Filozofie

Termín podání přihlášek: 1. srpen – 30. listopad.

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. prosince.

Podklady pro přijímací řízení:

• podepsaný strukturovaný životopis (CV);
• soupis publikační činnosti (pokud existuje); preferováni jsou uchazeči, kteří již mají publikace (publikované, přijaté nebo v recenzním řízení), určitým náhradním dokladem může být např. kapitola z diplomové práce;
• projekt disertační práce v rozsahu cca 5 stran (a dále 1-2 strany literatury); preferováni jsou uchazeči s více konkrétními představami o plánu svých průběžně vznikajících publikací;
• motivační dopis, ve kterém uchazeče uvede, proč chce studovat obor Filozofie a proč si zvolil katedru Filozofie FF MU; doporučujeme, aby uchazeči sami předem kontaktovali možného školitele (ev. před tím kontaktujte konzultanta programu pro doporučení); sami školitelé doporučují vhodná témata disertačního výzkumu, jiný než tam uvedený projekt je však také možný.

  Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 12. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

  Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

  Přijímací zkouška má formu ústní rozpravy nad projektem disertační práce.

  Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

Hranice úspěšnosti: 60 bodů (max. počet bodů 100).

Posláním doktorského studia Filozofie je rozvíjení a rozšiřování poznatků o dílčím, vysoce specializovaném filozofickém tématu. Cílem je prohloubení systematického porozumění základním otázkám v oblastech epistemologie, dějin filozofie, etiky, ontologie, logiky atd. Metody jsou zaměřeny na konceptuální a diskurzivní analýzu, uvedení tématu do odpovídající historické perspektivy, přiměřenou interpretaci relevantních studií a srozumitelný výklad jejich důsledků. Koncepce studia zdůrazňuje samostatnost studia a původnost nabízených řešení.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• porozumět teoriím, konceptům a metodám, které jsou v dané specializaci v popředí poznání oboru;
• samostatné vědecké práce v oboru;
• publikovat vědecké texty v národním a mezinárodním prostředí;
• vytvářet a prezentovat své výsledky na národních a mezinárodních konferencích;
• kritické a racionální myšlení;
• samostatného uplatnění na pracovních pozicích humanitního zaměření;
• odborně vzdělávat a vést středoškolské i vysokoškolské studenty oboru;
• uplatnit znalosti z dějin filosofie, etiky, či epistemologie ve vědeckých institucích i v popularizačních aktivitách;
• podle zaměření nabídnout i některé aplikace (etika, argumentace);
• orientovat se v obecné metodologii i etice vědecké i pedagogické práce;
• připravovat kompetitivní grantové žádosti v oboru i mimo něj;

Absolventi se mohou uplatnit jako akademičtí pracovníci (vědci, pedagogové) na vysokých školách a výzkumných institucích a to v oborech především humanitně-vědného zaměření.

Mohou se uplatnit ve škále pracovních pozic využívajících kritické, metodologické a systematické myšlení, a to jak v akademickém, tak neakademickém prostředí.

Získané dovednosti a kompetence mohou využít např. v organizacích využívajících kritické zpracování odborných textů a dokumentů, či využívajících grantové mechanismy apod. Získané dovednosti lze využít i ke koncepčním a manažerským činnostem.

Studenti doktorského programu mají za povinnost během studia (a) uskutečňovat publikační činnost a to i v mezinárodním prostředí, (a) aktivně se účastnit národních i mezinárodních konferencí, (b) absolvovat zahraniční (studijní) stáž (nebo mít aktivní badatelskou účast na mezinárodním projektu), (c) splnit ve vymezené míře pedagogickou činnost na pracovišti. Dále studenti podle možností přispívají k organizaci konferencí a dalších činností pracoviště.

Dizertační práce představuje výsledek úspěšného výzkumu zvoleného a schváleného odborného tématu ve filozofii, jeho řádné představení a uvedení do kontextu, interpretaci doprovodných textů a zejména kritickou diskurzivní analýzu hlavního tématu i témat vedlejších, a to pomocí oborově přijatých metodologických postupů a prostředků. Dizertační práce se předkládá ve 3 vyhotoveních jako autorský rukopis v minimálním rozsahu 200.000 znaků, napsaný na bílém papíru formátu A4, očíslované listy jsou vyvázány do pevných desek (ev. lze jako disertační práci předložit srovnatelnou knižní monografii či soubor již publikovaných statí s předmluvou a komentářem). Součástí autorského rukopisu je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty, katedry filozofie, studijní obor filozofie, název práce, jméno autora, jméno školitele a rok zpracování, dále prohlášení autora o původnosti práce, cizojazyčné resumé, obsah a soupis literatury. Blíže viz Studijní a zkušební řád MU, článek 32 a aktuální fakultní vzor.

K obhajobě disertační práce se přikládá rovněž autoreferát. Jeho cílem je představit disertační práci z obecného hlediska, kromě studovaných témat a jejich pozadí je potřeba uvést dosažené hlavní výsledky i popis použité metodologie. Formátem autoreferátu je sešitá brožura A5 v délce 20-25 stran. Titulní strana apod. má shodné formální charakteristiky jako disertační práce, obsahuje navíc i seznam vlastních publikovaných prací. Vlastní náplní autoreferátu je 1. anotace v češtině a angličtině (ev. v jiném mezinárodním jazyce oboru), 2. uvedení do vlastní problematiky textové části, 3. seznámení se současným stavem v oblasti tématu disertační práce, 4. cíle disertační práce, 5. metodika zpracování, 6. hlavní výsledky disertace se zřetelem na originalitu a vlastní přínos, 7. závěr. Blíže viz Studijní a zkušební řád MU, článek 33 a aktuální fakultní vzor.