Učitelství estetické výchovy pro střední školy

Obor vychází z tradice výuky uměnovědných oborů spolu s estetikou a jejich soustavného propojování s popularizační a pedagogickou praxí. Toto pojetí je do jisté míry typické pro celé české prostředí, na brněnské Filozofické fakultě je ovšem kladen značný důraz právě na rozvoj pedagogických dovedností a na vědecké zkoumání oborové didaktiky, přičemž vše probíhalo napříč vymezeními jednotlivých věd o umění včetně estetiky. Svědčí o tom kupříkladu průkopnický spis profesora Vladimíra Helferta Základy hudební výchovy na nehudebních školách (Praha 1930), trvalý zájem o problematiku dokládá spis Jiřího Fukače, Stanislava Tesaře (oba působivší na Ústavu hudební vědy FF MU) a Jozefa Vereše Hudební pedagogika: Koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti (Brno 2000).

Obor je zaměřen na předměty z oblasti pedagogiky, psychologie, estetiky a dalších věd o umění. Výuka je zajištěna předními odborníky z odpovídajících ústavů a kateder FF MU i specialisty z praxe, často jde o průkopníky nejnovějších didaktických metod a trendů. Moderní pojetí oboru spočívá v obohacení a rozšíření přežitého neefektivního modelu, kdy estetická výchova = výtvarná výchova a/nebo hudební výchova. Tento model by na mnoha středních školách bylo lze oprávněně nazvat prostým „kreslení“ a „zpěv“, přičemž se zcela vytrácí výchova žáků jako aktivních konzumentů kultury a umění. Reálný dopad tohoto stavu je zřejmý z aktuálního marginálního postavení kultury ve veřejném diskursu a státní správě. Koncepce estetické výchovy oboru zahrnuje jak seznámení s jednotlivými kapitolami kultury a umění, tak i jejich aktivní „konzumaci“ a kritický diskurs o nich, to vše s výraznými přesahy především do sociologie, filozofie, v menší míře také psychologie. Celkovým širokým pojetím je estetická výchova koncipována jako rovnocenný kulturní protipól občanské výchovy. Obor lze označit za průkopnický a cílem by mělo být definitivní zahrnutí estetické výchovy do rámcových vzdělávacích programů pro střední školy, čímž by se výrazně zvýšila kulturní gramotnost důležitého segmentu populace.

Součástí studia oboru jsou také poznatky z obecné pedagogiky a psychologie a také obsáhlá pedagogická praxe.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• libovolné umělecké dílo zařadit, popsat, charakterizovat, začlenit do historického, uměnovědného a společenského kontextu a popularizovat v rámci povědomí o logice a reáliích vývoje umění a kultury
• teoreticky reflektovat, historicky porovnat, erudovaně připravit a prakticky realizovat celý proces vyučování na základě poznatků z pedagogiky a obecné i oborové didaktiky
• orientovat se v problematice současné pedagogiky, vzdělávací politiky státu, hlavních střednědobých priorit, pojetí rámcových vzdělávacích programů a tvorby školních vzdělávacích programů
• teoreticky shrnout, aplikovat ve výuce a odpovídajícím způsobem dále propagovat nejnovější metody a trendy v obecné i oborové didaktice
• ovládnout a použít dílčí didaktické dovednosti související s jednotlivými druhy umění, jeho reflexe a v mezích možností také s konkrétní uměleckou tvorbou a interpretací

Absolvent navazujícího magisterského oboru Učitelství estetické výchovy pro střední školy bude způsobilý ke zvládnutí a tvůrčímu rozvíjení požadavků kladených současnou pedagogikou v oblasti estetické výchovy, kultury a umění. Bude způsobilý k vyučování předmětů v této oblasti a bude schopen podílet se na tvorbě a rozvoji školních vzdělávacích programů, případně dalších koncepčních dokumentů školy. V obecné rovině prokáže znalost rozličných aspektů fenoménu umění, kultury a jejich teoretické reflexe, předpokládá se také schopnost individuálního výzkumu a publikační praxe v oblastech estetické výchovy, věd o umění i školské pedagogiky. Vhodným uplatněním absolventa oboru budou školy, jejichž záměrem je reforma a růst kvality výuky v dané oblasti. Detailní znalost současné kulturní a vzdělávací praxe, jakož i manažerských a institucionálních aspektů vzdělávání, umožní absolventům odvádět záhy po absolutoriu kvalitní práci ve vedoucích funkcích, plně v souladu se současnými požadavky MŠMT. Absolvent programu získává odbornou kvalifikaci k výkonu regulovaných povolání

pedagogických pracovníků.

• Učitel střední školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Povinnou součástí studia programu je pedagogická praxe o souhrnné pracovní zátěži alespoň 720 hodin (24 kredity). Je rozdělena do tří semestrů. V jarním semestru studenti ve spolupráci s partnerskými středními školami realizují pravidelnou výuku dílčích povinných i zájmových předmětů na dané střední škole a pravidelně se scházejí se zkušenými pedagogy za účelem reflexe předvedeného výkonu. V podzimním semestru pak studenti na půdě katedry samostatně vytvoří, naplánují a realizují sérii specializovaných kursů pro středoškolské studenty zaměřených na uměnovědnou problematiku.

Standardní rozsah diplomové práce i formální požadavky jsou v souladu s požadavky studijního řádu FF MU. Témata závěrečných prací pokrývají širokou škálu problematiky uměnovědné, kulturní, historické, pedagogické, didaktické, psychologické, a to v rozličných kombinacích. Díky široké škále specialistů i vysoké rozmanitosti kvalifikací studentů z bakalářského stupně studia je možné zpracovávat diplomové práce v širokém rozpětí metod. Studující by měli předvést schopnost pracovat kriticky s odbornými texty a dostupnými daty, formulovat vlastní odůvodněné stanovisko ve sporných otázkách a nacházet odpovědi na problémové otázky či potvrzovat nebo vyvracet stanovené hypotézy. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a diplomové práce upravuje směrnice děkana č. 6/2017 - O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

Absolvent navazujícího magisterského studia může pokračovat v doktorských programech na pedagogických a humanitních fakultách českých vysokých škol, v připravovaném doktorském programu Digitální kultura a kreativní průmysly, po splnění podmínek přijetí též může pokračovat v libovolném doktorském studiu.