Představení studijního programu
Rozumět tomu, co se dnes děje s přírodním prostředím krajiny se počítá. Média nám každodenně přinášejí zprávy o tématech, jako jsou změny klimatu, přírodní ohrožení povodněmi či sesuvy, degradace půdy nebo změny ekosystémů zavlečenými druhy rostlin a živočichů. Studium fyzické geografie vám pomůže rozumět souvislostem těchto jevů v krajině a jejich dopadům na lidskou společnost.
Svoje vědomosti o přírodních složkách krajiny, jejich proměnách v čase a interakcích s aktivitami člověka postavíte na pevné základy. Studium přináší komplexní pohled na souvislosti mezi složkami přírodního prostředí krajiny, současně se však budete profilovat v některé z disciplín fyzické geografie (klimatologie, hydrologie, geomorfologie, pedogeografie, biogeografie).
V průběhu studia dostanete příležitost zapojit se do výzkumných projektů týkajících se například změn klimatu, hydrometeorologických extrémů, vlivu člověka na říční systémy, modelování rostlinných invazí či studia polární oázy v okolí stanice J. G. Mendela v Antarktidě. Se znalostmi a dovednostmi z fyzické geografie najdete uplatnění v týmech zaměřených na environmentální a krajinnou problematiku jak v soukromém sektoru, tak ve státních službách.
Je studium programu pro vás?
Odpovězte si na tyto otázky:
- Jste absolventi bakalářského studia zaměřeného na geografii, environmentalistiku, ochranu životního prostředí, krajinné inženýrství nebo příbuzného oboru?
- Chcete porozumět časoprostorovým souvislostem dynamických jevů v krajině a tomu, jak velké riziko představují pro bezpečí a ekonomické aktivity člověka?
- Chcete se hlouběji ponořit do některé z disciplín fyzické geografie?
- Rádi byste si osvojili nejnovější metody a techniky terénního a laboratorního výzkumu krajiny?
- Máte chuť účastnit se vědecko-výzkumných aktivit v tuzemsku i zahraničí?
- Chcete ve svém budoucím povolání ovlivňovat k lepšímu stav krajiny a životního prostředí, které společně obýváme?
Pojďte s námi studovat věčně proměnlivou mozaiku krajiny a procesy, které ji utvářejí.
Studijní plány
Studium
- Cíle
Cílem studia programu Fyzická geografie je připravit odborníky pro instituce veřejné správy, komerční sféru a odborné instituce, kteří rozumí prostorovým aspektům jevů v kulturních a přírodních krajinách. Studium prohlubuje poznatky o atmosféře, hydrosféře, kryosféře, litosféře, reliéfu, půdách a biosféře; vede k pochopení struktury, procesů, interakcí a časoprostorové dynamiky přírodních složek krajinné sféry. Studium umožňuje specializaci v dílčích disciplínách fyzické geografie jakou jsou klimatologie, hydrologie, geomorfologie, biogeografie či kvartérní změny prostředí. Studium taktéž nabízí geografickou syntézu dílčích disciplín fyzické geografie prostřednictvím shrnujících témat krajinné ekologie, environmentální geografie, problematiky přírodních hazardů a důsledků probíhající environmentální změny (zejména klimatické). Studenti získají schopnost analyzovat krajinnou strukturu, krajinotvorné procesy a porozumět vzájemným interakcím mezi přírodními složkami krajiny a lidskou společností. Vedle teoretického porozumění přírodním složkám krajinné sféry studium nabízí osvojení metod a technik terénní práce, mapování krajiny, laboratorních postupů a geoinformačních technologií.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- vysvětlit časoprostorovou dynamiku fungování přírodních krajinných složek, včetně jejich interakcí a vzájemného ovlivňování
- provádět geografickou analýzu, syntézu a krajinný management územních jednotek různého prostorového měřítka (lokálních, regionálních, nadregionálních), včetně postižení zpětnovazebních mechanizmů mezi přírodními a socioekonomickými složkami krajiny
- identifikovat, modelovat a hodnotit přírodní hazardy a rizika postihující lidskou společnost
- vysvětlit příčiny environmentálních změn (včetně klimatických) a jejich možné dopady na přírodní ekosystémy a lidskou společnost, řešit otázky adaptace lidské společnosti na environmentální změny
- aplikovat nástroje geografických informačních systémů a postupy statistického zpracování dat při řešení konkrétních fyzickogeografických úloh
- provádět terénní a laboratorní výzkum, včetně návrhu výzkumného designu, odběru a zpracování vzorků, mapování, sběru a interpretace dat
- Uplatnění absolventa
Poptávka trhu práce po odbornících schopných řešit v širších souvislostech problémy současné krajiny a navrhovat jejich optimální řešení stále narůstá. V poslední době se opakovaně setkáváme s žádostmi našich dřívějších absolventů, dnes zaměstnanců nejrůznějších soukromých subjektů na řídících pozicích, o šikovné absolventy. Naši bývalí studenti dnes zpracovávají povodňové plány, vytvářejí koncepce revitalizace vodních toků či posuzují vliv investičních záměrů na životní prostředí.
