Cíle studijního programu
Doktorský program psychologie připravuje výzkumníky a vědecké pracovníky v oblasti psychologie, se zaměřením na sociální, vývojovou, klinickou, obecnou, pedagogickou psychologii a psychologii práce. Důraz je kladen na prohloubení teoretických poznatků v uvedených psychologických disciplínách, které mohou být využity ve vědeckém výzkumu i při řešení problémů profesionální praxe. Studenti se seznámí s nejnovějšími teoretickými přístupy, osvojí si kritický pohled na teoretické koncepty i na empirické výzkumy, seznámí se s metodami analýzy dat kvantitativní i kvalitativní povahy. Vypěstují si schopnosti a dovednosti potřebné pro samostatnou vědeckou psychologickou reflexi a současně i schopnost týmové výzkumné spolupráce, ať již oborově zaměřené či interdisciplinární.
Studijní plány
Přijímací řízeníPřijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2024/2025 (zahájení: jaro 2025)Termín podání do půlnoci 30. 11. 2024
- Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programuTermín pro podání přihlášky: 1. srpna – 30. listopadu 2024
Termín pro vložení doplňujících materiálů do e-přihlášky: do 15. ledna 2025
Termín přijímací zkoušky: 30. ledna 2025 - 5. února 2025
Hranice úspěšnosti: 60 bodů (z maximálních 100 bodů)
Doplňující materiály:
- výzkumný záměr
- strukturovaný profesní životopis
- kopie magisterského diplomu
- seznam publikovaných prací, příp. separáty
- souhlas budoucího školitele/ školitelky
- Ukončené magisterské vzdělání v oboru psychologie. Výjimečně může být akceptován absolvent jiného příbuzného magisterského oboru (v tomto případě se předpokládá vyhraněné zaměření na odbornou činnost v psychologii, resp. na výzkum, který je na pomezí psychologie a dalšího vědního oboru).
- Uchazeč o studium v doktorském studijním programu psychologie předloží teze projektu své zamýšlené disertační doktorské práce. Projekt má tematicky navazovat na některé z výzkumných témat, které se řeší na pracovištích, na kterých školení doktorandů probíhá (Katedra psychologie FSS MU, Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny na FSS MU a Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.). Proto je nutné, aby uchazeč/uchazečka konzultoval/konzultovala svůj návrh tématu disertace s odborníkem (potenciálním školitelem, konzultantem či předsedou oborové rady) z uvedených školících pracovišť.
- U přijímacího pohovoru musí uchazeč prokázat úroveň znalostí soudobé teorie, metodologie a předmětné vědomosti a dovednosti zvolené specializace studijního programu.
- Součástí přijímacího pohovoru pro absolventy nepsychologických oborů a absolventy psychologie, kteří ukončili své magisterské studium před více než 5 lety, může být prověření znalostí z oboru psychologie na magisterské úrovni.
- Uchazeč prokazuje u přijímacího pohovoru také adekvátní znalost angličtiny. Může být vyzván, aby popsal projekt své disertační práce v angličtině a aby odpověděl na případné dotazy.
Přijímací řízení se realizuje typicky formou ústní rozpravy nad předloženým projektem, jejíž součástí je i posouzení motivace uchazeče a jeho základních znalostí v oblasti, jíž hodlá věnovat svůj výzkum. V případě uchazečů ze zahraničí, kde není možné realizovat přijímací pohovor osobně, rozhoduje komise na základě písemných podkladů, případně může provést rozhovor za použití služby Skype. V rámci přijímacího řízení je výkon uchazeče bodován, přičemž maximálně může být dosaženo 100 bodů. Pro přijetí je stanovena hranice 60 bodů. 40 procent z bodového výkonu tvoří hodnocení podaného projektu disertační práce, který je povinnou přílohou přihlášky. Toto hodnocení zahrnuje tematické vymezení výzkumu, posouzení jeho relevance, jeho teoretické ukotvení, formulaci výzkumných otázek či hypotéz a jejich operacionalizace. Do hodnocení je započítána i rozprava o projektu, respektive schopnosti uchazeče adekvátně reagovat na položené otázky a vznesené připomínky. Zbylou část hodnocení pak tvoří posouzení motivace, jazykových a jiných odborných znalostí potřebných pro doktorské studium. Bodové hodnocení přijímací zkoušky je uchazečům, kteří se dostaví k osobnímu pohovoru, sdělováno komisí po vykonání zkoušky včetně vysvětlení, proč byl výkon uchazeče ohodnocen konkrétním počtem bodů.
