Učitelství zeměpisu pro základní školy

Cílem studia je poskytnout studentům integrované znalosti a dovednosti vycházející z oboru geografie, transformované do učebního předmětu prostřednictvím oborové didaktiky, za podpory pedagogických a psychologických disciplín a s oporou o aktuální výzkumné poznatky. Studium dále formuje a rozvíjí dovednosti týkající se reflexe procesu výuky na odpovídajících typech a stupních škol. Podporuje dovednost sebereflexe v roli učitele a přijetí morálních závazků a etiky učitelství. Tímto směřuje k přípravě učitelů základních škol všeobecně vzdělávacího oboru zeměpis (zpravidla v kombinaci dvou oborů) jako součásti vzdělávací oblasti Člověk a příroda s přesahem do vzdělávací oblasti Člověk a společnost vymezené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Znát geografii jako vědní obor, mít přehled o zeměpisném kurikulu a pomáhat tak žákům pochopit podstatu zeměpisu jako hraniční disciplíny mezi přírodními a humanitními vědami.
• Pracovat s metodami geografického výzkumu zejména v oblasti sběru dat a práce v terénu a umět je používat i ve výuce zeměpisu jako silných výukových strategií.
• Podporovat rozvoj geografického myšlení u žáků na základě vzájemné komunikace a vhodně zvolených forem a metod výuky.
• Pracovat s metodami pedagogického výzkumu v oblasti hodnocení kvality výuky a sebereflexe jako nástroje pro osobnostní rozvoj.
• Porozumět věkovým zvláštnostem žáků a studentů, které učí a vytvořit bezpečné, podpůrné a intelektuálně náročné prostředí pro vzdělávání.
• Plánovat, hodnotit, vytvářet zprávy a závěry, reagovat na změny ve vzdělávací soustavě a v souladu s touto činností se snažit o postupný profesní růst a rozvoj.
• Komunikovat s žáky i s ostatními účastníky edukačního procesu, tj. s rodiči, s kolegy, s pracovníky poradenských zařízení a dalšími odborníky a partnery školy. Spolupracovat s nimi při hledání vhodných cest a strategií k rozvoji dítěte i školy.
• Plánuje, realizuje a evaluuje vlastní výuku v odpovídající úrovni standardu profesních kvalit
• S porozuměním používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací
• Používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat tak data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem. Výsledky vhodným způsobem komunikovat
• Vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy
• Vytvořit metody a nástroje pedagogické diagnostiky při individualizaci a diferenciaci výuky a nastavení podpůrných opatření a při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu
• Na konkrétním příkladu ze svého portfolia popsat a vysvětlit individuálně specifické procesy učení
• Reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení: kriticky nahlížet vlastní postoje k edukaci

V magisterském stupni jsou studenti připravováni v rámci studijního programu Učitelství pro základní školy, příp. Učitelství pro střední školy obvykle v kombinaci dvou oborů (např. Učitelství zeměpisu pro základní školy a Učitelství matematiky pro základní školy). Studiem magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů, pracovat jako učitel. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu).

• Učitel druhého stupně základní školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele.

Cílem učitelských praxí je osvojení si profesních kompetencí nezbytných při každodenní práci učitele, seznámení se s rolemi, do nichž učitel při své práci vstupuje, uvědomění si vlastních profesních potřeb a postupné přebírání odpovědnosti za plánování, realizaci a evaluaci výuky. Během praxe student získává reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele.

Praxe tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů. V navazujících magisterských programech se jedná o předměty učitelská praxe 1 (1. semestr), učitelská praxe 2 (2. semestr) učitelská praxe 3 (3. semestr). Celkově jsou tyto praxe v rozsahu 280 hodin (dvouoborové studium), na které navazuje předmět seminář k učitelské praxi. Seminář k učitelské praxi 1 si studenti zapisují během studia dvakrát (v prvním a druhém semestru). Cílem reflexe je poskytnout studentům prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe a pomoci jim prohloubit reflektivní a sebe-reflektivní dovednosti.

Systém praxí je pravidelně evaluován, jak pomocí uzavřených tak pomocí otevřených otázek, a to studenty i provázejícími učiteli. Evaluovány jsou také reflektivní semináře.

Diplomová práce završuje příslušnou etapu vysokoškolského studia. Cílem této závěrečné práce je ověřit schopnost studenta samostatně pracovat a uplatňovat poznatky získané v průběhu studia na vysoké škole. Je to systematická činnost, posloupnost řady dílčích úkonů, vedoucích od projektu diplomové práce, konzultací s vedoucím práce až po formulování vlastních nových poznatků a jejich zdokumentování.

Pokyny pro vypracování diplomové práce jsou upraveny na PdF MU upraveny Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací a Standardem pro realizaci závěrečných prací v oboru geografie - viz https://katedry.ped.muni.cz/geografie/wp-content/uploads/sites/8/2013/10/oborovy-standard_bp_dp_kge_v4.docx

Absolvent magisterského studia může pokračovat v doktorském studijním programu Specializace v pedagogice, obor Didaktika geografie.