Galerijní pedagogika a zprostředkování umění
Představení studijního programu
Láká vás práce v galerii? Sledujete aktuální provoz výtvarného umění?
Galerijní pedagogika a zprostředkování umění je neučitelským pedagogickým programem. Mohou se do něj hlásit zájemci z různých škol, a to nejen s ryze výtvarným, ale i s jiným uměleckým zaměřením. Studium je otevřené i pro ty, kteří se na uměleckém dění chtějí podílet nejen jako tvůrci, ale i jako organizátoři.
Důležitou součástí studia na katedře výtvarné výchovy jsou veřejné umělecké a kulturní aktivity. Studentky a studenti se tak podílejí na tvorbě výstav, doprovodných akcí v galeriích, programů pro mládež i pro nejširší veřejnost.
Tyto činnosti jsou pro studující programu Galerijní pedagogika a zprostředkování umění významnou odbornou přípravou na příští zaměstnání nejen v galeriích, muzeích a dalších kulturních institucích, ale také v různých typech vzdělávacích zařízení. V případě kombinace tohoto programu s učitelskými programy podle nabídnutých dvojkombinací získávají absolventi i kvalifikaci pro učitelství na základních a středních školách. Studium teorie a historie zprostředkování umění a galerijního provozu je tak propojeno s přípravou na velmi rozmanitou praxi.
Je studium programu pro vás?
Galerijní pedagogiku lze v dvojkombinaci studovat s dalším humanitně zaměřeným programem – ideálně s výtvarnou výchovou. Dalšími možnostmi jsou kombinace s občanskou či hudební výchovou nebo s programy Filozofické fakulty MU, jako jsou dějiny umění, management v kultuře či učitelství estetické výchovy nebo další programy, které se vztahují k výtvarnému umění a ke kulturní výchově.
Pro upřesnění si odpovězte na tyto otázky:
- Navštěvujete výstavy výtvarného umění a sledujete i tvorbu současných umělců?
- Kreslíte, malujete, vytváříte video a rádi fotografujete??
- Prohlížíte si v galerii katalogy výstav a doprovodné tiskoviny?
- Máte nápady, jak do galerie pozvat někoho, kdo tam dosud nechodil?
Studijní plány
Studium
- Cíle
Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v galerijní praxi. Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky. Studium akcentuje princip interdisciplinarity; princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).
Oborová složka zahrnuje poznatky a dovednosti z oboru, které mají být v praxi zprostředkovány. Program Galerijní pedagogika a zprostředkování umění představuje výjimečné a perspektivní pedagogické zaměření, které se soustřeďuje na vzdělávací práci v muzeu umění či galerii a na zprostředkování výtvarného umění. Výstupem z učení v oborové složce jsou solidní a dobře strukturované znalosti a dovednosti z dějin umění, teorie umění i metodických dovedností, které podstatným způsobem přesahují kurikulum vyučovacího předmětu a současně mají relevanci pro koncipování, plánování, realizaci a hodnocení specializované galerijní výuky v příslušné oblasti vzdělávání. Navazující magisterské studium programu galerijní pedagogika a zprostředkování umění rozšiřuje běžnou výtvarně pedagogickou práci v oblasti praktických výtvarných aktivit o interpretaci a reflexi výtvarného umění a základních znalostí z dějin umění a uměleckých proudů současnosti a důrazněji než výtvarná výchova nebo vizuální tvorba se zaměřuje na interpretační práci s výtvarným dílem. Základem je schopnost interpretace a aktivizace tvůrčího myšlení, což je podmíněno uměleckými, pedagogickými i teoretickými kompetencemi. Vlastní umělecké aktivity pak poskytují základ pro schopnost vytvářet v galerii takové praktické výtvarné etudy, které odpovídají charakteru představovaného umění i věkovým a odborným dispozicím žáků či studentů nebo dospělých.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- plánovat, realizovat a reflektovat vlastní vzdělávací programy v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
- popsat a analyzovat s využitím odborné terminologie a pravidel efektivní pedagogické komunikace výukovou či výchovnou situaci a navrhnout její alteraci; svoje znalosti a dovednosti využívat při komunikaci s žáky, rodiči i učiteli v praxi;
- používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem;
- popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
- reflektovat zkušenosti z vlastní galerijní praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení: kriticky nahlíží vlastní postoje k edukaci a posuzuje své jednání v roli edukátora;
- vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe galerie; vytvářet inkluzivní prostředí v galerii;
- aplikovat vyvážené proporce praktických dovedností a teoretických znalostí i metodologických a metodických zkušeností;
- koncipovat komunikační a vzdělávací programy pro galerijní práci; strukturovat teoretické poznatky z dějin galerií a muzeí a vytvářet nové aplikace;
- rozhodovat o vhodnosti a charakteru využívaných uměleckých postupů a výtvarných činností a přiměřeně k věku i schopnosti žáků, studentů či dospělých účastníků propojit praxi a teorii;
- samostatně kreativně rozvíjet komunikaci výstavní instituce s veřejností, resp. školní práci propojovat s činností muzeí a galerií;
- rozvíjet kulturní vzdělání a své svěřence vést k zájmu o kulturu a umění, samostatně vytvářet doprovodné programy a vést k tvůrčí práci návštěvníky galerií i školní mládež.
