Public and Social Policy and Human Resources

Cílem magisterského navazujícího prezenčního studia v anglickém jazyce je, aby absolvent v návaznosti na poznatky a dovednosti, které získal bakalářským studiem v obdobném nebo jiném příbuzném programu, získal základní profesionální předpoklady pro samostatný výkon širokého spektra činností veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů a předpoklady pro rozvíjení těchto schopností v praxi nebo dalším studiem.

Jejich jádrem jsou dvě schopnosti:

- Schopnost samostatně reflektovat a vyhodnocovat řešené problémy a prováděná opatření veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, sociální práce, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů a zvládání s nimi spojených dilemat,

- Schopnost samostatně koncipovat systémově pojatá opatření a koordinovat či provádět jejich zavádění.

Z nich vycházejí další očekávané schopnosti absolventa:

- samostatně vyhledávat, identifikovat a reflektovat příčiny a důsledky aktuálních nebo latentních veřejných a sociálních problémů a systémových nedostatků opatření veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, sociální práce, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů jak na celospolečenské a místní úrovni, tak v organizacích,

- samostatně reflektovat a artikulovat potřebu zavádění programů veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, sociální práce, politiky zaměstnanosti a systémových podmínek rozvoje lidských zdrojů,

- provádět koordinaci aktivit v organizacích realizujících programy veřejné a sociální politiky, sociálních služeb a sociální práce, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vnímat s pomocí teorií veřejné a sociální politiky a dalších relevantních oborů významné okolnosti vývoje soudobé společnosti a možné šance nebo ohrožení spojená s tímto vývojem
• reflektovat veřejné a sociální problémy a jejich řešení z hlediska jejich sociálně-kulturních, etických, ekonomických, veřejně-politických, právních a dalších příčin a důsledků; tuto dovednost uplatnit v různorodých kontextech
• identifikovat celé spektrum základních sociálních a ekonomických determinant a efektů veřejné a sociální politiky, sociálních služeb a sociální práce,včetně faktorů, které ovlivňují zaměření a kvalitu intervencí rozvoje lidských zdrojů v organizacích
• reflektovat možnosti vzájemného prolínání činností veřejné a sociální politiky, sociálních služeb a sociální práce, politiky zaměstnanosti  a rozvoje lidských zdrojů a přiměřeně na ně reagovat
• komplexně reflektovat opatření, která byla přijata za účelem řešení veřejných a sociálních problémů, otázek zaměstnanosti nebo rozvoje lidských zdrojů, zejména z hlediska jejich ideových východisek a sociálního kontextu jejich existence
• reflektovat a diskutovat hodnotová východiska a dilemata tvůrců a realizátorů programů veřejné a sociální politiky, sociální práce nebo rozvoje lidských zdrojů, přispívat odbornými argumenty ke hledání odpovědí na otázky spojené s těmito dilematy
• koncipovat, navrhovat a koordinovat eticky a sociálně přiměřená i ekonomicky účinná a efektivní řešení (programy, projekty) veřejných a sociálních problémů a otázek zaměstnanosti na makro-sociální, mezo-sociální nebo mikro-sociální úrovni
• rozeznat kontext, předpoklady a východiska pro vymezení cílů sociální intervence či intervence na trhu práce a pro volbu postupů, které jsou vhodné pro dosažení stanovených cílů a schopnost jejich zdůvodnění
• aplikovat základní organizační, manažerské, právní, veřejně politické aspekty implementace a praktického provádění zvolených řešení sociálních problémů a otázek zaměstnanosti
• koordinovat a řídit tvorbu, implementaci a administraci opatření veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, sociální práce, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na různých úrovních a v různých typech organizací

Absolventi magisterského studia se mohou uplatnit zejména při výkonu,

- role koncepčního pracovníka v oblasti tvorby a realizace programů veřejné a sociální politiky, sociálních služeb a sociální práce, politiky zaměstnanosti a strategie rozvoje lidských zdrojů,

- role koordinátora v oblasti tvorby a implementace programů veřejné a sociální politiky, sociálních služeb a sociální práce, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů,

- role výzkumníka,

- role učitele disciplin oborů veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů,

- případně dalších typů rolí, dle potřeb zaměstnavatele (např. mluvčí, poradce pro otázky veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů).

