Religionistika

Termín podání přihlášek: 1. srpen – 30. listopad

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. prosince

Podklady pro přijímací řízení:

• podepsaný životopis (včetně soupisu publikační činnosti);
• projekt disertační práce (vypracovaný na formuláři).

  Podklady pro přijímací řízení ve formátu DOCX nebo PDF je třeba dodat e-mailem na Ústav religionistiky (religion@phil.muni.cz)ve formátu doc(x). Podklady k přijímacímu řízení zároveň vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 12. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

  Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

  Přijímací zkouška má formu ústní rozpravy nad projektem disertační práce.

  Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

Hranice úspěšnosti: 80 bodů (max. počet bodů 100).

Cílem doktorského studia v oboru religionistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity je systematická příprava na odbornou práci v religionistice nebo spřízněných disciplínách. Studium se zaměřuje na původní a tvůrčí práci pod vedením školitele. Studenty postupně provádí všemi fázemi výzkumného procesu od přípravy návrhu výzkumného projektu přes získávání a analýzu dat či pramenných údajů až po publikování výsledků a sepsání disertace.

Studium je organizováno na základě kreditového systému, jenž skýtá možnost individuálního časového rozvržení studia a jeho tematické modifikace, včetně zařazení zahraničních studijních pobytů či terénního výzkumu. Páteř studia tvoří šest doktorských seminářů. V těchto seminářích studenti dokončují návrh disertačního výzkumného projektu, zdokonalují se v akademickém psaní, navrhují svůj publikační projekt, seznamují se s průběhem recenzního řízení a dalšími praktickými i etickými aspekty publikační činnosti, prohlubují znalosti teorie a metodologie, zpracovávají disertaci a získávají orientaci v postdoktorské fázi kariéry. Během studia sepisují alespoň jednu recenzi na odbornou knihu vztahující se k jejich disertačnímu projektu, grantovou přihlášku a odbornou studii týkající se některého z ústředních témat disertace. Rozvíjejí své prezentační dovednosti a účastní se alespoň jedné domácí a alespoň jedné mezinárodní konference. Absolvují také další teoretické, metodologické, faktografické či jazykové kurzy odpovídající jejich odbornému zaměření a disertačnímu projektu. Pod dohledem školitele se podílejí na výuce bakalářských studentů, a získávají tak pedagogické zkušenosti.

Doktorské studium religionistiky je určeno absolventům magisterského studia religionistiky nebo příbuzných oborů, zejména sociologie, antropologie, historie nebo psychologie, kteří chtějí pod vedením školitele rozvíjet své dovednosti a usilovat o uplatnění v akademické sféře.

K profilovým výzkumným oblastem školitelů Ústavu religionistiky FF MU patří evoluční a kognitivní přístupy k náboženství, digitální a výpočetní výzkum náboženství, nenáboženství a ateismus, náboženství Římské říše, raný judaismus a rané křesťanství, nekonformní hnutí křesťanského středověku, středověké křesťanské misie do Asie a křesťanství v Indii, vizuální kultura buddhismu, československá orientalistika ve 20. století, starověké čínské texty, japonský buddhismus, diskurzivní analýza internetových médií, terénní výzkum současné religiozity a dynamika sakralizace a odkouzlení v moderním světě.

