Law of Information and Communication Technologies

Studium práva ICT dává studentům možnost komplexně pochopit regulatorní souvislosti vývoje a praktického nasazení pokročilých informačních a komunikačních technologií. Vedle toho mají studenti možnost získat v rámci studia unikátní metodologické instrumentárium k práci s právem jako s informačním systémem (tj. se systémem formálních jevových znaků, jehož cílem je organizovat společnost). Studium tedy vede k důkladnému poznání základních konstrukčních prvků i aplikační vrstvy regulatorních fenoménů souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi (např. informačního soukromí, kybernetické bezpečnosti aj.) a současně dává možnost nekonformního náhledu na právo metodou tzv. virtualizace. Systematická skladba profilových předmětů v kombinaci s povinnými publikačními výstupy a praktickými kolokvii připraví studenty na praktické řešení vysoce obtížných interpretačních či legislativních otázek regulace ICT a současně jim poskytne nástroje a intelektuální motivaci ke kreativnímu uplatnění informačně-právní metodologie při řešení standardních právních situací.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• chápat právo jako informační systém
• kreativně používat v právu metodu virtualizace
• samostatně řešit vysoce obtížné legislativní a interpretační problémy práva ICT
• chápat a rozvíjet podstatu regulatorních fenoménů práva ICT
• před tuzemskou a zahraniční odbornou veřejností úspěšně formulovat a argumentovat komplexní interpretační závěry ohledně regulatorních fenoménů práva ICT

Absolvent programu je připraven k práci s regulatorními fenomény ICT na vyšší úrovni seniority v soukromé právní službě (advokacii, podnikové praxi apod.) nebo veřejné službě (justice, státní zastupitelství apod.) Absolvent je rovněž schopen samostatné vědecké práce v oboru práva ICT na střední úrovni seniority a samostatné účasti v mezinárodních vědeckých projektech a projektech smluvního výzkumu.

Praxe není povinnou součástí studia. V rámci studia pouze probíhají nepravidelná praktická kolokvia za účasti praktikujících profesionálů (soudců, advokátů apod.)

Disertační práce je původním vědeckým dílem obsahujícím výsledky výzkumu provedeného na základě schváleného studijního plánu. Z obsahového hlediska musí text prokazovat vysokou úroveň zvládnutí předmětného zadání včetně jeho teoretických a metodologických souvislostí. Text musí dále prokazovat schopnost doktoranda pracovat s relevantní tuzemskou a zahraniční odbornou literaturou a samostatně formulovat a argumentovat komplexní odborné názory. K tomu, aby byl text způsobilý obhajoby, je třeba, aby byl vcelku nebo po částech standardním způsobem publikován.

Standardní rozsah práce je 150 - 300 normostran včetně titulní strany, českého a anglického abstraktu, obsahu a seznamu zdrojů. Podrobné podmínky pro formát a úpravu disertačních prací stanoví formou interního předpisu děkan fakulty a oborová rada.