Historie

V roce 2021 proběhnou všechny přijímací zkoušky v režimu online.

Kritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky písemné oborové zkoušky. Uchazeči mohou být přijati také na základě dalších kritérií, viz Přijetí bez přijímací zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.

E-přihlášky ke studiu podávejte od 1.11. do 28.2. Uchazeči, kteří se zároveň hlásí do jiných programů či na mezifakultní studium, budou muset splnit rovněž podmínky přijetí do daných programů či vedlejšího studijního plánu na jiných fakultách MU.

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu práce na zadané téma.

Základní popis oborové zkoušky:

Uchazeči vypracují odpovědi na uvedené otázky. Odpověď na každou otázku musí mít rozsah nejméně 3 600 znaků včetně mezer. Práci na zadané téma (vypracované odpovědi) vložte ve formátu PDF přímo do vaší e-přihlášky nejpozději do 8.4.

Otázky:

1. Význam reforem Karla Velkého pro utváření středověké Evropy
2. Anglie v době Williama Shakespeara
3. Kolonialismus v 19. století
4. Československý odboj za druhé světové války
5. Od počátku 20. století vznikala řada nových uměleckých směrů v literatuře, výtvarném umění, architektuře (futurismus, poetismus, surrealismus, dada, kubismus, Bauhaus a funkcionalismus atd.) nebo v hudbě (ragtime, blues). Zamyslete se nad společenskými změnami, které k rychlému nástupu moderny vedly a které moderna vyjadřovala.

Při hodnocení bude kladen důraz na:

• faktografickou přesnost, výběr relevantních faktů
• porozumění dobovému kontextu, schopnost nalézat souvislosti
• přesnost a výstižnost formulací
• rozsah a skladbu použité literatury a práci s ní (resp. s elektronickými zdroji vzhledem k současné situaci).

Cílem oborové zkoušky je ověřit znalosti a dovednosti získatelné v průběhu studia na střední škole. Schopnosti a znalosti formálnějšího zpracování jako např. u SOČ nebudou v rámci přijímací zkoušky ověřovány a zohledňovány.

Přijetí bez přijímací zkoušky

• Popelka, Miroslav. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy - Pravěk a starověk. Praha : SPN, 2001.
• Čornej, Petr. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy - Středověk a raný novověk. Praha : SPN, 2001.
• Hlavačka, Milan. Dějepis 3 pro gymnázia a střední školy - Novověk. Praha : SPN, 2001.
• Kuklík, Jan. Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy - Nejnovější dějiny. Praha : SPN, 2002.
• Kol. Starší dějiny pro střední školy : učebnice. Část první, Pravěk, starověk, raný středověk. Brno 2018.
• Kol. Starší dějiny pro střední školy : učebnice. Část druhá, Vrcholný středověk, pozdní středověk, raný novověk. Brno 2018.
• Kol. Dějiny 19. století pro střední školy. Brno 2016.
• Kol. Moderní dějiny pro střední školy. Brno 2014.

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
• Celkový počet bodů za každou otázku: 20
• Hranice úspěšnosti v oborové zkoušce: 40

Posláním bakalářského studia historie je v návaznosti na středoškolské znalosti dějepisu si především osvojit základní stupeň znalostí a odborných kompetencí pro profesní práci historika. Posluchači získají přehled o českých i obecných dějinách od pravěku po současnost, seznámí se s metodami a organizací historické práce a osvojí si základní poznatky z historiografie. V průběhu bakalářského studia mohou studenti v rámci povinně volitelných kursů profilovat svůj zájem o konkrétní historické období či problematiku.

Obor je určen zájemcům nejen o historii, ale i o ostatní společenské vědy. Bakalářské studium historie je dobrou propedeutickou disciplínou pro další studium všech humanitních oborů, neboť poskytuje základní informace o fungování společnosti v rámci historického vývoje lidstva. Posluchači se učí pracovat s textem a historickými prameny a analyzovat jejich výpovědní hodnotu. Jsou vedeni ke kritickému třídění informací, k jejich samostatnému vyhledávání a analýze, ke schopnosti podloženě argumentovat a samostatně a kriticky myslet. Zvládnutí těchto dovedností a schopností je velmi důležité s ohledem na specifičnost oboru, která spočívá ve zprostředkovanosti historického poznání.

Bakalářské studium historie se realizuje v jednooborovém studijním plánu (jako prezenční i kombinované studium) nebo ve formě studijního plánu pro sdružené studium (studium prezenční).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• porozumět souvislostem, orientovat se v základních metodologických přístupech a definovat klíčové pojmy dějinného vývoje
• absolvent se orientuje v literatuře, dokáže také pracovat s prameny a interpretovat je a ovládá základní metody historické práce, což prokazuje v průběhu studia v písemných pracích

Jako absolventi se budete orientovat především v problematice českých a obecných dějin od středověku po 20. století. Budete je schopni objasnit v širších souvislostech. Budete umět samostatně vyhledávat a třídit informace, pracovat s textem a historickými prameny, uplatňovat moderní metody historické práce a dokážete o oborových tématech napsat odbornou práci.

Díky studiu tak budete připraveni pro post odborného pracovníka ve vědeckých institucích, knihovnách, informačních a bibliografických centrech a v muzeích. Dále také pro práci v médiích, nakladatelstvích, cestovním ruchu a v odborných týmech zaměřených na kulturu a historii napříč státními i soukromými institucemi. Zájem o naše absolventy mají trvale zaměstnavatelé ze státní a veřejné správy vyžadující velmi dobré schopnosti v oblasti práce s informacemi.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V kontaktu s konkrétními historickými pracovišti budete během studia mnohokrát: například  formou exkurzí, především však při zpracovávání samostatných kvalifikačních prací. Vlastní praxi si tak můžete najít sami v institucích, které vám budou z odborného hlediska nejbližší. K nejžádanějším praxím, ze strany studentů, patří například praxe v muzeích.

Předložení bakalářské diplomové práce má prokázat, že student je schopen na základě literatury i pramenů a za odborného vedení vedoucího práce vymezit, kriticky vyhodnotit a v písemné podobě na odborné úrovni vyložit určitý historický problém. U obhajoby diplomové práce se hodnotí porozumění tématu a úroveň prezentace tématu.

Bakalářská diplomová práce má minimální rozsah 70 000 znaků. Práce je psána na bílém papíru formátu A4, očíslované listy jsou vyvázány do pevných desek. Závaznou součástí práce je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty, ústavu, název práce, označení typu práce (bakalářská diplomová), jméno autora, vedoucího práce a rok zpracování, prohlášení autora o původnosti práce, obsah, soupis použitých pramenů a literatury a poznámkový aparát. Zadání bakalářské diplomové práce je třeba stanovit při registraci prvního diplomového semináře, tedy zpravidla na počátku 5. semestru studia. Student má právo navrhnout téma své bakalářské diplomové práce a požádat o její vedení příslušného učitele. Studenti zveřejňují diplomovou práci vložením její elektronické verze do IS MUNI.

Pokud zvažujete další možnosti studia, můžete pokračovat v navazujícím magisterském studiu historie nebo učitelství historie. Další možností je magisterské studium jiného studijního programu z oblasti historických nebo příbuzných věd, jako např. archivnictví, dějin umění, etnologie, pomocných věd historických a dalších.