Teorie vyprávění

Termín podání přihlášek: 1. srpen – 30. listopad.

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. prosince.

Podklady pro přijímací řízení:

• podepsaný životopis;
• soupis publikační činnosti (pokud existuje);
• projekt disertační práce.

  Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 12. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

  Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

  V případě přihlášky do prezenční formy studia uchazečům doporučujeme, aby si vedle této preferované formy v přihlášce zvolili jako 2. preferenci také kombinovanou formu studia.

  Přijímací zkouška má formu ústní rozpravy nad projektem disertační práce.

  Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

Hranice úspěšnosti: 75 bodů (max. počet bodů 100).

Studijní program Teorie vyprávění reaguje na nejsoučasnější trendy moderního zkoumání v oblasti teorie literatury, sémiotiky či intermediálních studií. Zaměřuje se na ty teoretické koncepty, které souvisejí s klíčovým pojmem narativu a narativity a které používají tyto pojmy a od nich odvozené nástroje a strategie ke zkoumání nejrůznějších narativních struktur a jejich transformací.

Odborná a vědecká orientace vyučujících zahrnuje nejrůznější oblasti naratologických zkoumání, jmenovitě literaturu, komiks, film, drama a divadlo, klasickou a postklasickou naratologii, a to v synchronním i diachronním pohledu.

Pracovníci podílející se na výuce oboru spolupracují hojně s domácími i zahraničními univerzitami (univerzity v Londýně, Stockholmu) a s českými odbornými institucemi (AV ČR). Posluchači vyšších ročníků doktorského studia se podílejí na výuce podle své specializace, a získávají tak základní kompetence vysokoškolského pedagoga.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Orientovat se v jednotlivých naratologických koncepcích a v historii teorie vyprávění.
• Porozumět celé disciplíně jako systému a mít přehled o nejnovějších vývojových tendencích oboru.
• Použít nabytý teoretický fundament k praktickým analýzám konkrétních uměleckých děl.
• Vnímat vyprávění v intermediálních a transdisciplinárních souvislostech.
• Analyzovat nové myšlenky, kriticky je vyhodnocovat a aplikovat v nových souvislostech i mimo vlastní disciplínu.
• Prezentovat výsledky svého výzkumu před odborným publikem, včetně zahraničního.

Absolvent programu je odborníkem minimálně v jedné oblasti naratologických zkoumání a jejich aplikace, disciplinární přesah je žádoucí a bude podporován. Teoretická a metodologická výbava, tedy zevrubná znalost jednotlivých systémových přístupů, jejich souvislostí a rozdílností, i praktické analýzy konkrétních uměleckých absolventa vybavují schopností efektivně analyzovat aspekty vyprávění v intermediálních a interkulturních souvislostech.

Povinnou součástí studia je zahraniční stáž, realizovaná na prestižním zahraničním pracovišti, během níž absolvent obohatí své portfolio teoretických i praktických nástrojů a dovedností.

Standardní rozsah doktorské práce je 220 000 až 360 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Doktorská práce má charakter samostatného empirického výzkumu, přináší nové poznatky a impulsy oboru. Zároveň prokazuje uchazečovu erucici v oboru a jeho orientaci se v základní i  speciální oborevé literatuře. Doporučené jsou aplikace teoretických konceptů a strategií na konkrétní objekty.