Vyšší justiční úředník

Podrobné informace o Testu studijních předpokladů (TSP) jsou na internetové adrese: http://www.muni.cz/tsp

Bakalářský studijní program Vyšší justiční úředník

poskytuje základní stupeň vysokoškolského vzdělání v oblastech resortu ministerstva spravedlnosti, a to zejména v soudnictví a v soustavě státních zastupitelství. Studijní program je v souladu s § 45 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, orientován ryze prakticky na přípravu studentů především na výkon povolání vyššího soudního úředníka nebo vyššího úředníka státního zastupitelství. Jejich postavení a činnost upravuje zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů. V justici působí podle statistických údajů Ministerstva spravedlnosti z roku 2016 u okresních soudů 953 vyšších soudních úředníků, u krajských soudů 261 vyšších soudních úředníků a 7 jich vykonává svou činnost u vrchních soudů. Je zřejmé, že vyšších soudních úředníků je velký počet, stejně jako to, že s ohledem na úkony, které mohou v soudním řízení vykonávat (viz zejména § 11 a 12 citovaného zákona), je jejich kvalitní odborná příprava nezbytným předpokladem řádného fungování justice.

Studijní program vyšší justiční úředník poskytuje studentům systematický obecný přehled o české a evropské právní úpravě, jakož i potřebné znalosti z oborů přímo souvisejících s oblastí justice, tj. zejména z civilního práva procesního, soukromého práva, trestního práva a správního soudnictví. Program si klade za cíl nejenom poskytnutí a ověření znalostí, ale rovněž získání dovedností nezbytných zejména pro výkon funkce vyššího soudního úředníka a vyššího úředníka státního zastupitelství. Nedílnou součástí studia je proto vzdělávání v procesních a soudně správních dovednostech. Tomu je podřízen i výběr předmětů. Základ tvoří předměty poskytující ucelený přehled právní úpravy jako celku. Tento je doplněn specializovanými předměty cílenými do oblasti justice. Studenti mají dále možnost výběru širokého spektra dalších předmětů z oblasti ekonomie, managementu atd.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit zásady a pravidla civilního práva procesního, trestního práva procesního a správního soudnictví
• aplikovat zásady a pravidla civilního práva procesního, trestního práva procesního a správního soudnictví při řešení záležitostí, které spadají do působnosti vyššího soudního úředníka nebo vyššího úředníka státního zastupitelství
• orientovat se v dalších disciplínách, především v soukromém právu, v trestním, správním a ústavním právu
• samostatně vypracovat úkony, jejichž vyřizováním mohou být podle z. č. 121/2008 Sb. pověřeni vyšší soudní úředníci a vyšší úředníci státního zastupitelství
• samostatně vykonávat úkony, které umožní uplatnit se absolventům jako pomocný odborný personál i v jiných právních profesích
• využívat teoretické a metodologické znalosti zejména v oblastech organizace justice, civilního procesu, trestního procesu a správního soudnictví

Své znalosti a dovednosti zužitkujete především v rámci rezortu ministerstva spravedlnosti. Budete mít možnost uplatnit se ve funkci vyššího soudního úředníka, vyššího úředníka státního zastupitelství, soudního tajemníka nebo soudního vykonavatele. Získané poznatky však můžete využít také pro práci v týmu u osob provozujících soukromé právnické profese – např. u advokátů, notářů či exekutorů.

Zároveň je důležité upozornit, že absolvování bakalářského studia neumožňuje přístup k samostatnému vykonávání regulovaných profesí (např. advokát, soudce, notář, exekutor).

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Při kombinované formě studia není třeba absolvovat odbornou praxi, která je zpravidla určena studentům magisterského programu. Kombinované studium je koncipováno tak, aby studenti měli možnost načerpat celou řadu poznatků, které jejich činnost obohatí a umožní jim vnímat její právní rozměr.

Státní závěrečná zkouška ve studijním programu Vyšší justiční úředník musí v souladu se shora uvedenou charakteristikou programu a předpokládaným uplatněním absolventa prověřit, zda studenti získali nejen potřebné teoretické znalosti (k tomu slouží ústní část státní závěrečné zkoušky), ale též zda je dokáží uplatnit v praxi a zda si osvojili dovednosti nezbytné pro budoucí výkon povolání. Sepsání a obhajoba bakalářské práce by nebyla způsobilá dostatečně tento praktický aspekt prověřit. Proto se využívá možnosti dané § 45 odst. 3 zákona o vysokých školách a od bakalářské práce se upouští. Místo ní studenti je součástí státní závěrečné zkoušky sepsání a obhajoba diplomového úkolu.

Diplomový úkol má prověřit schopnost (odbornou způsobilost) studenta vyřešit zadanou kauzu v rozsahu kompetencí vyššího soudního úředníka či vyššího úředníka státního zastupitelství. Vyšší soudní úředníci a vyšší úředníci státního zastupitelství mohou vykonávat úkony jak v civilním řízení soudním, tak i v trestním řízení. V souladu s tím je diplomový úkol rozdělen na dvě dílčí části, resp. dva úkoly:

1. zpracování a obhajoba úkolu z civilního řízení soudního

2. zpracování a obhajoba úkolu z trestního řízení.

V informačním systému Masarykovy univerzity bude po sepsání diplomového úkolu zveřejněno:

1. zadání diplomového úkolu

2. vzorové řešení diplomového úkolu

3. vyhodnocení konkrétního řešení diplomového úkolu každého studenta.

Na základě těchto informací budou mít studenti přístup nejen k tomu, jak vypadala zadání a řešení diplomových úkolů v předchozích semestrech (což jim může významně napomoci při přípravě), ale též budou vědět, jak měl být diplomový úkol zpracován a zda tomu odpovídá jejich řešení. Díky tomu se studenti budou moci připravit k obhajobě diplomového úkolu v rámci ústní části státní závěrečné zkoušky.

Program může pokračovat i v navazujícím magisterském studiu Veřejná správa. V něm se však klade důraz na veřejnoprávní souvislosti a soustředí se spíše na veřejnou správu obecně než na justici. Tyto znalosti však ve své praxi můžete také velmi dobře využít.