- Uplatnění absolventa
Po dlouholetém úsilí je v České republice od roku 2018 ustanovena profese zprostředkovatele umění v muzeích, galeriích nebo v historických památkách pod názvem edukátor v kultuře. Absolventi programu Galerijní pedagogika a zprostředkování se tak mohou uplatnit přímo v této profesi, ale i v jiných odbornostech v galeriích a dalších kulturních institucích. V kombinaci s výtvarnou výchovou či jinými učitelskými programy (podle dvojkombinací v nabídce) získávají také kvalifikaci pro učitelství na základních a středních školách. U takových dvojkombinací sahají možnosti uplatnění od práce v galerii či muzeu přes mimoškolní vzdělávání a uplatnění ve veřejném kulturním životě až po práci v různých typech škol.
První absolventi ukončili toto studium v roce 2010 a našli zajímavá místa v galeriích či vzdělávacích centrech, někteří vyučují na školách a mnozí se věnují umění individuálně. Rozhodně se však všichni podílejí na výchově k umění, což je oblast, ve které má Česká republika oproti kulturně vyspělejším zemím stále co dohánět.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
V průběhu studia se studentky a studenti na brněnské katedře výtvarné výchovy zapojují do spolupráce s Domem umění města Brna, s Moravskou galerií v Brně, s Galerií TIC i s dalšími institucemi. Univerzitní studium se díky tomu stává přínosnou součástí uměleckého života ve městě. Nejvíce je to patrné na celobrněnské akci Brno Art Week/Týden výtvarné kultury, kterou katedra ve spolupráci s dalšími institucemi organizuje již od roku 2010.
Kontakt s praxí udržujeme i exkurzemi do českých i zahraničních galerií a muzeí umění, součástí studia jsou i stáže v těchto institucích.
- Cíle kvalifikačních prací
Magisterskou diplomovou práci je možno pojmout dvěma způsoby:
1. jako teoretickou práci (65 normostran, tj. 117 000 znaků včetně mezer),
2. jako uměleckou nebo umělecko-pedagogickou realizaci (nejméně 43 normostran, tj. 77 400 znaků.
V obou dvou případech je nezbytné zaměření na oborovou teorii, zejména teorii galerijní pedagogiky s reflexí teorie a dějin umění s důrazem na teorii a praxi intepretace výtvarného díla. Proto i diplomová magisterská práce, jejímž základem je praktický umělecký výkon nebo tvůrčí soubor animačních galerijních aktivit, musí být doprovázena textem, v němž jsou adekvátním způsobem zkoumány teoretické souvislosti spjaté ve vhodné míře s předloženým výtvarným dílem. Očekáváme originální autorská řešení ve výtvarné i textové části. U praktických výkonů je rovněž vhodná i autorská prezentace v podobě samostatného galerijního programu, interaktivního materiálu k výstavě nebo programu pro veřejnost.
Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce jsou od ledna 2016 upraveny Standardy katedry výtvarné výchovy k tvorbě závěrečných prací, které navazují na Pokyn děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigózních a závěrečných prací CŽV).
- Návaznost na další studijní programy
Do studijního programu Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se mohou hlásit zájemci z různých programů a z různých škol, a to nejen s ryze výtvarným či jiným uměleckým zaměřením. Studium je otevřené i pro ty, kteří se na kulturním dění chtějí podílet nejen jako tvůrci, ale i jako organizátoři.
Program zaměřený na galerijní pedagogiku byl akreditován v roce 2008, kdy brněnská katedra byla jediným pracovištěm v České republice s tímto zaměřením, o čtyři roky později podobnou akreditaci získalo pracoviště v Olomouci. Žádné další pracoviště zatím tuto akreditaci nezískalo.
Studium je současně vhodným předstupněm pro případný vstup do doktorského studijního programu, v němž je výraznější pozornost věnována teoretickým otázkám. Právě studentky a studenti doktorského programu tvoří již několik let hlavní organizační tým projektu Týden výtvarné kultury.