Religionistika

Dodatečné přijímací řízení do bakalářských studijních programů - nástup ke studiu podzim 2021

Kritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky oborové zkoušky. Uchazeči mohou být přijati také na základě dalších kritérií, viz Přijetí bez přijímací zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.

E-přihlášky ke studiu podávejte od 1. 8. do 22. 8. 2021. Oborové zkoušky proběhnou 1. - 3. 9. 2021. Přesný termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu písemného testu.

Základní popis zkoušky:

Oborový test má tři části:

• četba s porozuměním krátkému anglickému textu (20 bodů)
• otázky s možností výběru správné odpovědi (40 bodů)
• 5 otevřených otázek (40 bodů)

  Od uchazečů se očekává základní orientace v dějinách Evropy, všeobecný kulturní rozhled a rámcová znalost nejvýznamnějších textů evropských náboženských tradic, zejména bible.

  Příklad otázky: Buddhismus je náboženství, které původně vzniklo:

  • a) v Tibetu
  • b) v Indii
  • c) v Číně
  • d) v Japonsku

  Přijetí bez přijímací zkoušky

  Prominutí přijímací zkoušky je možné na základě:
  1. účasti v celostátním kole SOČ v oboru Filozofie, Politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory
  2. prospěchu ze čtyř profilových předmětů stanovených fakultou: český (slovenský) jazyk, dějepis, základy společenských věd a jednoho cizího jazyka dle vlastního výběru uchazeče.

  Vyhledejte si přesné podmínky prominutí přijímací zkoušky zde. Úředně ověřené podklady pro prominutí zkoušky vkládejte spolu s vyplněnou Žádostí o prominutí přijímací zkoušky, kterou najdete zde, přímo do e-přihlášky do rubriky Žádost o prominutí přijímací zkoušky nejpozději do 22. 8. 2021.

K přijímacímu řízení: Jaromír Schön, Občanský a společenskovědní základ. Náboženství, Kralice na Hané: Computer Media 2012.
• Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona, český ekumenický překlad, Praha: Česká biblická společnost 1985.

  Rozšiřující literatura:

• Bělka, Luboš - Fujda, Milan - Kubovčáková, Zuzana, Náboženství světa II: východní tradice, Brno: Masarykova univerzita 2014. (dostupné online)
• Filipský, Jan, Encyklopedie indické mytologie: postavy indických bájí a letopisů, Praha: Libri 1998.
• Horyna, Břetislav a Helena Pavlincová, Judaismus-Křesťanství-Islám, Olomouc: nakladatelství Olomouc, 2003.
• Chalupa, Aleš a kol., Náboženství světa I: západní tradice, Brno: Masarykova univerzita 2014. (dostupné online)
• Kropáček, Luboš, Duchovní cesty islámu, Praha: Vyšehrad, 6. vyd. 2018.
• Schubert, Kurt, Židovské náboženství v proměnách věků: zdroje, teologie, filosofie, mystika, vyd. 3., rev. Praha: Vyšehrad, 2010.

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
• Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 60

Limit pro přijetí je min. 60 bodů ze 100. Uchazeči, kteří uspějí u oborového testu budou seřazeni do konečného pořadí k přijetí na základě výsledku testu.

Tříleté studium bakalářského oboru Religionistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity poskytuje ucelený přehled hlavních náboženských tradic minulosti i současnosti, základní vhled do teorie, metodologie a dějin oboru. Hlavní studijní plán umožňuje také získat základy vybraného pramenného jazyka. Nedílnou součástí studia je praktická příprava v oblasti prezentačních dovedností, odborného psaní a historických, komparativních, sociologických, antropologických a psychologických přístupů k náboženství. Praktická příprava se zaměřuje na vyhledávání relevantních zdrojů informací, jejich analýzu, zaujímání a formulování podložených stanovisek k jevům lidské kultury v ústním i písemném projevu, kreativní uvažování a mezioborový přístup. Pozornost je věnována také dovednostem potřebným k aplikaci religionistiky ve společenské praxi.

