Dějiny starověku

Termín podání přihlášek: 1. srpen – 30. listopad.

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. prosince.

Podklady pro přijímací řízení:

• podepsaný životopis;
• soupis publikační činnosti (pokud existuje);
• projekt disertační práce, s důrazem na metodologickou stránku zpracování a na výsledky, jichž má být dosaženo, uveden bude povinně seznam pramenů a sekundární literatury;
• seznam pramenů a moderní literatury, kterou již k navrhovanému tématu uchazeč prostudoval.

  Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

  V případě přihlášky do prezenční formy studia uchazečům doporučujeme, aby si vedle této preferované formy v přihlášce zvolili jako 2. preferenci také kombinovanou formu studia.

  Podklady pro přijímací řízení je třeba zaslat elektronicky doc. Jarmile Bednaříkové (jarmilab@phil.muni.cz) a zároveň vložit do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 12. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

  Přijímací zkouška má formu ústní rozpravy nad projektem disertační práce.

  Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

Uchazeč může získat max. 100 bodů. Minimální počet bodů pro přijetí do studia je 60. Kandidát je hodnocen v těchto oblastech:

• Projekt disertační práce (max. 40 bodů);
• Prostudované prameny a literatura (max. 30 bodů);
• Přínos dizertační práce (max. 30 bodů).

Hlavními cíli doktorského studijního programu Dějiny starověku je vychovávat vědecké pracovníky v oboru, připravit je tak, aby byli schopní tvořit kvalitní grantové projekty; vytvořit tým společně se zabývající metodologií oboru a spolupracující na řešení aktuálních témat z dějin starověku; podporovat publikační činnost studentů doktorského studia, jejich účast na vědeckých setkáních; zajišťovat pravidelná setkávání se zahraničními odborníky formou přednáškových cyklů, diskusí nebo konzultací; vytvářet dobré podmínky k doplňování vzdělání doktorandů v zahraničí.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatně publikovat odborné stati a monografie na dobré vědecké úrovni
• přednášet vybraná témata ve vysokoškolské výuce
• přispívat k řešení důležitých problémů oboru na vědecké úrovni a k celkovému rozvoji oboru
• orientovat se v mezinárodním vědeckém prostředí
• konat veřejné odborné přednášky
• formulovat výsledky svého bádání v cizím jazyce před mezinárodním publikem
• po historické stránce konzultovat vydávání a překlady odborných knih a recenzovat je před vydáním i poté

Absolvent doktorského studia Dějin starověku najde uplatnění ve vědeckých ústavech, na vysokých a středních školách, ve státní a veřejné správě, v muzeích, galeriích, v oblasti památkové péče.

Standardní rozsah disertační práce je 200 000 znaků. Může být (po dohodě s oborovou radou a se školitelem) sepsána v češtině i angličtině, případně v německém jazyce. Téma si doktorand volí z nabídky ÚKS nebo samostatně (po konzultaci s oborovou radou a se školitelem). Práce musí vždy obsahovat přehled dosavadního bádání v oboru, rozbor relevantní sekundární literatury a její kritické zhodnocení, jakož i kapitolu věnující se metodám zkoumání zvolené problematiky; starověké prameny musí být studovány v originále.

Výsledkem disertace musí být nové a samostatné poznatky, obhajitelné doma i v zahraničí, jež přispívají k rozvoji oboru. Vysoce ceněny jsou samostatné a nové přístupy k řešení zvoleného problému. Alespoň řešení jednoho dílčího problému dizertace musí být v průběhu doktorského studia přijato k publikaci v recenzovaném odborném časopise a předneseno na mezinárodní konferenci.