Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy

Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Studijní program Učitelství výtvarná výchova a vizuální tvorba pro ZŠ a SŠ je zásadní oporou rozvoje kreativního myšlení, lze jej studovat ve třech úrovních a to v rámci studijních plánů: hlavní (maior), vedlejší (minor) a jako jednoobor (completus). Hlavním cílem je směřovat k vyváženému rozvoji praktických výtvarných aktivit uměleckého charakteru s teoretickými poznatky z oboru dějin umění, estetiky, sociologie kultury, výtvarné teorie i výtvarných technologií. Vyučovací předměty i další práce katedry jsou koncipovány tak, aby studium současně rozvíjelo didaktické, koordinační, kurátorské, organizační a sebeprezentační kompetence, díky nimž je absolvent schopen kvalitně a na profesionální úrovni představit výsledky své autorské práce, ale i výtvarné práce svých žáků způsobem odpovídající parametrům galerijního provozu.

Koncepce studia se současně snaží rozvíjet dlouhodobá specifika brněnského pracoviště, které se zaměřuje na problematiku zprostředkování umění a rozvíjení schopností pedagoga pracovat s dětmi na základních školách a se středoškolskými studenty přímo v galerii před uměleckými originály. Studium tak nabízí komplexní odbornou cestu k rozvoji kreativity, metodické práce i vlastní autorské umělecké činnosti.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
• používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem;
• popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
• reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení: kriticky nahlíží vlastní postoje k edukaci a posuzuje své jednání v roli učitele;
• vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy; vytvářet inkluzivní prostředí ve třídě;
• aplikovat vyvážené proporce praktických dovedností a teoretických znalostí i metodologických a metodických zkušeností;
• syntetizovat základní pojmy a koncepty (odlišných) přístupů ke zkoumané otázce a to jak estetické tak sociologické;
• aplikovat dosažené znalosti na konkrétní umělecké projevy i na pedagogický materiál; zaujmout vlastní, prožité a promyšlené stanovisko k problematice a argumentovat v jeho prospěch;
• samostatně se rozhodovat o vhodnosti a charakteru využívaných uměleckých procesů a výtvarných činností a přiměřeně k věku žáků a studentů dokáže propojovat praktické činnosti s teoretickým poučením;
• používat zkušenosti z kontaktu s uměleckými díly a dokáže živým a srozumitelným způsobem své svěřence vést k zájmu o kulturu a umění;
• orientovat se v aktuálním umění s osobním zájmem a nabízet žákům a studentům přístupové cesty k vlastní tvorbě i k získáváním navazujících zážitků i teoretických a historických poznatků;
• orientovat se v hlavních vývojových etapách estetiky, má představu o konceptech a postojích významných osobností a umí interpretovat základní poznatky z dějin estetiky a zpracovat je jako teoretické zázemí pro výuku výtvarné výchovy.

Studium vás připraví na profesi učitelů výtvarných předmětů na základních a středních školách a na odpovídajícím stupni víceletých gymnázií. Mimo to získáte možnost působit i v mimoškolních (např. volnočasových) institucích.

Jednooborový studijní plán takto koncipovaného učitelského programu zohledňuje dominanci odborného autorského (uměleckého a pedagogického výkonu). Dosažením magisterského titulu tak získáte kompetence k výuce na ZUŠ, na středních odborných školách s uměleckým zaměřením a vyšších odborných školách. Můžete tak obstát v konkurenci absolventů uměleckých vysokých škol.

Naši absolventi se výborně uplatňují nejen na těchto typech škol, ale jako tvůrčí osobnosti s pedagogickým vzděláním také v dalších institucích se zaměřením na vzdělávání v umění.

• Učitel druhého stupně základní školy
• Učitel střední školy
• Učitel uměleckých odborných předmětů ZUŠ, SOŠ a konzervatoře
• Učitel vyšší odborné školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Brněnská katedra výtvarné výchovy tradičně věnuje zvýšenou pozornost současnému umění. V univerzitních a dalších galeriích se proto můžete podílet na přípravě výstav významných současných umělců i studentů a pedagogů katedry. Toto pracoviště spoluorganizuje také unikátní akci Týden výtvarné kultury / Brno Art Week, realizuje a publikuje výzkumné projekty, pořádá přednášky a workshopy umělců a odborníků z blízkých oborů.

Čeká vás široká nabídka exkurzí za domácím i evropským uměním, pravidelné návštěvy nejen brněnských galerií nebo možnost vycestovat na zahraniční studijní pobyt v rámci programu Erasmus+. Důležitou součástí studia jsou také učitelské praxe ve školách, které jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém a propojují teoretické poznatky s praktickou zkušeností.

Magisterskou diplomovou práci je možno pojmout dvěma způsoby:

1. jako teoretickou práci (65 normostran, tj. 117 000 znaků včetně mezer),

2. jako uměleckou nebo umělecko-pedagogickou realizaci (nejméně 43 normostran, tj. 77 400 znaků.

V obou dvou případech je nezbytné zaměření na oborovou teorii, zejména teorii vyučování výtvarné výchovy a její mezioborové přesahy k dějinám umění, k teorii umění a dalším souvisejícím oborům. Proto i diplomová magisterská práce, jejímž základem je praktický umělecký výkon, musí být doprovázena textem, v němž jsou adekvátním způsobem zkoumány teoretické souvislosti spjaté ve vhodné míře s předloženým výtvarným dílem. A protože výtvarný projev není myslitelný bez zvýšené role subjektivního přístupu a originality, i u diplomové práce očekáváme originální autorská řešení ve výtvarné i textové části. U praktických výkonů je rovněž vhodná i autorská prezentace v podobě samostatné výstavy, účasti na výstavě nebo v jiné formě zveřejnění.

Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce jsou od ledna 2016 upraveny Standardy katedry výtvarné výchovy k tvorbě závěrečných prací, které navazují na Pokyn děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigózních a závěrečných prací CŽV).

Můžete se rozhodnout i pro pokračování ve studiu v doktorském stupni, který otevírá i možnost vědecké a vysokoškolské pedagogické dráhy. Jako studenti doktorského studia pak můžete v disertační práci tematicky navázat na dosažené znalosti při realizaci diplomové práce a uplatnit vlastní okruhy zájmů.