Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost

Přijímací zkouška je jednokolová a sestává ze strukturovaného hodnocení povinných materiálů, které je třeba nahrát do e-přihlášky v termínu do 15. 12. 2024, a z písemného testu s otevřenými otázkami.

V případě povinných materiálů se jedná o:

1. Strukturovaný životopis s důrazem na zahraniční zkušenosti, stáže a pracovní zkušenosti v oboru a jazykovou kompetenci.
2. Transkript předmětů absolvovaných na bakalářském stupni studia včetně hodnocení.

Písemná přijímací zkouška se koná v lednu 2025.

Požadavky pro přijímací zkoušku: Problematika mezinárodních vztahů na úrovni bakalářského stupně programu Mezinárodní vztahy na FSS MU s přihlédnutím k problematice energetiky.

Literatura sleduje základní tematické okruhy, shrnuté níže:

1. 1. Mezinárodní politická ekonomie (IPE)

• Základní problémy a zkoumané otázky IPE.
• Paradigmatické perspektivy IPE: ekonomický nacionalismus, ekonomický liberalismus, marxismus.
• Teoretické koncepty IPE: teorie dvojí ekonomiky, teorie hegemonické stability, teorie moderního světového systému, teorie endogenního růstu, nová ekonomická geografie, teorie strategického obchodu.

Literatura

(Krpec & Hodulák, 2011, stránky 17-25, 45-64)

1. 2. Metody a techniky výzkumu v politických vědách

• Princip kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
• Základní kroky návrhu výzkumu (research design): výběr tématu, výzkumná otázka/hypotéza, konceptualizace, operacionalizace, indikátory.
• Koncepty v sociálních vědách.

Literatura

(Punch, 2008)

(Kelly, 2011)

1. 3. Politické a ekonomické dějiny

• Politické a ekonomické dějiny 20. století.
• Klíčové mezinárodní organizace a jejich rozvoj ve 20. století: OSN, mezinárodní ekonomické organizace, bezpečnostní organizace a aliance.

Literatura

(Krause & Nye, 1975)

(Sachs, 1999)

1. 4. Evropská unie

• Jednotný trh.
• Hospodářská a měnová unie.
• Financování politik EU.

Literatura

(Fiala, Krutílek, & Pitrová, 2018, stránky 493-720; 867-899)

1. 5. Základy energetické politiky

• Rozvoj energetiky ve 20. století.
• Energetické organizace (IEA, OPEC).
• Moderní dějiny české energetické politiky.
• Poznámka: doporučujeme využít veřejně dostupných zdrojů (např. Google Scholar) a seznámit se s hlavními událostmi ve světové energetické politice 20. a 21. století: rolí energetických surovin v druhé světové válce, rozvojem jaderné energetiky, ropnými šoky a plynovými krizemi, politikou ochrany klimatu (Kjótským protokolem a Pařížskou dohodou), jadernými haváriemi a jejich společenskými a politickými důsledky, nástupem obnovitelných zdrojů a německým energetický obratem (Energiewende).

Literatura

(Smil, 2000)

(Scott, 1994, stránky 19-44)

(CIA, 1986)

(Černoch, 2019)

Literatura

CIA. (1986). OPEC Handbook. Načteno z https://www.cia.gov/library/readingroom/docs/CIA-RDP97R00694R000500650001-4.pdf

Černoch, F. (2019). The History of the Czech Energy Sector. V T. Vlček et al., The Energy Sector and Energy Policy of the Czech Republic (stránky 28-43). Brno: Masarykova univerzita. Načteno z https://munispace.muni.cz/library/catalog/view/1278/3726/1607-1/0#preview

Fiala, P., & Pitrová, M. (2009). Evropská unie. Brno: CDK.

Fiala, P., Krutílek, O., & Pitrová, M. (2018). Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

Kelly, A. P. (2011). Social research methods. University of London. Načteno z https://is.muni.cz/go/57fk2i

Krause, L. B., & Nye, J. S. (1975). Reflections on the Economics and Politics of International Economic Organizations. International Organization, 29(1), stránky 323-342.

Krpec, O., & Hodulák, V. (2011). Politická ekonomie mezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní politologický ústav.

