Aplikovaná a environmentální geologie

Cílem výuky v navazujícím magisterském programu Aplikovaná a environmentální geologie je poskytnout magisterské vzdělání v aplikovaných geologických disciplínách, tj. upevnit a prohloubit vzdělání získané v bakalářském programu, seznámit s detailní problematikou aplikovaných geologických disciplín, rozvinout praktické dovednosti zahrnující práce od terénních přes přípravu a řízení praktických firemních úkolů až po psaní závěrečných zpráv. Program umožňuje studujícím, aby se podle svého zájmu zaměřili na ložiskovou geologii, inženýrskou (stavební) geologii, hydrogeologii a/nebo geologii environmentální. Program poskytuje kvalifikaci v první řadě firemního geologa připraveného pro samostatnou práci v geologických firmách pracujících v aplikovaných geologických oborech, jako je např. vyhledávání a průzkum nerostných surovin, průzkum stavebních pozemků, charakteru podzemní vody anebo kontaminace horninového prostředí. V druhé řadě poskytuje program též kvalifikaci pro administrativní pracovníky správních orgánů a úřadů řídících a kontrolujících práci firem (např. odbory stavební, životního prostředí, báňský úřad apod.). Výuka v programu probíhá jak formou prezenční, tak i formou kombinovanou.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit význam nerostných surovin pro společnost a analyzovat současné trendy ve využívání surovin, popsat hlavní identifikační znaky nerostných surovin, poznat typické vzorky nerostných surovin;
• definovat hlavní rysy genetických typů ložisek, aplikovat metody studia nerostných surovin a hlavní vyhledávací metody, identifikovat znaky hlavních ložiskotvorných procesů, popsat ekonomická kritéria využití zásob nerostných surovin;
• posoudit únosnost horninového prostředí a stabilitu svahů, zpracovat návrh a projekt inženýrskogeologického průzkumu, provést a zorganizovat jednotlivé fáze IG průzkumu a jeho následného vyhodnocení;
• orientovat se ve využití a vyhodnocování geotechnického monitoringu, aplikovat inženýrskogeologické právní předpisy;
• vysvětlit problematiku oběhu podzemních vod a kontaminace podzemních vod, získat, zpracovat a analyzovat základní hydrogeologická data, interpretovat výstupy základních hydrogeologických metod;
• vytvořit model proudění podzemních vod, navrhnout systém zásobování podzemní vodou, včetně návrhu pozice vrtů a čerpaného množství, navrhnout systém hydraulické ochrany k sanaci kontaminačního mraku;
• dát do souvislosti jevy probíhající na kontaktu hydrosféry, atmosféry a geosféry, definovat environmentální rizika, navrhnout vhodnou metodu zhodnocení environmentálního rizika,
• analyzovat současné vědecké poznatky v oblasti environmentální geologie, orientovat se v současné legislativě týkající se ochrany životního prostředí a nakládání s odpady;
• vyhledat výsledky předchozích průzkumů, zpracovat závěrečnou zprávu v aplikované geologii, výsledky řešeného úkolu veřejně prezentovat a dostatečně vysvětlit.

Vzhledem k vyššímu magisterskému vzdělání se absolventi mohou uplatňovat ve výzkumu i ve středním a vyšším managementu firem. Tam budou rozhodovat o řešení projektů/provádění prací, protože díky svým znalostem a schopnostem dobře rozumí podstatě geologických procesů a případným příčinám problémů s ohrožením některých prvků životního prostředí a umí je již řešit.

Dále se absolventi uplatňují na pozicích, které vyžadují samostatné řešení úkolů a projektů, tvůrčí práci a samostatné rozhodování a řízení procesů. Institucemi, v nichž naši absolventi nejčastěji nacházejí uplatnění, jsou např. specializované geologické firmy zaměřené na průzkum i výzkum, Česká geologická služba, Český hydrometeorologický ústav, odbory životního prostředí, Akademie věd ČR a mnoho dalších.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praktickou výuku obsahuje řada předmětů v rámci studia, například výuka v laboratořích či měření v terénu, a povinná je i týdenní praxe. Praktické informace a zkušenosti budete získávat také od našich kolegů, externích spolupracovníků, kteří se podílejí na výuce. Důležitým aspektem je i to, že se budete v rámci svých magisterských diplomových prací podílet na projektech, které se v praxi řeší.

V diplomové práci student prokazuje schopnost samostatně řešit problém odpovídající obtížnosti včetně práce s literaturou, zpracování a interpretace výsledků a jejich prezentace.

Student má právo navrhovat téma své závěrečné práce na základě témat vypsaných pro daný studijní program, popř. i mimo tuto nabídku, pokud s tím vyjádří souhlas vedoucí práce a navržené téma vypíše. Témata závěrečných prací schvaluje ředitel ústavu.

Součástí předmětů závěrečné práce je vypracování a odevzdání tzv. rešerše, tj. dostatečně kvalitního písemného shrnutí současného stavu znalostí o zpracovávané problematice na základě primárních zdrojů (tj. odborných článků) včetně seznamu citované literatury.

Data použitá pro vypracování diplomové práce by měla být získána vlastním terénním či laboratorním výzkumem, výjimečně mohou být přejata. Data musí být tvůrčím způsobem zpracována a interpretována tak, aby diplomová práce přinesla nové poznatky.

Formální obsah diplomové práce je stanoven opatřením děkana. Rozsah jádra závěrečné práce (tj. text a obrázky kapitol Úvod až Závěr včetně) nesmí překročit 50 stran. Minimální rozsah práce není stanoven.

Zájemci o hlubší poznání geologických procesů zejména z teoretické stránky mohou pokračovat ve studiu v doktorském programu.