Výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání

Studiem bakalářského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi asistenta pedagoga či jiného pedagogického pracovníka (např. vychovatel v domovech mládeže, vychovatel v družinách, v různých občanských sdruženích zabývajících se pedagogickou činností) a jednat odpovídajícím způsobem.

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické kurikulární dokumenty pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje kompetenční model kurikula, princip interdisciplinarity princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); a princip transdisciplinarity; princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze a podpora digitalizace a internacionalizace, které jsou vnímány jako průřezová témata (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Cílem tříletého bakalářského studia výchovy ke zdraví je příprava oborového odborníka s širokým společensko-vědním základem zaměřeným na pedagogicko-psychologické disciplíny a příprava absolventů k navazujícímu magisterskému studiu Učitelství výchovy ke zdraví. Během studia je kladen důraz na rozvoj profesních dovedností a získání poznatků ze zdravovědných a psychosociálních oborů a jim příbuzných vědních disciplín, které absolventi využijí v praxi a případně v dalším magisterském studiu. Součástí studia je získání oborových vědomostí a dovedností z prostředí škol a institucí zaměřených na primární a sekundární prevenci.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• na základě vědomostí ze zdravovědných a psychosociálních oborů vytvořit obraz holistického pojetí zdraví;
• pracovat s adekvátními zdroji;
• porozumět a vést odbornou rozpravu o odborných zdrojích;
• na základě schopnosti práce s odbornými zdroji je schopen vytvořit vlastní text, prezentaci, projekt;
• uvedené vědomosti, dovednosti a schopnosti aplikovat do práce asistenta učitele výchovy ke zdraví na ZŠ;
• chápat význam role jedince a společnosti v podpoře a ochraně zdraví;
• kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi asistenta pedagoga či jiného pedagogického pracovníka, číst běžné pedagogické a psychologické texty pro pedagogy a tvořivě jim rozumět;
• popsat a analyzovat s  využitím odborné terminologie a pravidel efektivní pedagogické komunikace výukovou či výchovnou situaci a navrhnout její alteraci; svoje znalosti a dovednosti využívat při komunikaci s žáky, rodiči i učiteli v praxi;
• spolupracovat s různými učiteli ve škole a pod jejich vedením plánovat, realizovat a reflektovat sekvence výuky a aktivity ve vztahu k odpovídajícímu školnímu vzdělávacímu programu;
• využívat sebereflektivní dovednosti při reflexi svého jednání: např. lépe zdůvodňovat a hodnotit své argumenty, pojmenovávat své emoce a jejich souvislost s jednáním nebo kriticky nahlédnout vlastní postoje k edukaci;
• používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi na podporu diferenciace a individualizace ve výuce a získává tak data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta;
• formulovat vlastní pojetí výchovy, které by rád uplatňoval ve své budoucí profesi; toto pojetí podloží argumenty z teorie i praxe;
• vysvětlit základní principy inkluzivního a speciálního vzdělávání; reflektovat svůj postoj k diverzitě a jeho vliv na vlastní pedagogickou praxi;

Po absolvování bakalářského studia můžete pokračovat v navazujícím magisterském studiu Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy, případně v oblasti pedagogických, humanitních a sociálně zdravotních věd podle nabídek jednotlivých vysokých škol.

Pokud vás další studium neláká, můžete nalézt uplatnění na trhu práce v různých typech institucí zabývajících se přímo nebo nepřímo ochranou a podporou zdraví, volným časem a prevencí sociálně patologických jevů.

Svou odbornost využijete například v těchto pracovních pozicích:

• asistent/ka pedagoga ve školách a školských zařízeních;

• odborný pracovník/ce center volného času dětí a mládeže, a to včetně nízkoprahových zařízení;

• pracovník/ce v institucích zaměřených na oblast prevence společensky nežádoucích jevů u dětí a mládeže;

• odborný referent/ka zdravotních a sociálních odborů ve státní správě a samosprávě;

• lektor/ka v zájmovém, mimoškolním a rekvalifikačním vzdělávání;

• projektový pracovník/ce neziskových organizací se zdravotně sociálním či pedagogickým profilem;

• pracovník/ce v zařízeních sociální a výchovné péče.

• Asistent pedagoga

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Prostřednictvím praxe na základní škole získáte specifické dovednosti nezbytné pro činnost asistenta/ky pedagoga ve škole.

Dále si vyzkoušíte stáž v konkrétním pomáhajícím zařízení či instituci. Zjistíte, jak fungují různé organizace a na bázi dobrovolnické činnosti můžete navázat spolupráci s různými institucemi tematicky souvisejícími s výchovou ke zdraví. Jedná se o různá volnočasová zařízení pro děti a mládež, kontaktní a poradenská centra pro pomoc osobám závislým, centra a organizace zaměřená na sociální problematiku a pomoc dětem (např. Modrá linka, Bílý kruh bezpečí, Azylový dům aj.).

Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 81 000 – 130 000 znaků včetně mezer, tj. 45 – 60 normostran.

Standardy pro realizaci závěrečných bakalářských prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU.

Student/ka:

- prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

- pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

- prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

- prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

Studijní program Výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání pokračuje v navazujícím magisterském studiu Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy, a to v prezenční i kombinované formě. Případně se můžete přihlásit do navazujícího magisterského programu z oblasti pedagogických, humanitních nebo sociálně zdravotních věd podle nabídek jednotlivých vysokých škol.