Cíle studijního programu
Ve sféře tzv. terciálního vzdělávání rozvíjí studijní obor další odborné vzdělávání absolventů vysokoškolského studia se zaměřením na vědní obory český jazyk a česká literatura. Specifičnost oboru zaměřeného na jazykovou a literární komunikaci spočívá v tom, že propojuje studium českého jazyka a literatury. Touto koncepcí tak navazuje na nejvlivnější tendence prosazující se v rámci současné lingvistiky a literární vědy.
Charakter a skladba studijních předmětů sledují formování profilace absolventa a otevírání širokých možností jeho uplatnění v praxi: jednotlivé předměty představují dynamičnost v teorii i v komunikační praxi. Zaměřují se na vývoj jazykových, stylových a komunikačních norem, na literárněvědnou a literárněvýchovnou komunikaci v dobovém i aktuálním literárněhistorickém kontextu, na specifickou jazykověkulturní funkčnost užívaných výrazových prostředků jazykové a literární komunikace. Důraz je kladen na interpretaci textu ve všech jeho formách od uměleckého literárního textu přes jazykové sdělení až po metatext.
Cílem je připravit absolventy na samostatnou vědeckou a odbornou práci. Těžištěm je proto individuální vědecká příprava spojená se systematickým rozvojem odborné orientace v oboru a se zpracováním disertační práce, dále pak zprostředkování odborných poznatků veřejnosti a jejich aplikace v praxi.
Studijní plány
Přijímací řízeníPřijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2024/2025 (zahájení: jaro 2025)Termín podání do půlnoci 30. 11. 2024
- Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programuZákladní podmínkou přijetí do doktorského studia oboru Jazyková a literární komunikace je absolvování magisterského studijního programu se zaměřením na český jazyk nebo českou literaturu (například absolventi učitelského i neučitelského oborového studia českého jazyka a literatury, knihovnictví) a úspěšné vykonání přijímací zkoušky.
- Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní programPřijímací zkouška má formu ústního pohovoru (vedeného v českém jazyce) a jejím cílem je ověřit odbornou úroveň uchazeče, jeho zájem o obor i jeho předpoklady pro vědeckou práci. Uchazeč u přijímací zkoušky předloží návrh projektu disertační práce. Ten musí obsahovat stanovení výzkumného cíle, předběžné postupy jeho řešení a metody zpracování, časový harmonogram a výběrový seznam sekundární literatury. Součástí projektu je návrh na školitele a jeho souhlasu s vedením disertační práce (potvrzený podpisem v písemném zpracování projektu). Návrhy a příklady témat disertačních prací: Návrh témat prací vychází z výzkumného zaměření pracoviště a školitelů. Zahrnuje jazykovědnou i literárněvědnou sféru s přesahy ke komunikační praxi. Akceptována budou i témata navržená studentem DSP po domluvě se školitelem. Bližší informace poskytne doc. PhDr. Milena Šubrtová, Ph.D. (subrtova@ped.muni.cz). - Exonyma v deklinačním systému češtiny (na základě televizních / rozhlasových pořadů) - Současné hypokoristické podoby ženských křestních jmen (na základě materiálu Českého národního korpusu) - Vývojové tendence výrazových prostředků současné žurnalistiky - Intertextové a interdisciplinární tendence současných textů publicistických (event. esejistických a reklamních) - Výzkum současné české literatury šířené digitálními médii - Aktuální metodologické problémy literární historiografie - Interkulturní aspekty literatury pro děti a mládež v 21. století - Specifika jazykové a literární komunikace u dětí s odlišným mateřským jazykem - Podoby jazykové komunikace dětí ve školním prostředí. Přijímací zkouška do doktorského studijního programu se tedy skládá z:
- Odborné rozpravy nad předloženým tématem výzkumného zaměření disertační práce zpracovaným uchazečem v rozsahu 6 - 12 normostran – 50 bodů
- Ověření znalostí z cizího jazyka – 20 bodů
- Prověření znalostí z vědního oboru – 30 bodů. Každá část přijímací zkoušky se hodnotí body. Bodová hranice úspěšnosti pro přijetí je 60, přičemž maximálně může uchazeč získat 100 bodů. Současně v žádné ze tří částí přijímací zkoušky nesmí být bodová hodnota nižší než poloviční hodnota z maximálního počtu bodů v dané části. V případě, že podmínky pro přijetí splní větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších, sestavené podle výsledků přijímací zkoušky.
