Psychologie

Bakalářský studijní program Psychologie (jednooborový) bez specializace nabízí orientaci v koncepcích a přístupech současné psychologie a jejích disciplín, jakož i základní poznatky z hraničních a pomocných oborů. Hlavním cílem bakalářského studijního programu Psychologie je poskytnout studentům orientaci v základních (teoretických), speciálních a aplikovaných psychologických disciplínách a v hlavních teoriích a metodách užívaných v oboru. Cílem studia je především získání základních poznatků a dovedností z psychologických disciplín a jejich využití v praxi. Součástí studia jsou také programy a cvičení zaměřené na rozvoj osobnosti, komunikačních dovedností, na sebereflexi i na sociálně psychologickou pomoc klientům.

Cílem studia je také současně poskytnout studentům i širší orientaci v sociálních a humanitních vědách, seznámit je s obory širšího vzdělávacího základu (filozofie, pedagogika, andragogika, sociologie, kulturní antropologie, politologie, ekologie člověka apod.) s akcentem na psychologii. Cílem bakalářského studia psychologie je realizovat teoretičtěji a šíře zaměřené a orientované bakalářské studium s možností studia dalších navazujících magisterských programů.

Studium je tedy koncipováno tak, aby vedle uplatnění v různých oblastech praxe (primárně v sociální oblasti) umožnilo zvládnout základní objem psychologických předmětů a případně pokračovat v navazujících magisterských studijních programech u nás i v zahraničí (především v navazujícím magisterském studiu psychologie, ale také např. sociologie, andragogiky nebo sociální práce).

Bakalářské studium psychologie tak nevede ke konkrétní profesní kvalifikaci, resp. neposkytuje studentům nezbytné kompetence pro práci psychologa bez odborného dohledu. Neopravňuje tedy absolventa k výkonu profese psychologa, ale jen k tzv. personálním profesím.

Bakalářské studium studijního programu Psychologie klade nároky na porozumění vybraným souvislostem fungování jedince a společnosti, na rozvinutí logického, analytického a kritického myšlení a na vysoké odborné, sociální a komunikační kompetence i osobnostní zralost. Důraz je kladen na rozvíjení schopností studujících integrovat a propojovat jednotlivé dílčí poznatky a přístupy.

V rámci procesu získávání kompetencí pro výkon profese psychologa je bakalářské studium chápáno jako první stupeň při směřování k profesním cílům spojeným s výkonem profese psychologa. Současně je kladen důraz na ovládnutí teoretických základů oboru a jeho širších souvislostí, dále pak základních praktických návyků, a to zejména v oblastech, ve kterých se bakaláři mohou dobře uplatnit.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• prokázat znalosti a dovednosti z oblasti teoretických, speciálních a aplikovaných psychologických disciplín a jejich metodologického základu;
• orientovat se v základech metod a postupů, které umožňují propojení s poznatky vybraných sociálních a humanitních věd, a osvojit si vědomosti o spektru psychologických aplikací;
• prokázat schopnost samostatné tvůrčí práce, schopnost interpretovat a aplikovat výsledky výzkumů a schopnost práce s odbornou literaturou;
• prokázat základní všeobecné znalosti a dovednosti absolvováním širšího teoreticko-metodologického základu, ale i dalších disciplíny z oblasti přírodních věd a společenských věd úzce souvisejících s psychologií;
• prokázat jazykové znalosti a dovednosti absolvováním zkoušky z jednoho cizího jazyka (angličtina, němčina, francouzština, ruština, španělština) na úrovni B2 (podle standardů EU) , využít cizojazyčné odborné prameny v bakalářské práci;
• aplikovat zásady etiky v psychologii.

Stanete se po absolvování bakalářského studia psychologem?

Bakalářské studium psychologie je prvním krokem na cestě k profesi psychologa. Samotný bakalářský stupeň nevede ke konkrétní profesní kvalifikaci, neopravňuje tedy absolventy k výkonu profese psychologa v jakémkoli zařízení ani k otevření vlastní psychologické praxe.

Absolventi bakalářského programu Psychologie však mohou najít uplatnění v oblasti sociálních služeb (např. jako pracovník neziskových a humanitárních organizací), jako asistent pracovníků v manažerských pozicích, v orgánech státní správy, ve vězeňství a bezpečnostních složkách, v public relations, reklamních agenturách apod. Může se také uplatnit při vzdělávání pracovníků v sociální sféře při rozvíjení jejich sociálních kompetencí, komunikačních dovedností a prosociálního jednání s klienty.

Pro to, abyste se stali psychologem, máte možnost pokračovat (po splnění podmínek přijetí) v navazujícím magisterském studijním programu psychologie.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Jako studenti bakalářského programu Psychologie můžete získat praktickou zkušenost v rámci exkurzí a praxí v sociální péči a zdravotnických zařízeních. Zájemci o experimentální psychologii mohou rozvíjet svou tvůrčí činnost ve spolupráci s laboratoří pro experimentální humanitní vědy HUME Lab a v rámci vědecké činnosti výzkumných center při Psychologickém ústavu FF MUNI.

Státní závěrečná zkouška bakalářská sestává z odděleně klasifikovaných součástí: obhajoby bakalářské diplomové práce a z ústní části.

V bakalářské diplomové práci studenti prokážou svou schopnost formulovat teoretické a/nebo výzkumné otázky, kriticky volit a zpracovávat relevantní odbornou literaturu, logicky vyvozovat a jasně formulovat argumenty a hypotézy, provádět výzkum samostatně a prezentovat výsledky ve standardní písemné podobě, která splňuje normy akademického diskurzu.

Student pracuje na bakalářské diplomové práci samostatně a svůj postup konzultuje s vedoucím práce dle potřeby.

Bakalářská diplomová práce má podobu teoretické nebo výzkumné studie v rozsahu min. 70 000 znaků.

U obhajoby bakalářské diplomové práce se hodnotí porozumění tématu, schopnost studenta reagovat na otázky členů zkušební komise a úroveň prezentace.

Ústní část státní závěrečné zkoušky bakalářské studující vykonávají z předmětů:

- obecné psychologické vědy (obecná psychologie, psychologie osobnosti)

- metodologie psychologie

- vývojová psychologie

- sociální psychologie

- psychopatologie

Studenti prokážou u ústní zkoušky nejen všeobecný přehled o základních pojmech zkušebních předmětů, ale zejména své schopnosti propojovat poznatky z jednotlivých psychologických disciplín, které jsou součástí státní závěrečné zkoušky bakalářské.

Pro absolvování státní závěrečné zkoušky bakalářské je nutné úspěšné složení všech jejích částí.

Bakalářský studijní program Psychologie pokračuje v navazujícím magisterském studiu Psychologie. Absolvent bakalářského studijního programu Psychologie však může pokračovat i v jiných navazujících magisterských programech zejména psychosociálního zaměření, popřípadě dalších příbuzných programech (např. sociální práce, sociologie, andragogika, pedagogika, speciální pedagogika, sociální pedagogika).