Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy

Cílem studia oboru Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy je všestranně připravit budoucí středoškolské učitele k plnohodnotnému a kompetentnímu výkonu jejich povolání. To předpokládá jednak upevnění a rozvinutí potřebných znalostí na úrovni praktických jazykových kompetencí, zejména pak jejich prohloubení v oblasti odborné filologické reflexe lingvistických a literárněvědných problémů v širším kulturně-společenském a historickém kontextu. Zároveň jsou zprostředkovány detailní teoretické znalosti a praktické kompetence v pedagogické a didaktické oblasti umožňující efektivní působení absolventa v učitelském povolání. Tyto kompetence jsou zprostředkovány jak pedagogicko-psychologickým základem, tak řadou oborově didaktických předmětů, jež jsou úzce a ústrojně provázány s učitelskou praxí. Dotace oborově didaktických předmětů a praxí je účelně odstupňována dle forem studia; jednooborové studium vyžaduje ve srovnání s dvouoborovým studiem (hlavním i vedlejším) dvojnásobnou dotaci oborově didaktických předmětů i praxí.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• působit jako učitel němčiny na středních školách, jazykových školách, případně dalších vzdělávacích zařízeních;
• vysvětlit problematické jazykové jevy v němčině se zřetelem k požadavkům výuky;
• zprostředkovat relevantní informace o literatuře, kultuře a reáliích německy mluvících zemí;
• kriticky pracovat s texty v němčině a češtině na receptivní i produktivní úrovni;
• zhodnotit formální a funkční odlišnosti i podobnosti němčiny a češtiny a využít těchto poznatků v jazykové výuce;
• zorientovat se v moderních technologiích výuky a využít je v učitelské praxi
• didakticky zprostředkovat výhody moderních technologií v učitelské praxi
• aplikovat poznatky z adekvátních metodologických přístupů v učitelské praxi
• porozumět odborné terminologii pedagogických a psychologických disciplín do takové míry, aby byl schopen tyto termíny interpretovat, identifikovat a zohlednit příslušné poznatky v učitelské praxi
• orientovat se v základních tématech i současných trendech v rámci pedagogických a psychologických disciplín a také samostatně získávat a kriticky zpracovávat poznatky pedagogického a psychologického výzkumu
• efektivně plánovat, realizovat a evaluovat vlastní výuku na standardní úrovni, kterou stanovují současné kurikulární dokumenty
• porozumět principům inkluzivního vzdělávání, které dovede aplikovat do své učitelské praxe. Dále je absolvent schopen využívat základní diagnostické nástroje
• při přípravě a realizaci výuky zohlednit individuální potřeby žáka v souvislosti s jeho učebním stylem, zralostí, osobností, schopnostmi, dovednostmi, vlohami.

Absolventi oboru nacházejí uplatnění na středních školách různého typu a zaměření, na nichž se vyučuje němčina jako cizí jazyk, a také na speciálních jazykových školách.

Mohou rovněž působit v povoláních vyžadujících samostatnou tvůrčí práci a kultivovaný jazykový projev.

• Učitel střední školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe tvoří významnou součást studia učitelství. Jsou zastoupeny ve všech programech studia, v completu v dvojnásobné dotaci. Součástí praxe je i reciproční forma dalšího vzdělávání, během níž jsou studenti učitelství i vyučující ze středních škol zapojeni do blokových seminářů moderních vyučovacích technologií.

Konkrétně jsou praxe strukturovány tak, že ve sdruženém studiu probíhá během prvního semestru studia praxe průběžná (propedeutika a náslech). Tato praxe se koná souběžně s propedeutickým předmětem oborové didaktiky (Didaktika – pozorování). Student si vybere školu z nabídky sítě škol, s nimiž Ústav germanistiky spolupracuje. Školu kontaktuje, sestaví podrobný plán praxe. Vypracuje dotazník, který reflektuje poznatky z předcházejícího semináře k oborové didaktice. Absolvuje náslechy v požadovaném rozsahu, náslechy reflektuje společně se středoškolským učitelem, provádí písemnou evaluaci náslechu. Společně s oborovým didaktikem student absolvuje krátkou simulaci výuky v požadované délce, jež reflektuje zprávu z praxe náslechové.

V dalším semestru, souběžně s obsahově provázaným oborově didaktickým předmětem Didaktika – metodologie, student pokračuje druhou částí praxe (Praxe souvislá). Student nejprve absolvuje ve spolupráci s oborovým didaktikem krátkou simulaci výuky v požadované délce, jež reflektuje zprávu z první náslechové praxe. Tato simulace je skupinově analyzována. Následuje praxe na zvolené škole v požadovaném rozsahu. Zprávu o ní prochází student s oborovým didaktikem i středoškolským učitelem. Student předkládá závěrečnou reflexi výuky v písemné podobě. Součástí praxe je v témže semestru společná aktivita studenta, oborového didaktika i středoškolského vyučujícího na blokovém semináři k využití moderních technologií ve výuce, jejíž zhodnocení je součástí předkládané závěrečné reflexe.

Studenti jednooborového studia pokračují v praxi ještě i ve třetím a čtvrtém semestru dvousemestrálním kurzem Komplexní praxe (jednooborová). Obsahuje další hodiny praxe na zvolené škole v požadovaném rozsahu. Student předkládá závěrečnou reflexi výuky v písemné podobě. Součástí praxe v témže semestru je společná aktivita studenta, oborového didaktika i středoškolského učitele na blokovém semináři k využití moderních technologií ve výuce. Těžiskem je v těchto semestrech krom přímé praxe i tvorba výukového materiálu, využitelného v moderní distanční výuce, jež využívá výhod moderních technologií. Tento materiál je součástí výuky v otevřeném moodlovém prostředí středních škol, jíž se student účastní v roli vyučujících, mentorů a tutorů. Student tedy aplikuje znalosti moderních technologií ve vlastní praxi, odučené na institucích, jež participují na stážích.

Magisterská práce představuje soustavné zpracování zadaného odborného tématu na základě samostatného vyhodnocení a posouzení relevantní sekundární literatury a dalších zdrojů. Práce nemusí mít charakter originálního primárního výzkumu, může být založena na publikovaných titulech a na aplikaci známých metod v souladu se zadáním (konkrétní požadavky jsou vymezeny v zadání tématu vedoucím práce). Studenti prokazují schopnost samostatně zpracovat zadané odborné téma s využitím odpovídajících zdrojů a kompetentním uplatněním stanovených metod. Magisterská práce dokládá bezpečné zvládnutí jazykově formulačních kompetencí a odborného stylu i formálních náležitostí vědeckých publikací. V obecnější rovině studenti svou diplomovou prací dokládají své schopnosti kriticky vyhodnocovat informace, samostatně argumentovat a prezentovat získané poznatky.

Minimální rozsah magisterské práce je 120 000 znaků (se zahrnutím poznámkového aparátu a bibliografie; zohlednění příloh posuzuje individuálně vedoucí práce).

Součástí studia jsou kvalifikační práce z absolvovaných předmětů praxe, v níž studenti prokazují schopnost reflektovat všechny fáze vyučovacího procesu.

Po úspěšném absolvování magisterského studia je možno (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studiu ve filologickém programu.