Studium
- Cíle
Ve sféře tzv. terciálního vzdělávání rozvíjí studijní obor další odborné vzdělávání absolventů vysokoškolského studia se zaměřením na vědní obory český jazyk a česká literatura. Specifičnost oboru zaměřeného na jazykovou a literární komunikaci spočívá v tom, že propojuje studium českého jazyka a literatury. Touto koncepcí tak navazuje na nejvlivnější tendence prosazující se v rámci současné lingvistiky a literární vědy.
Charakter a skladba studijních předmětů sledují formování profilace absolventa a otevírání širokých možností jeho uplatnění v praxi: jednotlivé předměty představují dynamičnost v teorii i v komunikační praxi. Zaměřují se na vývoj jazykových, stylových a komunikačních norem, na literárněvědnou a literárněvýchovnou komunikaci v dobovém i aktuálním literárněhistorickém kontextu, na specifickou jazykověkulturní funkčnost užívaných výrazových prostředků jazykové a literární komunikace. Důraz je kladen na interpretaci textu ve všech jeho formách od uměleckého literárního textu přes jazykové sdělení až po metatext.
Cílem je připravit absolventy na samostatnou vědeckou a odbornou práci. Těžištěm je proto individuální vědecká příprava spojená se systematickým rozvojem odborné orientace v oboru a se zpracováním disertační práce, dále pak zprostředkování odborných poznatků veřejnosti a jejich aplikace v praxi.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- Porozumět teoriím, konceptům a metodám, které představují aktuální oborové problémy a trendy v domácím i mezinárodním badatelském kontextu.
- Plánovat a samostatně realizovat výzkum v oblasti jazykové a literární komunikace na základě aplikovaných teoretických znalostí a dovedností.
- Prezentovat vlastní badatelské výstupy odborné komunitě.
- Spolupracovat s odborníky při řešení vlastního výzkumu i zapojení do kolektivních výzkumných úkolů.
- Interpretovat a zpřístupňovat odborná témata v pedagogické praxi i v širším společenském kontextu.
- Uplatnění absolventa
Vzdělání nabyté specializovaným doktorským studiem, jež umožňuje získat znalosti v oblasti specifických metod a technik práce s jazykovým nebo literárním materiálem a je propojené s širším společenskovědním základem, vytváří předpoklady pro uplatnění jeho absolventů ve vědeckých, kulturních nebo školských institucích (vysoké školy humanitního zaměření, AV ČR, oblast muzejní, knihovnická, nakladatelská, redakce odborných časopisů i denního tisku, oblast interní a externí komunikace v rozmanitých institucích a firmách).
- Praxe
Součástí studia je povinná pedagogická praxe vykonávaná na vysoké škole, typicky na Pedagogické fakultě MU. Maximální zapojení do výuky je 150 vyučovacích hodin za dobu studia. Student praxi vykonává po domluvě se školitelem, a to buď průběžně, nebo blokovou výukou; v opodstatněných případech (např. u studentů v kombinované formě studia) ji lze absolvovat i na základní nebo střední škole. Součástí pedagogické praxe jsou i další aktivity, např. vytváření studijních materiálů; příprava, zadávání a hodnocení testů; opravování studentských písemných prací; vedení a oponování bakalářských, případně magisterských prací.
- Standardy kvalifikačních prací
Jako disertační jsou akceptovány originální vědecké teoretické, metodologické a empirické práce, případně práce, které vhodným způsobem tato pojetí kombinují.
Teoretické práce zpracovávají různé teoretické přístupy k problémům z předmětné oblasti, přičemž vyžadují vysoký stupeň abstraktního a analytického myšlení a vhledu.
Metodologické práce analyzují (nové) výzkumné přístupy, metody, techniky či nástroje a hodnotí jejich přednosti a nedostatky.
Empirické práce přinášejí konkrétní zjištění získaná specifickými výzkumnými metodami, přičemž prezentovaná zjištění vždy vyplývají z realizovaného empirického šetření.
Konkretizace náležitostí disertačních prací je k dispozici v příslušné směrnici děkana PdF MU.