Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické a kurikulární prameny pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje kompetenční pojetí kurikula, princip interdisciplinarity (propojení pedagogických a psychologických předmětů) a princip přesahující jednotlivé obory - princip transdisciplinarity, princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí studia jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na ostatní zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí je vedle podpory digitalizace a informačních technologií také podpora inkluze, která je společně s digitalizací, ale také problematikou osobnostního rozvoje vnímána jako průřezové téma (zároveň je inkluze podpořena samostatným předmětem).

Cílem studia je připravit absolventy/absolventky na výkon profese vyučující výchovy ke zdraví na druhém stupni základních a středních škol, dále rozvíjet profesní kompetence ve zdravovědných a psychosociálních oblastech a jim příbuzných vědních disciplínách, které absolventi využijí ve své učitelské praxi, příp. v doktorském studiu, získávat zdravovědné vědomosti a dovednosti v prostředí školy, rozvíjet zdravovědné kompetence směrem k jejich využití v praxi a rozvinout základní postoje a hodnoty absolventů/absolventek tak, aby se stali aktivními, zodpovědnými a samostatnými členy/členkami své profesní skupiny a společnosti.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• používat potřebné kompetence v oblasti výchovy ke zdraví a didaktiky výchovy ke zdraví a aplikovat je v didaktických situacích;
• formulovat výzkumné otázky související s problematikou dané vzdělávací oblasti a její aplikací ve školní výuce, stanovovat hypotézy, pracovat s výzkumnými technikami;
• vytvořit vlastní výukový projekt;
• kvalifikovaně posoudit odborné zdroje pro použití ve výuce výchovy ke zdraví;
• aplikovat kompetence související s prací pedagoga v oblasti výchovy ke zdraví;
• znát základní kurikulární prameny výchovy ke zdraví na základní škole;
• aplikovat uvedené kompetence i do práce odborného pracovníka v oblasti podpory a ochrany zdraví ve státní sféře, v neziskových organizacích i v soukromém sektoru;
• plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni dle stanovených profesních kompetencí;
• používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a hodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem;
• vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovni kultury, politiky a praxe školy;
• vytvářet inkluzivní prostředí ve školní třídě, aplikovat strategie individualizace a diferenciace ve výuce;
• popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
• reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení.

Studiem magisterského stupně vzdělávacího programu Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy absolvent/absolventka získá potřebné kompetence, které mu umožní podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů, pracovat jako učitel/učitelka. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných kompetencích z programu výchovy ke zdraví. Účinnost profesního jednání je podmíněna jeho didaktickými znalostmi obsahu vzdělávání výchovy ke zdraví na základních školách a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými kompetencemi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, vědomostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

• Učitel druhého stupně základní školy
• Učitel střední školy

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studujících v roli učitele.

Cílem učitelských praxí je osvojení si profesních kompetencí nezbytných při každodenní práci učitele/učitelky, seznámení se s rolemi, do nichž učitel/učitelka při své práci vstupuje, uvědomění si vlastních profesních potřeb a postupné přebírání odpovědnosti za plánování, realizaci a hodnocení vzdělávacího procesu. Během praxe studující získává reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele/učitelky. Praxe tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů. V navazujících magisterských programech se jedná o předměty Učitelská praxe 1 (1. semestr), Učitelská praxe 2 (2. semestr), Učitelská praxe 3 (3. semestr), na které navazuje předmět Seminář k učitelské praxi . Seminář k učitelské praxi si studující zapisují během studia dvakrát (v prvním a druhém semestru). Cílem reflexe je poskytnout studujícím prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe a pomoci jim prohloubit reflektivní a sebe-reflektivní dovednosti. Systém praxí je pravidelně evaluován, jak pomocí uzavřených, tak pomocí otevřených otázek, a to studujícími i provázejícími učiteli/učitelkami. Evaluovány jsou také reflektivní semináře.

Integrující složkou programu jsou reflektované pedagogické praxe. Systém pedagogických praxí je nastaven tak, aby dlouhodobě a systematicky směřoval k rozvoji profesních kompetencí studujících a připravil jej nejprve na plnohodnotné zvládnutí role učitele/učitelky. Praxe v navazujícím magisterském studiu jsou nadstavbou na praxe realizované v přípravě na roli asistenta/asistentky v bakalářském studiu. Na konci praxí v magisterském studiu by studující měl autonomně působit ve třídě a stát se začínajícím učitelem/učitelkou, který své kompetence rozvíjí v dalším vzdělávání.

Je potřeba počítat s tím, že praxe je v navazujícím magisterském studiu časově náročná. V celkovém součtu jde o 360 hodin praxe (u dvouoborových studujících jde o 180 hodin na každém oboru) rozložených do tří semestrů – v každém z těchto semestrů musí studující strávit 80 hodin přímo ve škole (2x40 hodin u dvouoborových studujících), kde praxi vykonává.

Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat kompetence získané v průběhu studia k řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Studující si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 117 000 – 200 000 znaků včetně mezer, tj. 65 – 80 normostran.

Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2024. Závěrečné práce (bakalářské, diplomové, rigorózní a práce CŽV) na PdF MU ve znění účinném od 24. 2. 2025.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa/absolventky PdF MU.

Student/ka:

- prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

- pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

- prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže stylistické kompetence v rámci tvorby odborného textu;

- prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci/žákyně ZŠ, studující SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

Preferované tematické okruhy diplomových prací z oblasti výchovy ke zdraví i další pokyny ke zpracování diplomové práce jsou zveřejněny na stránkách katedry: https://zdravi.ped.muni.cz/

Absolvent/absolventka magisterského studijního programu Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studijním programu Školní a sociální pedagogika.