Cíle studijního programu
Cílem studijního programu je poskytnout vědcům, akademikům, expertům působícím ve státních i nestátních institucích a motivovaným učitelům kvalitní vědeckou přípravu v oblasti geografického vzdělávání. Tematické zaměření lze charakterizovat výčtem následujících oblastí:
- obsahová a cílová dimenze kurikula geografického vzdělávání, zkoumání jeho zamýšlené, realizované a dosažené formy;
- zákonitosti, trendy, aktéři, faktory, procesy a výsledky geografického vzdělávání v širších sociokulturních souvislostech;
- vzdělávání a profesionalizace učitelů geografie na všech stupních a typech škol a dalších vzdělávacích institucích (např. střediscích environmentálního vzdělávání).
Studijní plány
Přijímací řízeníPřijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2024/2025 (zahájení: jaro 2025)Termín podání do půlnoci 30. 11. 2024
- Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programuPřijímací řízení probíhá formou ústní zkoušky, během níž uchazeč seznámí zkušební komisi se svým dosavadním vzděláním. Představí dosavadní odborný vývoj a soupis publikační činnosti v oboru popřípadě v oborech příbuzných a svou dosavadní odbornou a pedagogickou praxi. Součástí přijímacího řízení je předložení motivačního dopisu, ve kterém uchazeč objasní důvody, které ho vedou ke studiu doktorského oboru Didaktika geografie. Přijímací zkouška se skládá ze tří částí: 1. část – Metodologie Uchazeč předkládá projekt disertační práce (s písemným doporučením navrhovaného školitele). Nad projektem dizertační práce je během přijímací zkoušky vedena odborná diskuse, v níž uchazeč stručně charakterizuje současný stav bádání v dané oblasti, stanoví cíle, navrhne výzkumné metody a nastíní postupy při řešení dizertační práce společně s časovým harmonogramem. Uchazeč by měl prokázat orientaci v problematice vztahující se k tématu dizertační práce a schopnost samostatné tvůrčí práce. 2. část – Odborná rozprava Odborná rozprava zjišťuje oborové znalosti uchazeče včetně základů oborové didaktiky, pedagogiky a psychologie a přehled uchazeče o současné odborné literatuře z oboru. Doporučená literatura je uvedena u specifických požadavků pro jednotlivé studijní programy/obory. Uchazeč zde prokazuje své znalosti širšího vědního základu oboru, seznámí komisi se svými publikovanými pracemi, pokud ještě nepublikoval, předloží diplomovou práci. 3. část – Zkouška ze světového jazyka Při této zkoušce bude ověřováno porozumění odbornému cizojazyčnému textu (ve zvoleném jazyce – angličtina, němčina, francouzština, ruština) a zjišťovány dovednosti s tímto textem aktivně pracovat. Budou tedy vyžadovány praktické schopnosti číst odborný cizojazyčný text a diskutovat o jeho obsahu v cizím jazyce.
- Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní programPřijímací zkouška se tedy skládá z:
- Odborné rozpravy nad předloženým tématem výzkumného zaměření disertační práce zpracovaným uchazečem v rozsahu 6 - 12 normostran - 50 bodů
- Ověření znalostí z cizího jazyka - 20 bodů
- Prověření znalostí z vědního oboru - 30 bodů Každá část přijímací zkoušky se hodnotí body. Bodová hranice úspěšnosti pro přijetí je 60, přičemž maximálně může uchazeč získat 100 bodů. Současně v žádné ze tří částí přijímací zkoušky nesmí být bodová hodnota nižší než poloviční hodnota z maximálního počtu bodů v dané části. V případě, že podmínky pro přijetí splní větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších, sestavené podle výsledků přijímací zkoušky.