Tyto role mohou absolventi magisterského navazujícího studia programu PSPHR vykonávat např. v následujících oblastech a organizacích:

- v organizacích státní správy a samosprávy, které se zabývají administrací dávkových systémů, sociálně-právní ochrany, sociálních služeb a dalších oblastí veřejné politiky (MPSV, krajské a obecní úřady, obce, Agentura pro sociální začleňování a další orgány veřejné správy v této oblasti),

- na Úřadech práce, v oblasti trhu práce (včetně soukromých agentur),

- v neziskových organizacích v oblasti sociální politiky a sociálních služeb a služeb sociální práce na všech úrovních (např. Člověk v tísni, SOZE, Naděje, Diakonie, Charita aj.),

- v poradních sborech státních i neziskových organizací (včetně zákonodárných sborů a regionálních samospráv), které se podílejí na tvorbě a implementaci programů veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů,

- ve výzkumu na vysokých školách a ve výzkumných ústavech,

- ve výuce v oblasti PSPHR na vysokých, vyšších odborných a středních školách (poslední po zvládnutí tzv. pedagogického minima),

- jako specialisté nebo poradci na různé sociální problémy a sociální intervence a rozvoj lidských zdrojů v médiích (tisk, rozhlas, televize); případně jako tiskoví mluvčí organizací, které jsou zaměřeny na problematiku sociální politiky, sociálních služeb a sociální práci (např. MPSV, Charita, Probační a mediační služba, nadační fondy aj.),

- v nadnárodních organizacích, které se zabývají řešením sociálních problémů, sociálním začleňováním nebo poskytováním sociální pomoci, například v orgánech Evropské komise, nadnárodních neziskových organizacích, odborových organizacích, agenturách,

- v organizacích, které mezi své cíle řadí navazování systematické spolupráce mezi různými organizacemi při řešení sociálních problémů (např. organizace zaměřené na pomoc tzv. multi-problémovým klientům, komunitní nebo dobrovolnická centra, vládní, krajské nebo obecní meziresortní komise apod.).

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V anglicky vyučovaném programu nejsou zařazeny předměty zahrnující praxi.

Státní zkouška v magisterském navazujícím studiu PSPHR se koná v každém semestru a má dvě součásti: 1. obhajobu diplomové práce, a 2. písemnou zkoušku schopnosti vypracovat expertizu ke zvolenému problému.

Obhajoba diplomové práce

Standardní rozsah základního textu diplomové práce (bez poznámek pod čarou, vysvětlivek a příloh) se u magisterské diplomové práce musí pohybovat v rozmezí 18 000 až 22 000 slov (144 000 až 162 000 znaků včetně mezer).

Kvalita diplomových prací je posuzována podle teoreticko-metodologických a formálních kritérií. Teoreticko-metodologická kritéria jsou nástrojem posouzení práce diplomové v průběhu oponentního řízení. Formální kritéria jsou východiskem pro stanovení podmínek přiznání zápočtu z předmětu Závěrečná práce.

Teoreticko-metodologická kritéria posuzování diplomových prací studentů magisterského navazujícího kombinovaného studia jsou následující:

- zaměření na výzkum intervencí,

- orientace na otevřený poznávací cíl,

- komplexnost a aplikace teoretických hledisek,

- zacílenost,

- metodologická kontinuita výzkumného procesu,

- teoretická orientace v problematice,

- průkaznost argumentů,

- aplikovatelnost získaných poznatků,

- publikovatelnost.

Písemná zkouška schopnosti vypracovat expertizu ke zvolenému problému

Úkolem studentů je během vymezené doby vypracovat stať (expertizu).

Tato forma zkoušky ověřuje schopnost studentů syntetickým způsobem aplikovat na rozbor a řešení konkrétního problému v oblasti veřejné a sociální politiky, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů studiem získané teoretické i empirické poznatky, stejně jako osvojené metodické postupy a získané analytické schopnosti a dovednosti. Zejména je kladen důraz na propojení/syntézu poznatků z různých předmětů, které studenti absolvovali, na volbu a důsledné uplatnění metodicky vhodného postupu analýzy problému a/nebo formování návrhů jeho řešení (klíčové jsou poznatky a dovednosti z předmětů evaluační výzkum, implementace veřejných programů, a další povinné předměty.

Studenti vyberou jeden z typů zadání. K možným typům zadání patří zejména teoretická reflexe určitého problému či způsobů jeho řešení, návrh metodiky analýzy problému či jeho řešení, metodiky vypracování projektu/návrhu řešení problému, evaluace určitého projektu či opatření k řešení určitého problému, a konečně vypracování (části) projektu či návrhu řešení problému v oblasti veřejné a sociální politiky či politiky zaměstnanosti. Návazně vybírají v jeho rámci z určeného seznamu témat, problémů, situací nebo oblastí sociální politiky nebo politiky zaměstnanosti.

Pokyny k vypracování diplomových prací a k závěrečné státní zkoušce jsou na webových stránkách katedry.

Absolventi specializace programu PSPHR se mohou ucházet (podmínkou je složení přijímací zkoušky) o studium v postgraduálním programu Sociální politika a sociální práce, který je na FSS MU (katedře SPSP) vyučován, případně v jiných postgraduálních programech v ČR a v zahraničí (např. Program Veřejná a sociální politika na FSV UK).