Výtvarná výchova a vizuální tvorba se zaměřením na vzdělávání

Test studijních předpokladů

Zkouška z výtvarné výchovy

Studiem bakalářského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi asistenta pedagoga či jiného pedagogického pracovníka (např. vychovatel v domovech mládeže, vychovatel v družinách, v různých občanských sdruženích zabývajících se pedagogickou činností) a jednat odpovídajícím způsobem.

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Program výtvarná výchova a vizuální tvorba v bakalářském stupni lze studovat ve třech úrovních a to v rámci studijních plánů: hlavní (maior), vedlejší (minor) a jako jednoobor (completus). Studium je v souladu s bolognskými závěry koncipováno jako cesta k osvojení oborových základů. Studenti rozvíjejí svou kreativitu jako předobraz budoucí pedagogické práce a osvojují si praktické výtvarné dovednosti, rozvíjejí své umělecké aktivity a osvojují si základní oborové teoretické poznatky. Osobitou a dlouhodobou tradicí brněnského pracoviště je důraz na seznámení se současným výtvarným uměním i jeho zprostředkováním pro veřejnost. Výstupem z učení v oborové složce jsou solidní a dobře strukturované znalosti a dovednosti z oboru: z výtvarných disciplín, které vytvářejí vyvážený celek praktických tvůrčích předmětů (malba, kresba, grafika, prostorová tvorba, grafický design, práce s elektronickými médii a umění akce) a disciplín teoretických a metodických (dějiny umění, teorie umění a současné umění, základy oborové didaktiky a zprostředkování umění).

Jednooborový studijní plán programu vedle základních poznatků z obou výtvarné výchovy klade důraz na výrazný zájem o oblast vizuální kultury a na osobní tvůrčí aktivity, jež se promítají do hloubky osvojení praktických předmětů i disciplín teoretických a metodických. Základem je autorský přístup a výkon v praktických ateliérech věnované klasickým disciplínám, ale i práci s elektronickými médii s ohledem na intermediálními přesahy. V neposlední řadě jsou prohlubovány znalosti a dovednosti v rámci zprostředkování a interpretace výtvarné tvorby.

Studium je celkově zaměřeno na vytváření oborových, pedagogických, psychologických, komunikačních a dalších osobnostně kultivačních kompetencí jako předstupeň k navazujícímu magisterskému studiu učitelství.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• spolupracovat s různými učiteli ve škole a pod jejich vedením plánovat, realizovat a reflektovat sekvence výuky a aktivity ve vztahu k odpovídajícímu školnímu vzdělávacímu programu;
• popsat a analyzovat s  využitím odborné terminologie a pravidel efektivní pedagogické komunikace výukovou či výchovnou situaci a navrhnout její alteraci; svoje znalosti a dovednosti využívat při komunikaci s žáky, rodiči i učiteli v praxi;
• využívat sebereflektivní dovednosti při reflexi svého jednání: např. lépe zdůvodňovat a hodnotit své argumenty, pojmenovávat své emoce a jejich souvislost s jednáním nebo kriticky nahlédnout vlastní postoje k edukaci;
• používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi na podporu diferenciace a individualizace ve výuce a získává tak data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta;
• formulovat vlastní pojetí výchovy, které by rád uplatňoval ve své budoucí profesi, toto pojetí podloží argumenty z teorie a praxe;
• vysvětlit základní principy inkluzivního a speciálního vzdělávání; reflektovat svůj postoj k diverzitě a jeho vliv na vlastní pedagogickou praxi;
• vysvětlit základní pojmy vývojové a sociální psychologie a identifikovat případné vývojové obtíže či potíže v sociálních kompetencích či adaptaci žáka ve škole;
• používat základy didaktických poznatků i dovedností, vypracovat výtvarné kazuistiky, dokáže porovnat a definovat rozdíly v dětském výtvarném projevu, se orientovat v základních pojmech z teorie a praxe výtvarné pedagogiky;
• reflektovat a uplatňovat vlastní kreativitu i rozvíjet tvořivost dětí a mládeže;
• používat své rozšířené praktické tvůrčí dovednosti v jednotlivých výtvarných oborech (kresba, malba aj.) a vytvářet autorské, umělecké projekty;
• používat přehledové znalosti o vývojových etapách dějin výtvarného umění;
• orientovat se v současném uměleckém dění a výstavním provozu, interpretují ho a hodnotí; porozumí současným trendům v umění a je schopen je vysvětlit; prezentuje vlastní tvorbu a je schopen o ní vést diskuzi ve skupině;
• rozumí textům vizuálních studií, umí aplikovat pojmy a koncepty na témata, jimiž se zabývá.