Sachs, J. D. (1999). Twentieth-century political economy: a brief history of global capitalism. Oxford Review of Economic Policy. Načteno z https://pdfs.semanticscholar.org/7f96/69517ce60fce75a5b2857cb249e7e41a8aa2.pdf

Scott, R. (1994). The History of the IEA: Origins and Structure. Načteno z International Energy Agency: https://iea.blob.core.windows.net/assets/b73b0800-ed54-48ba-bf16-cc6820b723a3/1ieahistory.pdf

Smil, V. (2000). Energy in the Twentieth Century: Resources, Conversions, Costs, Uses, and Consequences. Načteno z Vaclav Smil System Consulting: http://www.vaclavsmil.com/wp-content/uploads/docs/smil-article-2000-aree2000-1.pdf

Thym, D. (2011). The Intergovernmental Constitution of the EU's Foreign, Security & Defence Executive. European Constitutional Law Review, 7(3), stránky 453-480.

• Za písemný test je možné získat maximálně 75 bodů.
• Za životopis je možné získat maximálně 15 bodů. Zahraniční zkušenosti až 5 bodů, stáže a pracovní zkušenosti až 5 bodů a jazyková kompetence až 5 bodů.
• Za transkript předmětů je možné získat maximálně 10 bodů, dle průměru: 1 - 1,49 za 10 bodů, 1,5 - 2,0 za 5 bodů, horší než 2,0 za 0 bodů.

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Pro úspěšné složení přijímací zkoušky je nutné získat minimálně 60 bodů.

Energetika prostupuje všechny aspekty fungování moderní společnosti. Závislost na dodávkách z nestabilních zemí, změna klimatu, dostupnost energie pro všechny skupiny obyvatel, environmentální dopady využívání energií – to vše dělá z energetické politiky důležitou součást zahraniční, bezpečnostní, environmentální, klimatické i sociální politiky.

V posledních letech proto v institucích, firmách i neziskovém sektoru roste poptávka po absolventech, kteří jsou schopni propojovat znalosti z různých oborů a orientovat se v rychle se měnícím prostředí energetické politiky. Tuto poptávku pokrývá v regionu střední a východní Evropy jen jeden studijní program: Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost.

Unikátní interdisciplinární struktura programu a diskusní forma výuky pomáhá studentům plně rozvíjet svůj potenciál a uplatnit se v praxi ještě před dokončením studia.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Absolvent získá úplné odborné vysokoškolské vzdělání jako předpoklad svého uplatnění v praxi.
• Absolvent rozumí principům fungování energetického sektoru České republiky.
• Absolvent je obeznámen s jednotlivými dimenzemi společné evropské energetické politiky a rozumí základním mechanismům jejího fungování.
• Absolvent je schopen uplatnit znalosti geopolitiky na konkrétní vybrané případové studie.
• Absolvent dokáže informovaným a tvůrčím způsobem nakládat s jednotlivými koncepty, teoriemi a metodami v oblasti výzkumu mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti.

Díky širokému rozhledu a rozvinutému kritickému myšlení se absolventi uplatňují zejména v analytických profesích v rámci oddělení pro strategie a mezinárodní spolupráci ve firmách a institucích, v konzultačních společnostech, v neziskových a zájmových organizacích a ve vědě a výzkumu.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Prakticky orientované předměty, výjezdy na exkurze do institucí, firem a jejich technických provozů jsou nedílnou součástí programu. Stáže a praxe si studenti mohou domluvit individuálně, v průběhu praktických předmětů nebo s pomocí absolventů programu v rámci uzavřené facebookové skupiny.

Studenti mohou rovněž využít více než deseti stipendijních programů, přes které lze vycestovat na studijní nebo pracovní pobyt do více než 150 zemí světa.

Prostřednictvím práce studenti a studentky prokazují schopnost kriticky pracovat s primárními daty a odbornými texty a zpracovávat je prostřednictvím relevantních teorií a metod. Standardní rozsah magisterské práce je 9 000 slov včetně poznámek pod čarou a seznamu literatury. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí FSS č. 5/2024 Státní závěrečné zkoušky, závěrečné práce a jejich obhajoby.

Katedra nabízí talentovaným a motivovaným absolventům doktorský studijní program Mezinárodní vztahy a evropská politika. V něm mohou dále rozvíjet znalosti související s problematikou mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti.