Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Ukázka staršího oborového testu 1
Starší oborový test 1: metodika hodnocení
Ukázka staršího oborového testu 2
Starší oborový test 2: metodika hodnocení

Přijetí bez přijímací zkoušky

Základní literatura:

• BORDWELL, David – THOMPSONOVÁ, Kristin (2011): Umění filmu. Úvod do studia formy a stylu. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, především kapitoly 1, 2, 3 a 12 (s. 21-155, 585-633).
• LUKEŠ, Jan (2013): Diagnózy času: český a slovenský poválečný film (1945-2012). Praha: Slovart.

Doporučená literatura:

• BORDWELL, David – THOMPSONOVÁ, Kristin (2007): Dějiny filmu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
• SZCZEPANIK, Petr (2004): Úvod. Nová filmová historie, kulturní dějiny a archeologie médií. In: SZCZEPANIK, Petr (ed): Nová filmová historie. Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Herrmann a synové, s. 9-41.
• Časopisy (od roku 2014): Cinepur, Film a doba, Iluminace, Kino-Ikon.

• Celkový počet bodů v oborovém testu: 100
• Celkový počet bodů za znalostní část: 80
• Celkový počet bodů v části porozumění textu v angličtině: 20
• Hranice pro prospěch v oborovém testu: 50 bodů

Cílem bakalářského studia je vychovávat absolventy disponované pro kvalifikované profese vyžadující samostatné analytické, kritické a koncepční myšlení, kulturní rozhled a mediální gramotnost v oblasti kinematografie, audiovizuálního průmyslu, médií, kulturních institucí a kreativních a kulturních průmyslů.

Bakalářské studium vede k poznání a pochopení kinematografie, respektive filmového a audiovizuálního průmyslu jako komplexního fenoménu v příslušných historických, společenských, kulturních, hospodářských, technických a estetických souvislostech.

Bakalářské studium poskytuje systematický soubor přehledových znalostí

a základních dovedností v oboru, a to v širším rámci humanitních a společenských věd.

Důraz je kladen na jednotné kurikulum a společný studijní standard, který odpovídá úrovni obecného vzdělání v daném oboru.

Studijní plán je založen na soustavě převážně povinných a povinně volitelných předmětů (přednášek a seminářů), jejíž součásti tvoří:

1) předměty z teorie filmu a metodologie filmové vědy,

2) předměty z dějin české a světové kinematografie,

3) předměty zaměřené na metodologické základy výzkumu,

4) předměty zaměřené na realizaci bakalářské práce,

4) předměty předních odborníků ze zahraničních univerzit (v angličtině),

5) praktické předměty domácích odborníků z praxe (z oblasti produkce, dramaturgie a scenáristiky, distribuce, festivalů, televizního programování ad.),

6) výběrové výzkumné a projektové předměty,

7) odborné praxe v institucích filmového a audiovizuálního průmyslu.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Používat systematický přehled o základních teoretických konceptech, pojmosloví, historických datech a souvislostech, a to v českém i mezinárodním kontextu.
• Používat základní dovednosti badatelské práce: rešerše, archivní výzkum, práce se zdroji.
• Používat metody kritického myšlení, čtení a akademického psaní.
• Řešit odborné problémy a úkoly.
• Využívat zkušenosti z praxe.

Absolventi Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury na Masarykově univerzitě bývají ve svých kariérách velmi úspěšní. Přednášejí studentům na vysokých i středních školách, řídí kreativní týmy na nejrůznějších pracovištích, uplatňují se v médiích, ve filmovém průmyslu i v reklamě. Můžete je také vídat na obrazovce jako televizní reportéry. Dále redigují časopisy, vydávají knihy a publikují recenze, řídí kina a festivaly, pečují o kulturní dědictví ve filmových archivech.

Záleží na individuálním talentu a pracovitosti. Ti nejlepší z našich absolventů mají více pracovních nabídek, než kolik dokážou přijmout, a vykonávají i několik profesí současně.

Posílit své kompetence můžete vhodnou mezioborovou kombinací. Tradičně úspěšné bývá spojení s Mediálními studii a žurnalistikou a se studiem cizích jazyků.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Některé předměty jsou na praxi přímo zaměřeny. Můžete například se spolužáky vytvořit tým, který dostane na jeden semestr k dispozici programové okno v Univerzitním kině Scala a naplní ho filmovým cyklem podle vlastní dramaturgie. A to včetně propagace, moderování besed a dalších atrakcí. V rámci odborné praxe můžete absolvovat stáže v médiích, v televizním studiu, ve filmových či festivalových štábech nebo ve filmovém archivu. Můžete působit v kulturních rubrikách novin a časopisů, publikovat recenze. Tím vším pak obohacovat svůj profesní životopis, získávat zkušenosti a rozšiřovat svůj sociální kapitál.

Bakalářská diplomová práce má minimální rozsah 70.000 znaků (přílohy - bibliografická, filmografická, dokumentační - se do minimálního rozsahu nepočítají, neurčí-li vedoucí práce jinak).

Bakalářská práce se realizuje během tří navazujících seminářů ve 4. až 6. semestru: v předmětu Bakalářský projekt se připravuje podrobný koncept, v Diplomových seminářích I a II se realizuje pracovní verze, respektive finalizuje konečná verze.

Studenti mohou realizovat buď výzkumný typ práce v rámci vypsaných okruhů, nebo analýzu filmového (audiovizuálního) díla.

Studenti musí v práci prokázat schopnost kriticky pracovat s prameny a literaturou, aplikovat odpovídající teoretické a metodologické koncepty, formulovat výzkumné otázky a dobrat se relevantních odpovědí.

Podrobný postup práce včetně dílčích výstupů je popsán v manuálu k realizaci bakalářské práce http://fav.phil.muni.cz/studium/bakalarske-studium/realizace-bakalarske-zaverecne-prace.

Po absolvování bakalářského studia můžete na naší škole pokračovat ve studiu magisterském. Zde se klade důraz na samostatný výzkum a zahraniční stáže, důležité jsou i kurzy o filmové poetice a filmovém průmyslu.