Jako absolventi budete znát dějiny umění a zvládnete se bez problémů orientovat v současném uměleckém dění. Budete se umět vyjadřovat prostřednictvím různých výtvarných médií a realizovat vlastní umělecké projekty. Naučíte se základy teorie a praxe výtvarné výchovy. Jako absolventi  studijního plánu vizuální tvorba - výtvarná výchova budete mít hlubší přehled o současném umění a širším poli vizuální kultury a získáte nadstandardní znalosti výtvarných technik. Budete se uvědoměle profilovat ve směru svých tvůrčích inklinací.

Studium vás připraví na profesi asistenta pedagoga a po úspěšném ukončení navazujícího magisterského studia také na pozici učitele výtvarných předmětů základních a středních škol. Tehdy se můžete rozhodnout i pro pokračování ve studiu v doktorském stupni, který otevírá možnost vědecké a vysokoškolské pedagogické dráhy.

Vaše budoucí kroky vás mohou zavést také do lektorských oddělení muzeí a galerií, možná se však vydáte za svými vlastními cíli a svou invenci a dovednosti uplatníte ve zvoleném tvůrčím a uměleckém oboru, stejně jako řada našich absolventů.

• Asistent pedagoga

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Katedra výtvarné výchovy MUNI tradičně věnuje zvýšenou pozornost současnému uměleckému dění. V univerzitních a dalších galeriích se proto můžete podílet na přípravě výstav významných současných umělců i studentů a pedagogů katedry. Naše katedra organizuje také unikátní akci Týden výtvarné kultury, realizuje a publikuje výzkumné projekty a také pořádá přednášky a workshopy umělců a odborníků z blízkých oborů.

Zároveň vás čeká široká nabídka školních zájezdů za domácím i evropským uměním, pravidelné návštěvy (nejen) brněnských galerií nebo možnost vycestovat na zahraniční studijní pobyt v rámci programu Erasmus+. Během bakalářského studia si také prakticky vyzkoušíte roli asistenta pedagoga.

Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

- prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

- pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

- prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

Kvalitní rozvoj oboru výtvarná výchova je podmíněn přípravou mladých odborníků, jejichž odborné kompetence jsou vytvářeny širším souhrnem předpokladů. Klíčovou roli zde hrají výtvarný talent, schopnost vlastní autorské tvorby a její hodnotné metodické aplikace i schopnost teoretické reflexe a interpretace výtvarného projevu, výtvarných technologií a dějin výtvarného umění. Součástí kompetencí výtvarného pedagoga jsou metodické dovednosti a schopnost rozvíjet tvořivost u dětí i dospělých – kreativita je výchozím základem. Proto může mít závěrečná práce vedle podoby ryze teoretického spisu i podobu umělecké nebo umělecko-pedagogické výtvarné realizace doplněné teoretickým textem – díky tomuto komplexnímu pojetí je možné v závěrečné práci prokázat v plné šíři specifické oborové předpoklady, jedinečné osobní tvůrčí kvality i celkovou odbornou způsobilost. Pokud je základem závěrečné práce umělecká nebo umělecko-pedagogická realizace, může mít doprovodný text s ohledem na náročnost výtvarného výkonu menší rozsah než u práce ryze teoretické. Po konzultaci s vedoucím práce a upřesnění jedinečného charakteru práce může být text u takto zaměřených prací zkrácen v následující proporci.

Bakalářskou závěrečnou práci je možno pojmout dvěma způsoby:

1. jako teoretickou práci (45 normostran, tj. 81 000 znaků včetně mezer),

2. jako uměleckou nebo umělecko-pedagogickou realizaci (nejméně 23 normostran, tj. 41 400 znaků).

Pokyny pro vypracování bakalářské závěrečné práce jsou od ledna 2016 upraveny Standardy katedry výtvarné výchovy k tvorbě závěrečných prací, které navazují na Pokyn děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigózních a závěrečných prací CŽV).

Studijní program pokračuje v nezměněné podobě v navazujícím magisterském studiu, tedy v jednooborové variantě výtvarná výchova – vizuální tvorba nebo s možností kombinace s jiným studijním oborem. Rádi bychom vaši pozornost upoutali i na program Galerijní pedagogika, který připravuje budoucí galerijní a muzejní lektory a je taktéž nabízen katedrou výtvarné výchovy.

Další variantou je pokračování v magisterském studiu na jiných pedagogických fakultách nebo uměleckých školách.