Studium je organizováno na základě kreditního systému, jenž umožňuje individuální rozvržení studia a jeho tematickou modifikaci podle vlastních zájmů, především díky mimořádně široké nabídce volitelných kurzů. Povinné kurzy pokrývají převážně hlavní náboženské tradice světa, uvedení do oboru a jeho proměn a prakticky zaměřenou metodologickou přípravu. Volitelné kurzy tento základ studia dále rozšiřují a obohacují.

Bakalářský studijní program Religionistika na Masarykově univerzitě je určen absolventům všech typů středních škol, kteří se zajímají o dynamiku náboženství a jeho fungování v historických i současných společnostech. Poskytuje kvalitní společenskovědní a humanitní vzdělání na mezinárodně uznávaném pracovišti a připravuje studenty k uplatnění na pozicích vyžadujících analytické schopnosti a přehled o náboženských, kulturních a etnických souvislostech fungování a proměn lidských společností.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• porozumět základním východiskům a přístupům společenských věd ke studiu lidské kultury
• charakterizovat nejdůležitější náboženské tradice světa
• vyhledávat informace v různých typech zdrojů, posuzovat jejich relevanci a provádět jejich kritické zhodnocení a syntézu
• správně užívat základní terminologii nejdůležitějších náboženských tradic a jejich religionistického studia
• rozlišovat a užívat různé základní metody sběru dat obvyklé ve společenských a humanitních vědách
• analyzovat různé typy informačních zdrojů z hlediska společenských a humanitních věd
• psát formálně i obsahově korektní texty o jevech lidské kultury s využitím relevantních zdrojů
• uvažovat o jevech lidské kultury v globální a mezioborové perspektivě
• aplikovat přístupy a poznatky společenských a humanitních věd v zaměstnání i v osobním porozumění lidskému jednání

Jako absolventi se budete orientovat v hlavních náboženských tradicích, budete umět kriticky pracovat s informacemi a využívat relevantní zdroje k aktuálním, daty podloženým analýzám. Naučíte se odborné závěry kvalitně prezentovat v ústním i písemném projevu.

Své schopnosti i mezikulturní přehled uplatníte ve školství, v kulturních institucích, jakými jsou muzea či galerie, ve specializovaných oblastech cestovního ruchu, v administrativě, ve veřejně prospěšných organizacích či v médiích.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe není povinnou součástí tohoto studijního programu. Zkušenosti s konkrétní praxí můžete načerpat prostřednictvím některých volitelných kurzů, do kterých jsou zapojeni odborníci z kulturních institucí, veřejně prospěšných organizací či médií.

Bakalářská práce z religionistiky osvědčuje schopnost pod odborným vedením formulovat a posléze řešit projekt základního či aplikovaného výzkumu. Zpracování pokrývá standardně tři semestry, jejichž výstupy jsou postupně (1) strukturovaná a anotovaná bibliografická rešerše, excerpce literatury a upřesnění tématu, (2) návrh výzkumného projektu a (3) odevzdání textu. Téma si student volí ze zveřejněných rozpisů témat vypsaných jednotlivými vedoucími nebo navrhuje a pod odborným vedením následně zpřesňuje téma vlastní.

Rozsah bakalářské práce činí 70 000 až 80 000 znaků včetně mezer (asi 40-45 normovaných stran). Povinnými součástmi práce jsou české a anglické resumé (1 800 znaků včetně mezer, tj. ca 30 řádků) a český a anglický výčet klíčových slov.

Tyto součásti práce se také samostatně odevzdávají do příslušných složek IS MU.

Závaznou součástí práce je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty a ústavu, název práce, jméno zpracovatele, jméno vedoucího práce a rok zpracování. Práce musí být opatřena číslováním stran. Dále musí být práce vybavena prohlášením o původnosti práce, obsahem, průběžným poznámkovým aparátem a seznamem použitých pramenů a literatury. Práci není nutné odevzdávat fyzicky. Elektronickou verzi odevzdávejte do archivu závěrečné práce v IS.

Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Případně můžete zvolit i magisterské studium jiného studijního programu, především humanitního nebo společenskovědního směru.