Cíle studijního programu
Magisterské studium baltistiky přímo navazuje na studium bakalářské: po stránce geografické se zaměřuje na Litvu, Finsko, Estonsko a Lotyšsko, po stránce metodologické pak na filologickou odbornost svých absolventů. Hlavním cílem magisterského studia je zásadní prohloubení znalostí a odborných dovedností studentů: absolvent musí nejen ovládat cílový jazyk v celé škále funkčních stylů, ale být schopen odborného zapojení do výzkumu daného jazyka (litevštiny, finštiny, estonštiny, nebo lotyštiny) přímo na Litvě, ve Finsku, v Estonsku, resp. Lotyšsku, tzn. mít dobrý přehled odborného dění, účastnit se konferencí atd. Studium baltistiky vede k hloubkovému poznání současného akademického a kulturního dění v areálu od Finska po Litvu a je primárně zaměřeno na uplatnění absolventů v akademické sféře.
Studijní plány
Studium
- Cíle
Magisterské studium baltistiky přímo navazuje na studium bakalářské: po stránce geografické se zaměřuje na Litvu, Finsko, Estonsko a Lotyšsko, po stránce metodologické pak na filologickou odbornost svých absolventů. Hlavním cílem magisterského studia je zásadní prohloubení znalostí a odborných dovedností studentů: absolvent musí nejen ovládat cílový jazyk v celé škále funkčních stylů, ale být schopen odborného zapojení do výzkumu daného jazyka (litevštiny, finštiny, estonštiny, nebo lotyštiny) přímo na Litvě, ve Finsku, v Estonsku, resp. Lotyšsku, tzn. mít dobrý přehled odborného dění, účastnit se konferencí atd. Studium baltistiky vede k hloubkovému poznání současného akademického a kulturního dění v areálu od Finska po Litvu a je primárně zaměřeno na uplatnění absolventů v akademické sféře.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- velmi dobře používat litevštinu, nebo finštinu (dle profilace studenta a v návaznosti na předchozí studium) v její mluvené a psané podobě a v celém spektru jejích funkčních stylů;
- samostatně vstupovat do odborného diskurzu výzkumu cílového jazyka (litevštiny, finštiny – dle specializace studenta) přímo v cílových zemích;
- aplikovat moderní jazykovědné a literárněvědné teorie na analýzu textů v cílovém jazyce;
- číst odborné, umělecké a publicistické texty v dalším z cílových jazyků (litevštině, finštině, estonštině, nebo lotyštině – dle volby studenta);
- podat odborný výklad současného filologického a kulturního dění na Litvě, v Lotyšsku, Estonsku a Finsku ve vzájemných souvislostech.
- Uplatnění absolventa
Absolvent programu baltistika dobře ovládá alespoň dva z jazyků baltického prostoru (litevštinu, finštinu, estonštinu, lotyštinu), je vzdělán v teorii obecné jazykovědy a moderní literární vědy. Kulturněhistorická část studijního programu garantuje, že absolvent dobře zná dějiny a současnou kulturu celého baltického prostoru od Litvy po Skandinávii. Díky tomu může absolvent najít dvojí uplatnění: baltista své vzdělání uplatní především v akademickém prostředí (ať už v rámci obecné jazykovědy, indoevropeistiky, ugrofinistiky nebo literární vědy). Mimo akademické prostředí se baltista uplatní jako expert, tlumočník nebo překladatel v institucích České republiky a Evropské unie (např. v diplomatické nebo kulturní sféře). V obchodní sféře lze získané kompetence uplatnit především v oblasti obchodních styků s Baltskými zeměmi (export-import, farmaceutika, transfer technologií) nebo turistiky.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Cíle kvalifikačních prací
Standardní rozsah magisterské práce je 140 000 až 160 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Bakalářská práce nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana FF MU č. 6/2017 - O státních závěrečných zkouškách na FF MU.
- Návaznost na další studijní programy
Absolvent magisterského studijního programu baltistiky může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studiu obecné jazykovědy nebo indoevropeistiky.