Jihoslovanská a balkánská studia

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Přijetí bez přijímací zkoušky

Uchazeči budou seřazeni do pořadí k přijetí na základě hodnocení ústního pohovoru.

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100 bodů
• Úroveň a hodnověrnost motivace: 40 bodů
• Přímé či osobní zkušenosti s jihoslovanskými či balkánskými zeměmi, národy, kulturou, jazykem apod. a s tím souvisící elementární přehled o Balkánu, resp. jihoslovanských zemích: 40 bodů
• Zkušenosti s odbornou nebo populárně vědeckou literaturou o tomto regionu: 20 bodů
• Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 50 bodů

Bakalářský studijní program Jihoslovanská a balkánská studia poskytuje komplexní vzdělání o dějinách a současnosti, kultuře a společnosti, literatuře a jazycích pestrého regionu jihovýchodní Evropy. Program se skládá ze dvou vzájemně provázaných složek, které figurují v jeho dvojčlenném názvu:

1) Jihoslovanská studia – v souladu se zaměřením mateřského pracoviště (Ústav slavistiky) a převažujícím odborným profilem kmenových vyučujících tvoří jádro programu studium jihoslovanských jazyků (chorvatštiny, srbštiny, bulharštiny, slovinštiny a makedonštiny), respektive literatur, kultury, historie a současnosti jihoslovanských zemí (Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Severní Makedonie, Bulharska).

2) Balkánská studia – v souladu s tradicí brněnské balkanistiky je studium jihoslovanského prostoru, který se rozkládá na pomezí Balkánu, střední Evropy a Středomoří, zasazeno do širšího (tudíž i neslovanského) balkánského kontextu. V programu se toto projevuje zařazením četných kurzů o dějinách a současnosti, kultuře a etnologii jihovýchodní Evropy jako celku, tj. včetně území dnešní Albánie, Kosova, Řecka a okrajově též Turecka, Kypru, Rumunska a Moldavska.

Studium je vhodné pro nadané a zvídavé studenty, kteří se s odhodláním pustí do rozplétání různorodých a dějinným vývojem zatížených vztahů mezi balkánskými národy a zároveň budou s odvahou pronikat do tajů jihoslovanských jazyků. Realizuje se ve třech podobách:

1) Hlavní studium / maior – multidisciplinární areálové studium s akcentovanou kulturně-historickou složkou vhodné pro posluchače, kteří chtějí získat komplexní vzdělání o dějinách a současnosti, kultuře a společnosti, literatuře a jazycích Balkánu;

2) Hlavní studium / specializace (Bulharština, Chorvatština, Slovinština, Srbština) – multidisciplinární areálové studium s akcentovanou filologickou složkou vhodné pro uchazeče, kteří se kromě výše uvedeného chtějí zaměřit na hlubší studium konkrétního jihoslovanského jazyka;

3) Vedlejší studium / minor – nefilologicky koncipované vedlejší studium vhodné pro historiky, etnology, politology, žurnalisty, geografy a další uchazeče, kteří chtějí svůj hlavní profil doplnit o zaměření na Balkán.

V rámci varianty maior se studenti naučí jeden jihoslovanský jazyk na úrovni A2 (v nabídce jsou bulharština, chorvatština, makedonština, slovinština a srbština), což jim – spolu s předpokládanou znalostí alespoň jednoho dalšího cizího (světového) jazyka – významně usnadní možnosti realizace v jazykově preferované části jihoslovanského prostoru. V rámci varianty specializace studenti nadstandardně ovládnou jeden ze čtyř nabízených jazyků (úroveň B1-B2) a současně získají elementární znalost druhého jazyka (úroveň A1). Varianta minor nepředpokládá povinnou jazykovou přípravu.

Na bakalářský program Jihoslovanská a balkánská studia přímo navazuje specializace Jihoslovanská a balkánská studia v rámci magisterského programu Slavistika.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Hovořit a psát jedním (dosažená úroveň A2) nebo dvěma (dosažená úroveň B1-B2/A1) jihoslovanskými jazyky z nabídky srbštiny, chorvatštiny, bulharštiny, makedonštiny nebo slovinštiny;
• Orientovat se ve fonetice, fonologii, gramatice a lexikologii studovaných jihoslovanských jazyků, chápat složité procesy spojené s vývojem současných jihoslovanských spisovných jazyků a jejich standardizací;
• Odborně a kriticky analyzovat literární texty a ve srovnávací perspektivě charakterizovat milníky vývoje a klíčová díla jihoslovanských literatur;
• Charakterizovat klíčové rysy historického vývoje Balkánu, jeho současnou situaci, ovládat základy heuristické práce a vytyčit důležité kulturní a etnografické zvláštnosti Balkánu;
• Orientovat se v odborné literatuře jazykovědné, literárněvědné, historické a etnologické;
• Aplikovat nabyté vědomosti a dovednosti v konkrétní sféře svého možného budoucího uplatnění (překládání a tlumočení, obory rozvíjející bilaterální vztahy v rovině státní správy, samosprávy i komerční sféry, publicistická činnost).

Bakalářský studijní program Jihoslovanská a balkánská studia poskytne komplexní filologické a historicko-areálové vzdělání. Tyto znalosti pak lze využít pro tvůrčí činnost v kulturních institucích, v žurnalistice, na úrovni nižšího a středního firemního managementu nebo v překládání a tlumočení. Další možnosti uplatnění jsou v komerční a hospodářské sféře, a to včetně oblasti cestovního ruchu. Svou jazykovou vybavenost budete moci využít pro běžnou i odbornou komunikaci s příslušníky jednotlivých jihoslovanských národů.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Součástí studia není žádná povinná praxe. Naši studenti si však vždy dokázali zajistit praxi např. na českých velvyslanectvích v příslušných jihoslovanských zemích, v různých kulturních institucích, firmách či cestovních kancelářích. Záleží jen na iniciativě a schopnostech každého z vás!

Standardní rozsah bakalářské práce je 72 000 znaků (cca 40 normostran textu; 1 NS = 1800 znaků) včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Bakalářská práce nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadané otázky. Podrobnější informace lze najít na webu Ústavu slavistiky (link bude upřesněn).

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské práce jsou upraveny Směrnicí děkana č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

Jakmile úspěšně ukončíte bakalářské studium, můžete se dále vzdělávat v navazujícím magisterském studiu programu Slavistika (jednooborový plán se specializací Jihoslovanská a balkánská studia).