Učitelství přírodopisu pro základní školy

Studium směřuje k přípravě učitelů základních škol všeobecně vzdělávacího oboru Přírodopis (v kombinaci dvou aprobačních předmětů) jako součásti vzdělávací oblasti Člověk a příroda s přesahem do vzdělávací oblasti Člověk a společnost vymezené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Studium proto poskytuje studentům integrované znalosti a dovednosti vycházející z oboru Přírodopis a jeho didaktiky, z pedagogických a psychologických disciplín s oporou o aktuální výzkumné poznatky, dovednosti reflexe procesu výuky na odpovídajících typech a stupních škol, dovednost sebereflexe v roli učitele a přijetí morálních závazků a etiky učitelství.

V magisterském stupni jsou studenti připravováni v rámci studijního programu Učitelství pro základní školy, příp. Učitelství pro střední školy obvykle v kombinaci dvou oborů (např. Učitelství přírodopisu pro základní školy a Učitelství chemie pro základní školy).

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Učitelství přírodopisu pro základní školy je plně kvalifikován k výkonu profese učitele přírodopisu na základních školách a na nižším stupni víceletých gymnázií. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech z oboru přírodopis. Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho didaktickými znalostmi obsahu výuky přírodopisu na základních školách a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.). Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je pod-míněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).Ped. psy modul:Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky. Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• připravit absolventy na výkon profese učitele přírodopisu (biologie) na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií;
• rozvíjet profesní dovednosti a získat poznatky z geologických a biologických a jim příbuzných vědních disciplín, které absolventi využijí ve své učitelské praxi, příp. v doktorském studiu;
• rozvíjet přírodovědné znalosti a dovednosti a jejich využití v praxi;
• rozvinout základní postoje a hodnoty absolventů tak, aby se stali aktivními, zodpovědnými a samostatnými členy své profesní biologické skupiny a společnosti.
• získávat znalosti a dovednosti v prostředí školy, v laboratořích (např. mikroskopování, experimenty) a v terénu.
• absolvent je vybaven obecnými pedagogickými znalostmi, které přesahují jeho aprobační obory a souvisejí zejména s dovedností zprostředkovat vhodným způsobem vzdělávací obsah, s řízením třídy a podporou procesu učení.
• student s porozuměním používá základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací
• získaných informací využívá při individualizaci a diferenciaci výuky a nastavení podpůrných opatření a při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu
• na konkrétním příkladu ze svého portfolia popíše a vysvětlí individuálně specifické procesy učení
• absolvent reflektuje zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívá reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení
• vysvětlí a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektuje principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy

Jako absolventi budete mít rozšířené znalosti o jednotlivých složkách živé a neživé přírody. Budete umět v terénu poznávat rostliny, živočichy, minerály a horniny. Budete vyškoleni v předmětech, jako je botanika, zoologie, antropologie, genetika, geologie a v dalších disciplínách týkajících se biosféry. Získané přírodovědné dovednosti, vědomosti a zkušenosti přímo z terénu budete moci využít i k přípravě a realizaci volnočasových nebo mimoškolních aktivit.

Studiem magisterského programu „Učitelství přírodopisu pro základní školy“ získáte potřebné kompetence, které vám umožní pracovat jako pedagogičtí pracovníci. Dále můžete působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích v centrech volného času nebo v různých občanských sdruženích zabývajících se pedagogickou činností. Budete tak připraveni učit žáky základních a středních škol (nižší ročníky víceletých gymnázií). O naše absolventy je zájem jak ve školách, tak ve všech oblastech týkajících se práce s dětmi.

• Učitel druhého stupně základní školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Systém pedagogických praxí je nastaven tak, aby dlouhodobě a systematicky směřoval k rozvoji vašich schopností připravit se na plnohodnotné zvládnutí role učitele. Systém praxí tvoří organizační strukturu, na konci které byste měli působit ve třídě a stát se začínajícím učitelem, který své kompetence rozvíjí v dalším vzdělávání. Praxe v navazujícím magisterském studiu vnímáme jako nástavbu na praxe realizované v přípravě na roli asistenta v bakalářském studiu.

Důraz je kladen na provázanost teorie a praxe s cílem podpory zkušenostní výuky. Cílem učitelských praxí je pro vás osvojení si profesních kompetencí nezbytných při každodenní práci učitele, seznámení se s rolemi, do kterých vyučující při své práci vstupuje, uvědomění si vlastních profesních potřeb a postupné přebírání odpovědnosti za plánování a realizaci výuky. Během praxe získáváte reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele. V rámci navazujícího magisterského studia tedy student projde celkem třemi fázemi učitelské praxe.

Na praxe navazuje reflektivní seminář určený v případě dvouoborového studia pro každý obor zvlášť.  Cílem je poskytnout vám prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe a pomoci vám prohloubit vaše sebe-reflektivní dovednosti. Způsob vedení semináře je inspirován konceptem tzv. reflektujících týmů, který se vyznačuje spoluprací více odborníků z různých oblastí. Výuku zajišťuje oborový didaktik spolu s pedagogem či psychologem. Do výuky jsou pravidelně zváni také vybraní provázející učitelé.

Standardní rozsah diplomové práce je minimálně 117000 znaků včetně mezer, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací, což je asi 65 normostran. Diplomová práce má charakter samostatného výzkumu. Studující pracují v terénu nebo laboratoři a co se týče přehledu daného tématu, mohou studenti pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro analýzu dané problematiky. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Diplomová práce, kromě teoretické a praktické část, obsahuje i didaktickou aplikaci, která by měl být ověřena v praxi (na žácích 2. stupně ZŠ). Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Pokynem děkana PF č. 1/2010,ve změně účinné od 1. 12. 2014 O státních závěrečných zkouškách pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 117 000 – 200 000 znaků včetně mezer, tj. 65 – 80 normostran.

Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

Studijní program končí získáním magisterského titulu. V případě zájmu je zde ale možnost pokračování ve formě výzkumu zakončeného odbornou prací a zkouškou s titulem PhDr.