Anatomie a fyziologie rostlin

Termín přijímací zkoušky
Pozvánka k přijímací zkoušce je uchazeči zpřístupněna nejméně 10 dní před termínem konání zkoušky skrze e-přihlášku.

Podmínky přijetí
Pro přijetí musí uchazeč celkem získat alespoň 200 bodů ze 300, přičemž z odborné a jazykové části musí mít alespoň po 70 bodech, za motivaci ke studiu je pak potřeba získat alespoň 60 bodů.
Úspěšný uchazeč je informován o přijetí v e-přihlášce a následně obdrží pozvánku k zápisu.

Kapacita programu
Kapacita daného programu není pevně stanovena, studenti jsou přijímáni na základě rozhodnutí oborové rady po posouzení jejich předpokladů ke studiu a motivace.

Program má za cíl připravovat špičkové odborníky ve vědních oborech současné fyziologie a experimentální biologie rostlin rozvíjených v rámci Ústavu experimenální biologie PřF MU. Absolventi tohoto studia by měli být připraveni především na další vědecké kariéry ve výzkumných a akademických institucích, ale také na možné uplatnění v komerčním sektoru disponujícím výzkumným či aplikačním potenciálem v oblasti věd o rostlinách.

Program je zaměřen na detailní studium rostlin, jejich struktury a funkce s ohledem na fyziologické procesy a jejich regulace. Témata v rámci tohoto programu jsou zaměřena na různé úrovně, a to od vnitřní struktury a funkce rostlinných buněk a jejich organel, pletiv a orgánů, až po jedince a jejich populace. Z hlediska funkčních procesů se témata zaměřují na transformaci vnějších zdrojů hmoty a energie v metabolických procesech (zejména fotosyntézy a transpirace), příjmem a vedením živin, růstovými a vývojovými procesy, stresovou a ekologickou fyziologií rostlin, včetně interakcí s mykorhizou a reakcí rostlin na extrémní či toxické prostředí. Cílem programu a studovaných témat je objasnění fyziologických mechanismů chování rostliny jako celku a interdisciplinární analýza využívající poznatků a postupů příbuzných disciplin, zejména biochemie, biofyziky, molekulární biologie a genetiky a omicsdisciplin včetně moderních biotechnologií. Výsledky bádání získané v průběhu DSP programu jsou využívány zejména pro kauzální analýzu a kvantifikaci fyziologických procesů probíhajících v přírodních i člověkem ovlivněných systémech od úrovně buňky až po ekosystém.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Samostatně navrhovat a provádět výzkum v oboru Fyziologie rostlin a/nebo v oborech rostlinných věd všeobecně.
• Absolvent bude rozumět teoriím, konceptům a metodám, které reprezentují aktuální trendy jak v oboru Fyziologie rostlin, tak mezioborově
• Absolvent bude mít znalosti a dovednosti umožňující mu nastoupit na místo postdoktorandského pracovníka, popřípadě na místo ve vědě, výzkumu a aplikované sféře využívající poznatky o rostlinách.
• Absolvent bude mít znalosti a dovednosti umožňující mu nastoupit na místo ve státní správě a institucích zabývajícími se otázkami ochrany a tvorby prostředí, ekologie, diverzity, zemědělské strategie, v oblastech využívajících fyziologii rostlin.
• Absolvent bude schopen připravit rukopis odborného článku a publikovat jej v mezinárodním vědeckém časopise. Rovněž bude schopen připravit kompetitivní grantovou žádost odborného, aplikovaného či edukačního projektu.

Uplatnění absolventa je nejvyšší v níže uvedených oblastech: (1) Absolvent může pracovat v oborech experimentální biologie rostlin a vědách o rostlinách obecně, (2) absolvent může pokračovat ve specializačním studiu v obdobně zaměřených postdoktorských programech, rovněž (3) pracovat ve školství jako učitel či specialista v biologických a ekologických oborech. Absolvent se rovněž může uplatnit (4) ve státní správě v relevantních oblastech. V neposlední řadě může být (5) členem výzkumného týmu v oboru experimentální biologie rostlin.

Povinnou součástí studia oboru je odborná praxe uskutečněná v průběhu studia, a to v rozsahu nejméně 300 hodin ročně. Praxe má charakter přípravy a realizace experimentů zaměřených na téma doktorské práce a praktické laboratorní práce vykonávané DSP studentem pod supervizí školitele. Součástí studia může být i další typ praxe, a to na praxe externím pracovišti v české republice nebo v zahraničí. Tento typ praxe je podmíněn dohodou mezi studentem a vedoucím (školitelem).

Kvalifikačním standardem pro ukončení DSP studia je publikace nejméně 2 odborných článků v odborných časopisech excerovaných v databázi WOS, a to v tomto členění:

(A) 1 článek, ve kterém je DSP student(ka) provoautorem(-kou) publikovaný v časopisu s impakt faktorem a zároveň nad mediánem oborového klastru

(B) 1 článek, ve kterém je DSP student(ka) spoluautore(-kou) publikovaný v odborném časopisu s impakt faktorem.

Požadavky na text doktorské disertační práce

Uchazeč může zvolit mezi dvěma typy doktorské disertační práce: (1) klasický typ, (2) moderní typ.

Klasický typ je práce psaná v českém jazyce sestávající se z následujících částí: Úvod, Přehled řešené problematiky, Materiál a metody, Výsledky, Diskuse, Závěr, Seznam použité literatury a informačních zdrojů, nečíslovaná (nestránkovaná) příloha (nepovinně). Jednotlivé části by měly mít proporční rozsah. Celkový rozsah doktorské disertační práce by měl být nejméně 60 stran textu. Součástí práce v příloze by měl být přehled celkové publikační aktivity uchazeče/-ky.

Moderní typ je tvořen česky psaným textem, t.j. komentovaným sumářem publikovaných prací v rozsahu nejméně 40 stran, který je formálně členěn na Úvod, Materiál a metody, Výsledky, Diskuse, Závěr, Seznam použité literatury a informačních zdrojů. Nedílnou součástí disertace jsou přiložené publikace uchazeče/uchazečky (exerpované v databázi WOS a SCOPUS) se vztahem k tématu doktorské disertační práce. tyto přílohy jsou nečíslované(nestránkované). V tomto typu doktorské disertační práce je důraz kladen na provazbu mezi tématy článků a zevšeobecnění výsledků a intrepretací.

Po splnění všech studijních a vědecko-výzkumných povinností daných individuálním plánem studia se student/ka podrobuje státní závěrečné zkoušce.

Státní závěrečná zkouška sestává z ústní části, ve které je student/ka zkoušen/-a komisí sestávající se z odborníků z MU a externích členů. V této části zkoušky jsou prověřeny znalosti z oblastí: (1) Cytologie a anatomie rostlin, (2) Fyziologie rostlin, (3) Stresová a ekologická fyziologie rostlin.

Další součástí státní závěrečné zkoušky je ústní obhajoba doktorské disertační práce. V této části zkoušky ve 30 minutové ústní prezentaci představí student/ka výchozí hypotézu, uplatněné metody a získané výsledky své práce včetně jejich komentáře. Poté zodpoví odborné dotazy vznesené oponenty v písemných posudcích a ve volné odborné rozpravě řízené předsedou komise rovněž dotazy členů komise, popřípadě dotazy hostů z pléna.

Po obhajobě je student/studentka hodnocen/-a tajným hlasováním členů komise a v souladu s platnými předpisy. S výsledky hlasování a hodnocením je student/-ka bezprostředně seznámen/-a.