Doktorské studium religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity využívá zázemí Ústavu religionistiky, mezinárodně uznávaného pracoviště s nejdelší historií výuky religionistiky v České republice. Mezi srovnatelnými doktorskými programy v České republice i v zahraničí se vyznačuje především zaměřením na výrazně interdisciplinární výzkum, důrazem na přenositelné dovednosti, zapojováním studentů do týmových projektů a rozsáhlou sítí mezinárodních kontaktů v profilových výzkumných oblastech, která absolventům usnadňuje pozdější pracovní uplatnění, případně úspěch postdoktorského projektu.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• porozumět náročným teoretickým textům z oblasti humanitních a sociálních věd;
• propojit obecně teoretickou a empiricky konkrétní rovinu odborné práce v humanitních a sociálních vědách;
• užívat na pokročilé úrovni vybrané metody sběru a analýzy dat obvyklé ve společenských a humanitních vědách;
• navrhnout a provést náročný, soustavný, původní, metodologicky poučený a teoreticky relevantní religionistický výzkum;
• přesvědčivě ozřejmit teoretická východiska vlastního výzkumu;
• zasadit výsledky vlastního výzkumu do kontextu mezinárodního bádání o dané problematice;
• orientovat se v praktických i etických aspektech výzkumu a publikační činnosti;
• psát kvalitní a přínosné odborné texty vyhovující mezinárodním standardům;
• předávat získané znalosti a zkušenosti formou pedagogické činnosti, odborných přednášek a publikací;
• uplatnit získané pedagogické zkušenosti a organizační dovednosti v praxi.

Absolventi doktorského studia religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nacházejí uplatnění v pedagogické a vědecké práci v religionistice a příbuzných oborech, v oblasti přípravy projektů a grantů ve veřejném i soukromém sektoru, v neziskových organizacích a poradenství se zaměřením na menšiny či mezikulturní překlad, ve státní správě na pozicích vyžadujících přehled o kulturách, náboženstvích a etnických skupinách a odborně podložené rozhodování, ve školství ve sdělovacích prostředcích a v překladatelství společenskovědní a humanitní literatury.

Zaměstnavatelům v akademické sféře mohou nabídnout výborný přehled o oboru religionistiky a aktuálním dění v teorii a metodologii oboru na mezinárodní úrovni, mezioborové uvažování, důraz na teoretickou podloženost a empirickou přesnost výzkumu a zkušenosti s výzkumem, výukou, publikační činností a přípravou grantových přihlášek a projektů.

Ostatním zaměstnavatelům mohou nabídnout analytické dovednosti, mezikulturní rozhled, schopnost práce na náročných a dlouhodobých projektech, samostatné a kritické myšlení a dovednost připravovat kvalitní podklady k odborně zakotvenému rozhodování.

Praxe není povinnou součástí studia. Na praktické aspekty výzkumného procesu se zaměřuje celé studium.

Během studia studenti zpracovávají disertační práci. Práce musí obsahovat původní a významné výzkumné výsledky. Může mít ve shodě se Studijním a zkušebním řádem MU buď podobu monografickou, nebo podobu souboru tematicky souvisejících prací již uveřejněných nebo do tisku přijatých, opatřených uceleným úvodem do problematiky a komentářem.

V prvním případě jde o monografickou studii v rozsahu 180 000 až 270 000 znaků včetně mezer (100–150 normovaných stran).

V druhém případě není stanoven rozsah, ale soubor musí obsahovat buď alespoň tři publikace v pozici hlavního autora, nebo alespoň dvě publikace v pozici hlavního autora a další dvě v pozici spoluautora. Publikace musejí být vydány či přijaty k vydání v časopisech zařazených do databází Scopus či Web of Science s výjimkou jedné, kterou může být článek v časopise nezahrnutém do těchto databází, kapitola v knize nebo příspěvek ve sborníku (zde se zařazení do databází nesleduje). Soubor musí být opatřen (1) předmluvou (event. poděkováním) s detailním vysvětlením doktorandova autorského podílu a s uvedením bibliografických údajů jednotlivých příspěvků, (2) uceleným úvodem do problematiky a (3) závěrečným shrnujícím komentářem. U výsledků kolektivní vědecké práce, na níž se doktorand autorsky podílel, SZŘ MU (čl. 31.4.b) dále požaduje „prohlášení školitele potvrzující u označených částí práce autorství studenta a zhodnocující jeho podíl“. V praxi je toto prohlášení součástí stanoviska školitele, které se předkládá jako podklad obhajoby.

Závaznou součástí práce je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty a ústavu, název práce, jméno zpracovatele, jméno školitele, místo a rok dokončení. Dále musí být práce vybavena prohlášením autora o původnosti práce, obsahem, seznamem použité literatury a průběžným poznámkovým aparátem.