldřich Krpec (ed.), Zdeněk Kříž (ed.) 2015. Moc a zájmy v mezinárodním systému. Brno: CDK.
• Veselý, Zdeněk (2020): Mezinárodní vztahy v zrcadle dějin. Plzeň: Aleš Čeněk, 109-611.

• Za písemný test je možné získat max. 75 bodů
• Za strukturovaný životopis je možné získat max. 15 bodů. Zahraniční zkušenosti až 5 bodů, stáže a pracovní zkušenosti až 5 bodů a jazyková kompetence až 5 bodů.
• Za transkript předmětů je možné získat max. 10 bodů, dle průměru: 1 - 1,49 za 10 bodů, 1,5 - 2,0 za 5 bodů, horší než 2,0 za 0 bodů.

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Pro úspěšné složení přijímací zkoušky je nutné získat minimálně 60 bodů.

Cílem magisterského studia programu Mezinárodní vztahy je prohloubení znalostí o mezinárodních vztazích a světové politice získaných na bakalářském stupni studia. Zvláštní důraz je kladen na rozvoj schopností analyzovat, vyhodnocovat, interpretovat a chápat teoretické aspekty studovaných empirických problematik a vše kriticky reflektovat při expertní činnosti. Jedná se zejména o moderní teorie mezinárodních vztahů, bezpečnostně-strategickou, ekonomickou, energetickou, právní a sociální dimenzi mezinárodních vztahů a zahraniční politiku klíčových aktérů. Systematické zdokonalování ve výzkumných technikách a v analýze sociálních dat, využívající moderní formalizované statistické, komparativní a interpretační postupy, připraví studenty ke kvalitní expertní analytické práci v oboru. Obecným cílem programu je systematickým důrazem na rozvoj analytických dovedností studující dobře připravit jak na uplatnění na globálním trhu práce u potencionálních zaměstnavatelů, tak na případné doktorské studium v globální akademické konkurenci.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• tvořivě používat moderní teorie mezinárodních vztahů při expertní činnosti.
• teoreticky podloženě interpretovat aktuální dění ve světové politice.
• samostatně vymezit a řešit komplexní problém s použitím vhodných teorií, konceptů a metod.
• analyzovat klíčové dimenze mezinárodních vztahů (bezpečnostní, ekonomickou, energetickou, právní a societální)
• aplikovat metodologii výzkumu v oblasti mezinárodních vztahů při expertní činnosti jak ve státní, tak v korporátní sféře.
• dále se zdokonalovat v oboru.

Absolventi se uplatní v řadě zajímavých a náročných profesních oblastí, hlavně však ve státní správě, v diplomatických službách, ve výzkumných a analytických pracovištích, ve vědecko-pedagogické činnosti na vysokých školách, v neziskové sféře, v aparátu politických stran, v novinářské profesi, v projektovém managementu ve vztahu k EU a na půdě mezinárodních institucí.

Velmi významnou možností uplatnění absolventů je korporátní sféra, zejména velké nadnárodní společnosti. Absolvování praktických stáží velmi zvyšuje šanci na atraktivní pracovní pozici po skončení vysoké školy.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praktické stáže jsou na katedře vnímány jako zásadní prostředek pro získávání nových poznatků, dovedností a zkušeností. Zároveň jsou stáže vynikající příležitostí pro ověřování a aplikaci vědomostí a dovedností získaných v dosavadním studiu. Jsou proto všestranně podporovány způsobem organizace studia a studující za ně získávají adekvátní množství ECTS. Zahraniční pracovní pobyty mohou studentky a studenti realizovat především ve státech Evropské unie.

Katedra soustavně rozšiřuje existující bohatou nabídku příležitostí pracovních stáží a zahraničních pracovních pobytů. Dosavadní síť partnerů dobře pokrývá klíčové mezinárodní organizace, ústřední orgány státní správy, ministerstva a soukromý sektor v oblasti energetiky.

Rozsah magisterské práce: 60 až 80 normostran (1 normostrana = 1800 znaků), minimálně 108 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Magisterská práce má charakter samostatného zpracování zvolené problematiky. Studující mohou pracovat jak s již publikovanými texty, tak s daty přístupnými pro sekundární analýzu. V magisterské práci musí předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, analyzovat primární data, využívat koncepty a teorie mezinárodních vztahů a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Cílem magisterských prací je zejména zdokonalit schopnosti studujících využívat vyučované metody sběru a analýzy dat v expertní činnosti. Generování nových poznatků v oboru je vítáno, ale není u magisterských prací povinností.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí FSS č. 5/2024 Státní závěrečné zkoušky, závěrečné práce a jejich obhajoby.

Na magisterský program navazuje doktorský program Mezinárodní vztahy a evropská politika, který je možné studovat v českém i anglickém jazyce.