Tematické okruhy:
Obecná psychologie
Zahrnuje nejen tradiční témata kognitivní psychologie, psychologie emocí, motivace a jednání, ale i psychologii osobnosti, metodologické otázky psychologie a psychodiagnostiku, dějiny psychologie, a témata na pomezí psychologie a dalších vědních oborů (filozofie, etiky, matematika, biologie, neurověd, a dalších oborů). Aktuální výzkumná témata, ke kterým je možné směřovat téma disertační práce z obecné psychologie, se týkají především psychodiagnostických metod, metodologie psychologického výzkumu, aplikace statistickým metod v psychologickém výzkumu, kvalitativní analýzy psychologických dat, psychologickému pohledu na osobnost, na úlohu kognitivních procesů, motivace a emocí v procesu seberegulace. Všechna možná témata disertační práce z obecné psychologie mohou být formulována po konzultaci s potenciálními školiteli a s předsedou oborové komise této specializace prof. PhDr. Tomášem Urbánkem, Ph.D., případně s garantem programu psychologie prof. PhDr. Petrem Mackem, CSc.
Pedagogická psychologie
Zahrnuje výzkumná témata, které se týkají psychologických aspektů výchovy a vzdělávaní dětí, dospívajících i dospělých, osobnosti žáka a studenta, učitele a vychovatele. Specifická pozornost je věnována výzkumným tématům, které se týkají talentu a nadání, jejich diagnostice a rozvíjení. Dalším výzkumným tématem jsou psychické a sociální problémy a obtíže, které provázejí vzdělání a výchovu dětí a dospívajících. Tato a další možná témata disertační práce z pedagogické psychologie mohou být formulována po konzultaci s potenciálními školiteli a s předsedkyní oborové komise této specializace, doc. PhDr. Šárkou Portešovou, Ph.D., případně s garantem programu psychologie prof. PhDr. Petrem Mackem, CSc.
Psychologie práce
Zahrnuje výzkumná témata, které se týkají výběrového procesu na různé pracovní pozice, metody assessment centra; diagnostiky výkonových a osobnostních charakteristik osobnosti v kontextu personálních výběrů; hodnocení pracovní výkonnosti a její změny; dále pracovní motivace, pracovních týmů a budování týmů; postojů a chování lidí v organizacích, psychologických aspektů vedoucích (leadershipu) pracovních týmů/organizací. Tato a další možná témata disertační práce z psychologie práce mohou být formulována po konzultaci s potenciálními školiteli a s předsedou oborové komise této specializace, doc. PhDr. Martinem Vaculíkem, Ph.D.
Sociální psychologie
Zahrnuje problematiku interpersonální percepce a kognice, sebepojetí, sebehodnocení a seberegulace v sociálním kontextu, interpretace sociální zkušenosti, sociálních determinant utváření osobnosti, téma sociální identity, osobních i skupinových postojů a hodnot, stereotypů a meziskupinového chování. Rovněž témata, která se týkají vztahu člověka ke společnosti a společenským tématům (např. občanská a politická participace). Dále jde o problematiku interpersonálních vztahů v nejrůznějších kontextech a souvislostech (partnerské vztahy, vztahy v rodině, mezigenerační vztahy, pracovní vztahy atd). Aktuální výzkumná témata, ke kterým je možné směřovat téma disertační práce, se týkají psychologických aspektů občanské a politické participace, utváření vztahu k demokracii, důvěry ve druhé lidi a instituce, tématu občanské, národní a evropské identity, tolerance vůči jiným sociálním skupinám či pocit vlastního vlivu na společenské dění. Další oblast výzkumu a možných témat se dotýká psychologie médií a používání informačních technologií (u dětí, dospívajících, seniorů), včetně problematických zkušeností s online vztahy, online komunikací, kyberšikanou, online agresí, behaviorální závislostmi a excesivním používáním internetu. Tato a další možná témata disertační práce ze sociální psychologie mohou být formulována po konzultaci s potenciálními školiteli a s garantem programu psychologie prof. PhDr. Petrem Mackem, CSc.
Vývojová psychologie
Zahrnuje témata celoživotního utváření osobnosti, resp. psychického vývoje v jednotlivých etapách (obdobích) života. Zaměřuje se na souvislosti mezi biologickými, psychologickými a sociálními aspekty vývoje osobnosti, rovněž na problematiku vývojové psychopatologie. Aktuální výzkumná témata, ke kterým je možné směřovat téma disertační práce z vývojové psychologie, se týkají výzkumu citové vazby (attachment), výzkumu rodiny a rodinného prostředí dítěte, adolescenta či mladého dospělého. Další oblast výzkumu se zaměřuje na psychosociální vývoj vztahů v adolescenci a přechod z adolescence do dospělosti. Témata disertace se také mohou týkat metodologie výzkumu ve vývojové psychologii, především možnosti zpracování longitudinálních dat. Další možná témata disertační práce z vývojové psychologie mohou být formulována po konzultaci s potenciálními školiteli a s garantem programu prof. PhDr. Petrem Mackem, CSc. Tato a další možná témata disertační práce z vývojové psychologie mohou být formulována po konzultaci s potenciálními školiteli a s předsedkyní oborové komise této specializace, doc. Mgr. Lenkou Lacinovou, Ph.D., případně s garantem programu psychologie prof. PhDr. Petrem Mackem, CSc.
Důležité informace: https://psych.fss.muni.cz/uchazeci/phdstudium - Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Pro úspěšné složení přijímací zkoušky je nutné získat minimálně 60 bodů.
