Muzeologie

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Literatura

• BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. Opava: Slezská univerzita, 1997. ISBN 80-901974-3-4.
• STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Úvod do muzeologie. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-1272-2.
• KAČÍREK, Ľuboš – RAGAČ, Radoslav – TIŠLIAR, Pavol. Múzeum a historické vedy. Krakov: Spolok Slovákov v Poľsku/Towarzystwo Słowaków w Polsce, 2013. ISBN 978-83-7490-585-5.

Doporučené články z periodik a sborníků

• CASTEJÓN IBÁÑEZ, Magdalena. El museo como catalizador cultural: una revisión desde la museología social, la educación no formal y la comunicación. Diferents. Revista de museus, 2022, no. 7, pp. 52–69. ISSN 2530-1330 (print), 2659-9252 (online).
  DOI: http://dx.doi.org/10.6035/diferents.6463
  fulltext: https://www.e-revistes.uji.es/index.php/diferents/article/view/6463/7232
• FOLGA-JANUSZEWSKA, Dorota. Might the museology be a part of neurosciences? Museologica Brunensia, 2016, vol. 5, no. 1, pp. 5–14. ISSN 1805-4722 (print), 2464-5362 (online).
  DOI: https://doi.org/10.5817/MuB2016-1-1
  fulltext: https://digilib.phil.muni.cz/_flysystem/fedora/pdf/135576.pdf
• КОНЬКОВА, Л. В. – СПЕШИНСКАЯ-ЗОРИЧ, М. В. Роль коллекционеров русско-византийских древностей в формировании музейных собраний на рубеже XIX–XX веков. Вопросы музеологии, 2022, vol. 13, no. 1, pp. 78–96. ISSN 2219-6269.
  DOI: https://doi.org/10.21638/spbu27.2022.106
  fulltext: https://museology.spbu.ru/article/view/spbu27.2022.106/9549
• OVERDICK, Thomas. Kontaktzonen, Dritte Räume und empathische Orte: Zur gesellschaftlichen Verantwortung von Museen. Hamburger Journal für Kulturanthropologie, 2019, vol. 10, pp. 51–65. ISSN 2365-1016.
  fulltext: https://journals.sub.uni-hamburg.de/hjk/article/view/1435/1263
• POPADIĆ, Milan. The beginnings of museology. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 2020, vol. 8, no. 2, pp. 5–16. ISSN 1339-2204 (print), 2453-9759 (online).
  DOI: https://doi.org/10.46284/mkd.2020.8.2.1
  fulltext: https://www.muzeologia.sk/index_htm_files/mkd_2_20-2_popadic.pdf
• SOARES, Bruno Brulon. L’invention et la réinvention de la Nouvelle Muséologie. ICOFOM Study Series – Nouvelles tendances de la muséologie, 2015, no. 43A, pp. 57–72. ISSN 2306-4161.
  DOI: https://doi.org/10.4000/iss.563
  fulltext: https://journals.openedition.org/iss/563
• SUAREZ, Andrew V. – TSUTSUI, Neil D. The Value of Museum Collections for Research and Society. BioScience, 2004, vol. 54, no. 1, pp. 66–74. ISSN 0006-3568 (print), 1525-3244 (online).
  DOI: https://doi.org/10.1641/0006-3568(2004)054[0066:TVOMCF]2.0.CO;2
  fulltext: https://academic.oup.com/bioscience/article/54/1/66/234633

Přijetí bez přijímací zkoušky

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
• Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 60

Bakalářské studium muzeologie je zacíleno na klíčové, teoretické a praktické poznatky z oboru muzeologie. Zaměřuje se komplexně na všechny oblasti muzejních činností a zahrnuje disciplíny historické muzeologie (vývoj muzeálního fenoménu, sbírek a muzeí), teoretické muzeologie (teorie selekce, tezaurace a prezentace) a aplikované muzeologie (legislativní rámec muzejnictví, ochrana a bezpečnost sbírek, muzejní konzervace, muzejní marketing a management, sbírkotvorná, muzejně-výstavní a lektorská praktika a praxe). Absolvování oboru poskytuje ucelenou přípravu pro kvalifikované práce v muzeích a galeriích a vytváří nezbytný základ pro další muzeologické vzdělávání.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v základním vývoji sběratelství a muzejnictví,
• znát klíčové zásady tvorby, péče, ochrany, konzervace a prezentace muzejních sbírek,
• orientovat se také v dalších oblastech ochrany kulturního dědictví,
• aplikovat získané teoretické poznatky na praktickou muzejní činnost,
• samostatně plánovat a řídit muzejní činnost v oblasti práce s veřejností.
• osvojit si teorii a terminologii oboru muzeologie

Studenty připravujeme pro kvalifikované uplatnění především ve vedoucích pozicích a na pozicích odborných pracovníků institucí zaměřených na ochranu kulturního dědictví (muzea, památkové ústavy, metodická pracoviště v oboru muzejnictví atd.). Dále se můžete uplatnit na odděleních a v odborech orgánů státní správy a samosprávy, které se zabývají kulturním dědictvím a ochranou přírody, nebo také v soukromém sektoru (firemní muzea a galerie, aukční síně, různé nadace).

Mezi našimi absolventy je řada úspěšných ředitelů a manažerů muzeí, odborných pracovníků a kurátorů výstav, muzejních pedagogů, pracovníků public relations a muzejního marketingu, a také zaměstnanců univerzit, památkových objektů, kulturních a informačních center, archivů nebo knihoven.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Na teoretické předměty navazuje výuka praktických seminářů. Jejich součástí je výuka v terénu (v muzeu), odborné exkurze a praxe. Dozvíte se například, jak dokumentovat muzejní sbírky, seznámíte se s prací v konzervátorských laboratořích, naučíte se, jak připravit muzejní výstavu, osvojíte si lektorské dovednosti pro práci s návštěvníky kulturních institucí. Na naší výuce se podílejí také odborníci z praxe a výuka částečně probíhá přímo v brněnských muzeích.

Během studia díky absolvování povinné individuální praxe v muzeu (100 hodin) proniknete do reálného provozu muzejní instituce. S fungováním dalších muzeí, včetně zahraničních, se seznámíte díky každoroční několikadenní studijní exkurzi.

Dále si vyzkoušíte týmovou přípravu muzejní výstavy a doprovodných programů, naučíte se vyhledávat a zpracovávat odborné informace pro přípravu encyklopedického hesla (pro Internetovou encyklopedii dějin Brna) i pro psaní odborných muzeologických textů. Podle individuálního zájmu se naši studenti zapojují také do příprav a účasti na (mezinárodních) konferencích a workshopech, dobrovolnictví nebo stáží v muzeích. Mohou také přispívat do našeho časopisu Museologica Brunensia, kam zejména píší zprávy, recenzují muzejní výstavy nebo dokonce publikují odborné články. Zkušenosti získané během studia našim absolventům pomáhají v úspěšném uplatnění v oboru.

Standardní rozsah bakalářské práce je 70 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, seznamu pramenů a literatury a anglicky psaného shrnutí. Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku.

Jako absolventi bakalářského studia muzeologie (nebo příbuzného oboru) můžete obor dále studovat v navazujícím magisterském cyklu. Ten je otevřen také absolventům jiných oborů bakalářského studia – především těch, které se uplatňují v muzeích nebo s kulturními institucemi souvisejí (například historie, etnologie, archeologie, dějiny umění, archivnictví, knihovnictví). Magisterský cyklus výuky vám umožní specializovat se na tvorbu muzejních výstav a lektorskou a pedagogickou činnost při programech pro muzejní návštěvníky.