Sociální pedagogika a volný čas

Cílem oboru Sociální pedagogika a volný čas je připravit osobnostně vyzrálého a vzdělaného pedagoga, který se prostřednictvím svých vědomostí, dovedností a osobnostních vlastností zařadí mezi ostatní odborníky působící v pedagogických a pomáhajících profesích v systému péče o děti, mládež a dospělé, seniory i jiné cílové skupiny se specifickými potřebami. Takto šířeji koncipovaný profil stojí na pilířích konkrétních studijních předmětů (disciplín), které svým obsahem, zaměřením a převažujícími výukovými metodami naplňují jak oblast znalostní báze (historická fakta a souvislosti, znalosti teorií a konceptů, metodologických postupů apod.), tak vedou k osvojení vlastních nezprostředkovaných zkušeností a utváření praktických dovedností.

Důraz je kladen nikoliv jen na rozvoj faktických vědomostí, ale velký prostor je otevřen pro zkušenostní učení, osobnostní rozvoj a konfrontaci poznatků s vlastní a nezprostředkovanou praktickou zkušeností, získávanou jak ze simulovaných situací (hry, rozvojové aktivity), tak prostřednictvím spektra reálných pedagogických situací (pedagogické a sociální praxe, vlastní výzkumná šetření apod.).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Absolvent je připraven pro pedagogickou (výchovně-vzdělávací) a sociálně-pedagogickou práci s rozmanitými cílovými skupinami v oblastech primární, sekundární a terciární prevence.
• Absolvent je schopen připravovat, vést a evaluovat pedagogické aktivity (založené na rozvoji osobnosti) v pomáhajících profesích, ve školním i v mimoškolním prostředí, v oblasti volného času dětí, mládeže i dospělých, seniorů aj. cílových skupin.
• Absolvent je schopen sociálně-pedagogicky pracovat se skupinami různých cílových skupin napříč rozličným sociálním prostředím - dětí, dospělých, seniorů, aj. - v běžném i rizikovém (sociální vyloučení, mravní ohrožení, sociálně patologické jevy aj.).
• Absolvent je schopen plánovat, realizovat a evaluovat výzkumné šetření (kvalitativní i kvantitativní) s cílem poznat sociálně pedagogické jevy, evaluovat pedagogické aktivity a programy. Navrhnout adekvátní způsoby předcházejí negativním jevům.
• Absolvent je schopen po osobnostní a sociální stránce se vyrovnávat s náročnými profesními situacemi, využívat sebereflexe při interakci s klienty (dětmi, mládeží a dospělými z různých prostředí a s různým typem sociálního znevýhodnění).
• Absolvent je schopen spolupracovat v týmu (případně jej vést), vybrat si prostředí a cílovou skupinu pro realizaci projektu. Vytvořit projekt a realizovat ho v sociálně pedagogické praxi.

Absolventi najdou uplatnění v mnoha nejen pomáhajících profesích pracujících s různými věkovými a specifickými skupinami lidí. Budou schopni podpořit jedince nebo vést celý tým, uplatnění naleznou ve státních institucích, neziskovém i komerčním sektoru.

Mohou pracovat s dětmi ve školách, v centrech volného času či v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Uplatnění naleznou v celém spektru sociálních služeb, kde budou pracovat s dětmi, dospívajícími, dospělými i seniory, v rámci primární prevence či s těmi, kteří se nacházejí v náročných životních situacích. Své dovednosti využijí i ve firemním vzdělávání a v oblasti rozvoje lidských zdrojů.

Práci najdou také ve státních institucích jako poradci, koordinátoři na ministerstvech nebo třeba u veřejného ochránce práv. Mohou založit také vlastní organizaci či spolek a uskutečnit tak svoje vize a přání. Případně se mohou angažovat v různých rozvojových projektech u nás i v zahraničí.

Svou činností tak můžete přispívat ke zlepšení jednoho života nebo v globálním charakteru.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Studující mají možnost zvolit si praxi dle vlastních preferencí. Angažovat se mohou v celé šíři neziskových i ziskových organizací, státních institucích a spolcích.

Příklady možných praxí:

vychovatel, sociální pedagog, asistent pedagoga ve školách,

pedagog ve volnočasových zařízeních, centrech volného času, nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež,

pracovník či pedagog v nejrůznějších sociálních službách (dětských domovech, azylových domovech, probační a mediační službě, domovech důchodců apod.)

lektor firemního vzdělávání, rozvoje zaměstnanců, teambuildingů apod.

Praxi lze obsáhnout v českém prostředí nebo v rámci zahraničních stáží. Stěžejní praxí studia je vedle individuální praxe, také praxe navázaná na týmovou (spolu)práci.

Standardní rozsah bakalářské práce je 80 000 až 96 000 znaků včetně poznámek pod čarou titulního listu, obsahu, rejstříku literatury a anotací (tj. 50-60 normostran). Studující musí být schopni pracovat se zdroji a to i s cizojazyčnými a kriticky pracovat s odbornými texty. Bakalářská práce může být teoretická, empirická, pedagogická (projektová) nebo metodická (aplikační). Předpokládá se originalita, schopnost tvorby vlastního odborného textu, schopnost analyzovat výzkumná data a interpretovat je v širších souvislostech. Studenti si volí téma ze sociálně pedagogické oblasti. Student postupuje podle předepsaného standardu pro tvorbu vědecké práce na PdF MU. Okruhy otázek ke SZZ a další informace týkající se standardů vědecké práce jsou dostupné z webu katedry - http://katedry.ped.muni.cz/socialni-pedagogika/studium/statni-zaverecne-zkousky. Standardy pro tvorbu bakalářské práce byly v roce 2022 inovovány upřesňujícími informacemi.

Na katedře jsou podporovány závěrečné práce taktéž v anglickém jazyce – jejichž počet se postupně zvyšuje. Témata BP jsou navrhována jednotlivými vedoucími prací v rámci vize katedry, zároveň mají studenti možnost navrhnout vlastní téma BP. Tvorba BP má obsahovat doporučení do edukační praxe.

V rámci úprav bakalářského studijního programu je hlubší provázanost na následující stupně vzdělávání NMgr. a Ph.D. Primárním cílem studijního programu je příprava pedagogických pracovníků, kteří mohou úspěšně pracovat jak v oblasti sociálně pedagogické, tak v oblasti výchovy ve volném čase, a to zejména v rovině primární a sekundární prevence. Oproti bakalářskému studiu jsou kompetence v NMgr. studiu rozvíjeny více v oblasti metodologické, teoretické, diagnostické, vedení lidí. Koncepční příprava pedagogických i sociálních projektů je provázána s rozvojem osobnostních a sociálních kompetencí, a to v návaznosti na budoucí profesní uplatnění absolventů.

Po ukončení bakalářského stupně studia může student pokračovat v navazujícím magisterském studijním programu Sociální pedagogika a volný čas (prezenční i kombinovaná forma forma studia)