Široké uplatnění najdou nejen v komerčním sektoru, ale i institucích státní správy a samosprávy jako jsou úřady obcí s rozšířenou působností nebo krajské úřady (často odbory životního prostředí nebo územního plánování).
Absolventi se zájmem o práci ve výzkumných institucích se dobře uplatňují v rezortních ústavech ministerstev, například Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM nebo Centrum dopravního výzkumu, ale také v ústavech Akademie věd, například Ústav výzkumu globální změny (CzechGlobe) nebo Ústav geoniky.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Součástí studia je volitelná provozní praxe ve spolupracujících komerčních firmách, v institucích státní správy a samosprávy nebo na akademických pracovištích. Mimo nabídku našich partnerských institucí je možností domluvit si praxi samostatně v organizaci, která náplní své činnosti nejlépe odpovídá vašim odborným zájmům.
Příkladem organizací, kde lze absolvovat praxi během studia je Český hydrometeorologický ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny, odbory krajských úřadů či soukromé projekční kanceláře zabývající se krajinou. Během studia se rovněž budete pravidelně setkávat s odborníky z praxe, kteří prezentují výsledky svojí práce v rámci oborového semináře.
Nedílnou součástí studia je získávání zkušeností s metodami fyzicko-geografického výzkumu během terénní výuky, práce v laboratoři environmentální geografie a v počítačových učebnách. Zkušenosti můžete sbírat rovněž na geografických pracovištích našich partnerských univerzit v zahraničí, například v Oslu, Berlíně, Lyonu, Wroclawi či Szegedu.
- Cíle kvalifikačních prací
Diplomová práce může být zaměřena na řešení obecných otázek fyzické geografie, nejčastěji se však zabývá problémy dílčích disciplín fyzické geografie - klimatologie, hydrologie, geomorfologie, biogeografie, pedogeografie či krajinné ekologie. Práce má charakter odborné studie základního nebo aplikovaného výzkumu. Její povaha může být teoretická, empirická či metodologická. Ve většině případů se jedná o původní odbornou práci, může to však být také práce opřená o již zveřejněné texty a data přístupná pro sekundární analýzu. Podle povahy zadaného tématu prokazuje diplomant rovněž zvládnutí soudobých terénních, laboratorních, kartografických, geoinformatických a statistických metod a technik. Práci student zpracovává ve formě obsáhlejšího pojednání, jehož součástí jsou rovněž rešeršní přehled současného stavu problematiky a diskuze vlastních výsledků v kontextu současných znalostí o řešené problematice. Obvyklý rozsah práce je 60 až 80 stran textu, a to včetně schémat, grafů, tabulek, map či fotodokumentace. Práce podle potřeby obsahuje také vevázané či volné přílohy (např. mapy, plány, fotodokumentaci apod.) U každé práce je hodnoceno především splnění požadavků vyplývajících z jejího zadání, odborná úroveň, formální a jazyková úprava, kvalita a estetika provedení.
- Návaznost na další studijní programy
Po absolutoriu studia fyzické geografie a získání titulu Mgr. lze samozřejmě přímo nastoupit do praxe. Pro studenty, kteří mají zájem dále rozvíjet a prohlubovat svoje vzdělání v oboru, je pak přirozenou volbou pokračování studia v doktorském studijním programu Fyzická geografie. Doktorské studium je určeno uchazečům se zájmem o samostatnou vědecko-výzkumnou činnost, vyznačuje se větší mírou specializace na některou dílčí disciplínu fyzické geografie a nabízí perspektivu profesní dráhy v akademickém prostředí.
Pokud mají uchazeči zájem hlouběji se zabývat využitím nástrojů a technik kartografie a geoinformatiky pro řešení otázek fyzické geografie, je pro ně možnou alternativou také doktorský studijní program Kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země.
Základní údaje
čeština