Učitelství dějepisu pro základní školy

Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
• používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem. Výsledky vhodným způsobem komunikovat s žáky, vyučujícími,.
• popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
• reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení: kriticky nahlíží vlastní postoje k edukaci
• vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy; vytvářet inkluzivní prostředí ve třídě.
• výkonu profese učitele dějepisu na základní škole a na odpovídajícím stupni víceletých gymnázií;
• je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích.

Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele dějepisu na základní škole a na odpovídajícím stupni víceletých gymnázií. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích.

• Učitel druhého stupně základní školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií. Zaměřují se na reflexi a sebereflexi studentů v roli učitele. Jedná se o předměty Učitelská praxe 1 (1. semestr), Učitelská praxe 2 (2. semestr), Učitelská praxe 3 (3. semestr), na které navazuje předmět Seminář k učitelské praxi (v 1. a 2. semestru).

Je potřeba počítat s tím, že praxe je v navazujícím magisterském studiu časově náročná. V celkovém součtu jde o 360 hodin praxe (u dvouoborových studentů jde o 180 hodin na každém oboru) rozložených do tří semestrů – v každém z těchto semestrů musí student strávit 80 hodin přímo ve škole (2x40 hodin u dvouoborových studentů), kde praxi vykonává. Praxi nemusíte absolvovat v případě, že jste v době nástupu do studia nebo dříve (max. před pěti lety) byli zaměstnáni jako učitelé na základní škole, kde jste vyučovali obor, který hodláte na PdF MU studovat. Bližší informace najdete zde.

Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 81 000 – 130 000 znaků včetně mezer, tj. 45 – 60 normostran.

Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

Absolvent navazujícího magisterského studia může po splnění podmínek přijetí pokračovat v doktorském studiu pedagogiky se zaměřením na didaktiku dějepisu.