Informační studia a knihovnictví

Posláním bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví je rozvíjet kvality budoucích informačních profesionálů a nabídnout smysluplné další vzdělávání odborníkům z praxe. Studenti jsou připravováni na to, aby dokázali odborně řešit teoretické i praktické, metodologické a etické otázky informační vědy a knihovnictví. Ty zahrnují především orientaci v literatuře a informačních zdrojích zprostředkovaných knihovnami a dalšími paměťovými institucemi, management knihovních a informačních systémů, vzdělávání v mediální a informační gramotnosti a komplexní práci s informačními zdroji. Smyslem bakalářského studia je dát studentům terminologický základ, seznámit je s fungováním knihoven a informačních služeb, naučit je v této oblasti práci s moderními technologiemi, postupy a jejich aplikací a hledat efektivní řešení problémů. Významnou součástí studia je rozvíjení celoživotního učení a kreativního myšlení.

Cílem pracoviště je připravit pro praxi odborníky, kteří

a) kritickým a etickým způsobem pracují s daty a informacemi na různých odborných pozicích;

b) ovládají digitální technologie, zařízení, informační systémy a aplikace uplatňované v interakci člověka s informacemi;

c) jsou mediálně a informačně gramotní, umí cíleně zpřístupňovat informace uživatelům a aktivně působí ve veřejném prostoru a občanské společnosti.

Absolvent bakalářského oboru odchází do praxe se znalostmi a dovednostmi potřebnými k výkonu profese informačního a znalostního odborníka, ale také k uplatnění v dalších pozicích zaměřených na komplexní práci s informacemi a daty.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v základních pojmech a konceptech informační vědy a knihovnictví;
• vyhledávat, organizovat, kriticky analyzovat, interpretovat, uchovávat a zprostředkovat informace;
• ovládat moderní informační a komunikační technologie, systémy a aplikace pro zajištění informačních služeb;
• aktivně uplatňovat právní a etické hodnoty a normy při interakci člověka s informacemi;
• orientovat se v problematice fyzických a digitálních knihoven, knihovnických systémů a standardů;
• podílet se na uchovávání a zpřístupňování kulturního dědictví;
• aktivně a s využitím technologií vzdělávat různé cílové skupiny v informační, mediální nebo digitální gramotnosti v prostředí knihoven, firem a veřejných institucí;
• používat výzkumné metody pro nastavování procesů práce s informacemi a pro designování informačních služeb v knihovnách, veřejných institucích a firemním sektoru;
• využívat různé prostředky pro tvorbu elektronických informačních zdrojů a pro online propagaci.

Po absolvování studia vás čeká široké spektrum uplatnění – od ředitelů knihoven přes odborníky na online vzdělávání či marketing. Také se uplatníte v IT firmách na pozicích technické podpory nebo třeba jako odborníci na vzdělávání v knihovnách.

Dále najdete své místo v knihovnách, informačních centrech, informačních službách a na akademických pracovištích, ve veřejných službách a v neziskovém sektoru. Dalšími možnostmi jsou PR a reklamní agentury, konzultační a poradenská činnost, vzdělávání, start-up sféra nebo vlastní podnikání.

Usilujeme o to, aby naši absolventi byli těmi, kdo definují nové pracovní pozice a určují směr na trhu práce. Podívejte se na profily některých našich absolventů https://kisk.phil.muni.cz/o-nas/absolventi.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Během studia vás čekají praxe v knihovnách, firmách, neziskových organizacích, nakladatelstvích atd. Aktuální nabídku si můžete prohlédnout zde: https://jobbox.knihovna.cz/praxe-a-staze/nabidka-pro-bakalarske-studenty.

Praxi si můžete domluvit také sami po konzultaci s vyučujícím. Rozsah je volitelný od 40 hodin koncentrovaných do libovolného semestru studia, po téměř libovolnou hodnotu dle vašeho času a zájmu.

Minimální rozsah bakalářské práce je 70 000 znaků včetně mezer, započítává se obsah, vlastní text a poznámkový aparát. Bakalářská práce může být teoretická, teoreticko-aplikační nebo teoreticko-výzkumná. Studenti si téma volí z nabídky nebo podle vlastní volby. Zpracují ho do projektu bakalářské práci (řádně ve 4. semestru), který schvaluje oborová rada. Celá práce drží jednoho hlavního tématu vyjádřeného názvem a prezentuje aktuální stav poznání tématu. Text je terminologicky jednotný a terminologie je přiměřená. Hlavní argumenty jsou průkazné, práce má jasné závěry. Pokud práce obsahuje teoretickou i praktickou (výzkumnou či aplikační) část, musí být tyto složky smysluplně propojeny. Práce je typograficky i jazykově správná. Důraz je kladen na kvalitní práci s literaturou.

O klasifikaci bakalářské diplomové práce rozhoduje komise pro závěrečné zkoušky na základě posudků oponenta a vedoucího práce, vlastního posouzení práce a výkonu diplomanta u obhajoby. Ústní část státní závěrečné zkoušky probíhá před komisí a studující si vylosuje jeden z okruhů, nad kterým je pak vedena rozprava. Student má 20 minut na přípravu a 20 minut na vlastní zkoušku.

Bližší pokyny pro zpracování bakalářské práce, stejně jako podmínky státní závěrečné zkoušky jsou popsány na webu KISK FF MU (http://kisk.phil.muni.cz/cs/povinnosti).

Studium pokračuje v navazujícím magisterském studijním programu. Během něj se typicky zaměříte na jednu až dvě studijní profilace a budujete tak svou profesní identitu. Studijní profilace jsou následující: Design informačních služeb, Technologie ve vzdělávání, Knihovnictví a literatura v kulturním kontextu, Informační a datový management. Více informací najdete na stránce https://kisk.phil.muni.cz/uchazeci/magisterske-studium.