Kritéria hodnocení uchazečů:
- Výzkumný projekt jako podklad pro přípravu disertační práce - max. 40 bodů
- Odborné znalosti v dané výzkumné oblasti - max. 30 bodů
- Jazykové znalosti (anglický jazyk aktivně slovem i písmem) - max. 10 bodů
- Předchozí zkušenosti ve výzkumu - max. 20 bodů
Studium
- Cíle
Doktorský program psychologie připravuje výzkumníky a vědecké pracovníky v oblasti psychologie, se zaměřením na sociální, vývojovou, klinickou, obecnou, pedagogickou psychologii a psychologii práce. Důraz je kladen na prohloubení teoretických poznatků v uvedených psychologických disciplínách, které mohou být využity ve vědeckém výzkumu i při řešení problémů profesionální praxe. Studenti se seznámí s nejnovějšími teoretickými přístupy, osvojí si kritický pohled na teoretické koncepty i na empirické výzkumy, seznámí se s metodami analýzy dat kvantitativní i kvalitativní povahy. Vypěstují si schopnosti a dovednosti potřebné pro samostatnou vědeckou psychologickou reflexi a současně i schopnost týmové výzkumné spolupráce, ať již oborově zaměřené či interdisciplinární.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- samostatné vědecké práce v oboru
- samostatné analytická práce vycházející z teoretických znalostí
- interpretovat a vysvětlovat výzkumné poznatky
- formulovat inovativní výzkumné problémy a navrhovat jejich řešení
- osvojit si metody, techniky a dovednosti psychologického výzkumu
- publikovat a komunikovat výsledky vědecké práce
- Uplatnění absolventa
Absolventi mohou získanou kvalifikaci výzkumníka uplatnit na akademických pracovištích a ve výzkumných ústavech. Absolvování doktorského studia psychologie samo o sobě však není odbornou kvalifikací pro výkon profese psychologa, nenahrazuje v tomto smyslu nutnost absolvování magisterského studia psychologie.
- Praxe
Povinnou součástí studia a určitou formou praxe je tříměsíční zahraniční pobyt na akademickém pracovišti nebo na pracovišti, které se zabývá aplikovaným výzkumem. Další povinnou praxí je participace na výuce studentů psychologie a na výzkumných projektech katedry a dalších školících akademických pracovišť.
- Standardy kvalifikačních prací
Disertační práce musí obsahovat původní výsledky, buď již uveřejněné, nebo přijaté k uveřejnění.
Disertační práce je celá napsána v jednom jazyce – anglicky (doporučuje se) nebo česky, případně u rodilých mluvčích slovensky. V jiném jazyce lze práci předložit pouze se souhlasem oborové rady.
Rozsah disertační práce je rámcově určen 180 000 - 216 000 znaky včetně mezer. Délka textu je však jen orientační ukazatel kvality, záleží především na obsahu práce. Citace a reference v práci uvedené musí odpovídat standardu APA style
Přílohou disertační práce musí být prohlášení školitele potvrzující u označených částí práce autorství studenta a zhodnocující jeho podíl.
Disertační práce může mít různou formu, může jít o:
a) soubor již publikovaných prací,
b) odborná monografie
c) teoreticko-metodologická práce
Preferovanou formou disertace je soubor statí opatřený úvodem a shrnující diskusí a obecnými závěry. V předmluvě disertace by měla být nastíněna struktura práce a také by zde měl být uveden podrobný popis autorského podílu studenta na jednotlivých statích. Ten by u dvou ze tří minimálně požadovaných statí (kapitol) neměl být menší než 50 % a u třetí stati měl by tvořit minimálně 30%. Důležité také je, aby se autorský podíl týkal podstatných částí stati. Dále se předpokládá, že autor disertace bude minimálně u dvou statí v pozici prvního autora stati.
Soubor statí by měl být tvořen minimálně třemi články (případně kapitolami z editované monografie). Minimálně dvě z těchto tří statí by měly již být publikovány nebo alespoň přijaty k publikaci, další by měly být již odeslány k publikaci. Články jsou zařazovány do disertace v původním znění (z hlediska obsahu), tak jak byly publikovány, formátem se však přizpůsobují jednotnému stylu dizertační práce (jeden jazyk, formátování, APA style citací).
Závěrečná diskuze (general discussion) shrnuje všechna zjištění a začleňuje je do teoretického rámce. V zásadě odpovídá na otázku, jaká je naše teoretická představa o zkoumaném jevu při vědomí získaných poznatků a posunech v předmětné oblasti, k nimž došlo během doby zpracovávání dizertace.
Pro odbornou monografii, teoreticko-metodologickou práci a jinou formu disertační práce musí vždy platit, že má parametry vědecké publikace, jejíž podstatná část již byla v nějaké podobě publikována nebo přijata do tisku. V případě monografie jde typicky o publikaci v renomovaném nakladatelství (vč. MUNIPRESS), nebo o monografii, která vychází z vlastních publikovaných článků, ale je novým textem.