Pomocné vědy historické

Bakalářské studium pomocných věd historických připravuje vysokoškolsky kvalifikované odborníky pro práci s různými typy historických pramenů. Cílem studia je získání zevrubné znalosti z jednotlivých vědních disciplín náležejících do skupiny pomocných věd historických (s důrazem na diplomatiku, paleografii, kodikologii, chronologii a sfragistiku), a to v kontextu historických věd. Studenti si osvojí základní metodologické postupy pomocných věd historických a seznámí se také s jejich úlohou jako základních metodických prostředků pro interpretaci historických pramenů. Získají základní přehled i o dalších pomocných vědách historických (heraldika, genealogie, epigrafika, numizmatika, metrologie, filigranologie, faleristika, vexilologie). Studenti se dále důkladně seznámí se staršími českými i obecnými dějinami (období středověku a raného novověku) a dále právními dějinami, základy historické archeologie a dějin umění. Budou schopni propojovat získané poznatky z jednotlivých disciplín v praxi především při základním zpracování textových i obrazových historických pramenů.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní teoretická a metodologická východiska pomocných věd historických;
• provést přepis, dataci, diplomatickou analýzu a kritické zhodnocení vybraného historického písemného pramene
• provést základní kodikologický, sfragistický či heraldický popis příslušného typu pramene;
• definovat problémy konkrétního historického pramene a vybrat vhodné metody jeho edičního zpřístupnění;
• analyzovat vybrané historické problémy a formulovat k nim otázky;
• provést kvalifikovanou rešerši ve vybraných historických fondech.

Jako absolventi budete schopni provést spolehlivý přepis, dataci a rozbor středověkých a raně novověkých písemných pramenů. Budete se také důkladně orientovat v problematice jednotlivých pomocných věd historických v kontextu dějin středověku a raného novověku.

Studium vás připraví pro práci na vybraných pozicích v archivech, muzeích, galeriích či knihovnách, a to především při správě a zpracování historických fondů a sbírek. Na těchto pozicích se však předpokládá, že budete pokračovat i v navazujícím magisterském studiu.

Vše, co se během studia naučíte, jako například schopnost kritické analýzy pramenů nebo aktivní znalost němčiny, můžete uplatnit i v řadě dalších zaměstnání mimo oblast historických věd. Například ve státní správě a samosprávě, publicistice nebo cestovním ruchu.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Součástí studijního programu je “třítýdenní praxe v paměťové instituci“, kterou můžete absolvovat v archivu, muzeu nebo historické knihovně. Praxi si můžete domluvit sami nebo využít nabídku partnerských pracovišť Ústavu pomocných věd historických a archivnictví. Podmínkou je, že se musí jednat o instituci spravující archivní, rukopisné, numismatické či jiné relevantní fondy a sbírky a že praktikant bude pracovat se starším materiálem (cca do roku 1800). Vedle toho je možné absolvovat volitelnou praxi v zahraniční paměťové instituci, kde lze opět využít zajímavou nabídku partnerských institucí.

Diplomová práce řeší dílčí odborný problém odpovídající typu studia. Student v diplomové práci musí prokázat schopnost samostatné odborné práce, zvládnutí příslušné odborné literatury a analýzy zkoumaného materiálu.

Standardní rozsah bakalářské práce je 70 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou a obsahu. Bakalářská práce nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana FF č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

Vzor viz :

http://archivnictvi.phil.muni.cz/media/2878034/vzor_bakalarske_prace.pdf

Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Druhou možností je zvolit navazující magisterské studium jiného historického či humanitního studijního programu.