Obecná jazykověda

Test studijních předpokladů (TSP)

Aktuální informace najdete zde

Oborová zkouška

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat oborovou zkoušku.

Přijetí bez přijímací zkoušky

Studium obecné lingvistiky otevírá studentům cestu k pochopení jazyka jako obecného a základního nástroje člověka a ovšem také k snazšímu pochopení fungování konkrétních jazyků a to jak ve smyslu deskripce vnitřních struktur, tak i fungování jazyka ve společenském kontextu či jeho vývoje. To souvisí s nabytím a kultivováním potřebných analytických schopností v podobě daných metodologií.

Metodologie jsou studentům překládány tři: strukturálně-funkční, generativní a formální lingvistiky, ukázány budou jejich principy a výhody a demonstrováno jejich použití. Paralelně k těmto třem metodologiím bude student seznámen se základními principy experimentálního výzkumu a jeho následného statistického zpracování (v tomto trendu lingvistika sleduje obecný směr přibližování humanitních věd k přírodním vědám). Pozornost je věnována všem plánům lingvistiky: fonetice a fonologii, morfonologii a morfologii, syntaxi, sémantice, zvláštní pozornost je věnována i algebraické lingvistice a statistice. Mimoto se studenti obeznámí i etymologií a dějinami metodologie oboru a studenti se obeznámí i s jedním či více pramennými jazyky v závislosti na typu studia.

Program je vhodný pro zájemce o jazyk obecně: jak pro ty, kteří se zabývají lingvistikou či konkrétní filologií (zejména v kombinaci s konkrétní filologií se otevírají zvláštní možnosti), tak pro ty, kdo se zabývají jazykem jako nástrojem pro poznání světa (včetně zájemců o matematiku či kybernetiku).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• ovládat základní analytické metody strukturálně-funkční, generativní a formální lingvistiky
• schopen samostatné deskripce a analýzy jazykového materiálu s využitím vhodné metody
• má základní schopnosti navrhnutí experimentu, jeho provedení a následného vyhodnocení ve formálním modelu
• ovládá jeden či více pramenných jazyků
• mít přehled o jazykových rodinách světa obecně a Evropy zvláště.

Jako absolventi Obecné jazykovědy dokážete poznat obecnou základní strukturu lidského jazyka a osvojit si základní metody jeho analýzy. Tyto struktury i metody jsou obecné povahy, jsou uplatnitelné při práci s jakýmkoliv jazykem, včetně rodného. Metoda jazykové analýzy je také jednou z vědeckých metod, které maximálně rozvíjejí kritické a analytické myšlení, už jen tím, že jazyk sám jako takový je nástrojem lidského myšlení.

Poznáte strukturu různých pramenných jazyků, od litevštiny a finštiny přes sanskrt, latinu a řečtinu či koptštinu k vietnamštině a mongolštině, záleží na vašem výběru z nabídky. Poznáte ale i stavbu jazyka vlastního a evropských jazyků obecně. Studium obecné jazykovědy vám přinese intimní znalosti jazyka a zkušenosti, schopnosti jazyk užívat jako nástroj v praxi filologické, překladatelské i novinářské. Získané analytické zkušenosti a kritické návyky vám navíc otvírají obzor ke každé práci, která je potřebuje.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Studium je převážně teoretického rázu. Praxi můžete získat v rámci stáže v Akademii věd, případně se podílet na řešení grantových úkolů. Praxí budete mít doplněny i semináře, a to skrze poznávání tak zvaných pramenných jazyků. A to od starých indoevropských jazyků přes menšinové jazyky Evropy po exotické jazyky Dálného Východu.

Součástí bakalářské zkoušky jednooborového a rozšířeného dvouoborového studia je napsání bakalářské práce, jejíž téma dostane zadáno po dohodě se školitelem. Student jejím sepsáním demonstruje dovednosti a schopnosti, které studiem nabyl, jde spíše o práci kompilační. Pokyny k psaní bakalářské práce jsou určeny studijním řádem.

Na studium bakalářského programu Obecná jazykověda je možné navázat studiem navazujícího magisterského stupně. Na magisterské následně navazuje studium doktorské, a to buď přímo obecné jazykovědy, nebo experimentální lingvistiky či indoevropské srovnávací lingvistiky.