Studium
- Cíle
Cílem studijního programu je poskytnout vědcům, akademikům, expertům působícím ve státních i nestátních institucích a motivovaným učitelům kvalitní vědeckou přípravu v oblasti geografického vzdělávání. Tematické zaměření lze charakterizovat výčtem následujících oblastí:
- obsahová a cílová dimenze kurikula geografického vzdělávání, zkoumání jeho zamýšlené, realizované a dosažené formy;
- zákonitosti, trendy, aktéři, faktory, procesy a výsledky geografického vzdělávání v širších sociokulturních souvislostech;
- vzdělávání a profesionalizace učitelů geografie na všech stupních a typech škol a dalších vzdělávacích institucích (např. střediscích environmentálního vzdělávání).
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- porozumět teoriím, konceptům a metodám, které reprezentují aktuální oborové problémy a trendy na národní i mezinárodní úrovni;
- využívat svých znalostí, specializovaných dovedností a zkušeností při řešení oborových problémů ve výzkumu a/nebo inovacích a při rozšiřování a novém definování stávajících znalostí nebo odborných postupů;
- samostatně navrhovat a provádět výzkum ve všech fázích a evaluovat jeho výsledky, připravit kompetitivní grantovou žádost;
- zprostředkovat výsledky svého výzkumu odborné komunitě i širší veřejnosti: studiemi v recenzovaných (popř. impaktovaných) časopisech, popř. formou monografie, referáty na tuzemských i zahraničních konferencích, příspěvky v popularizačních médiích;
- spolupracovat s odborníky z jiných pracovišť v národním i mezinárodním měřítku;
- reprezentovat svůj obor a instituci v širší interdisciplinární komunitě, na veřejnosti a popř. v dalších oblastech (např. na politické úrovni, v praxi, decizní sféře apod.);
- vykazovat profesní autoritu, samostatnost, akademickou a odbornou integritu a trvalé odhodlání přicházet s novými myšlenkami a vyvíjet nové postupy na špičkové úrovni v oboru.
- Uplatnění absolventa
Své uplatnění může absolvent nalézt jako:
- erudovaný učitel na příslušných stupních a typech škol a v dalších vzdělávacích institucích;
- výzkumný pracovník na univerzitách, v pedagogických výzkumných ústavech a dalších národních i mezinárodních výzkumných institucích;
- vysokoškolský pedagog – vzdělavatel učitelů;
- konzultant kvality v oblasti geografického vzdělávání (např. školní inspektor apod.);
- tvůrce i posuzovatel formálního i neformálního kurikula, učebnic, atlasů a jiných učebních materiálů;
- tvůrce koncepcí v oblasti geografického vzdělávání.
- Praxe
V rámci svého studia se doktorandi podílí na praktické výuce studentů bakalářských a magisterských studijních programů (vedení seminářů, vedení závěrečných prací) a dalších odborných asistentských činnostech. Není výjimkou, že studenti doktorského studia působí jako učitelé či lektoři přímo v praxi na různých stupních a typech škol i mimoškolských zařízení.
Kontakt s praxí je dále rozvíjen prostřednictvím disertačního výzkumu, neboť mnohdy je jeho součástí (kromě samotného sběru dat) také praktický návrh a výzkumné ověření edukačních aktivit, projektů apod.
Nezbytnou součástí disertačních prací je také stanovení implikací nebo doporučení pro praxi, jež vyplývají ze výsledků disertačních výzkumů.
- Standardy kvalifikačních prací
Cílem disertační práce je samostatně zpracovat originální teoretické, metodologické nebo empirické vědecké dílo, případně dílo, které vhodným způsobem tato pojetí kombinuje.
Teoretické práce zpracovávají různé teoretické přístupy k problémům z předmětné oblasti, přičemž vyžadují vysoký stupeň abstraktního a analytického myšlení a vhledu.
Metodologické práce analyzují (nové) výzkumné přístupy, metody, techniky nástroje a hodnotí jejich přednosti a nedostatky.
Empirické práce přinášejí konkrétní zjištění získaná specifickými výzkumnými metodami, přičemž prezentovaná zjištění vždy vyplývají z realizovaného empirického šetření.
Konkretizace náležitostí disertačních prací je k dispozici v příslušné směrnici děkana PdF MU.