Teorie a dějiny umění

Termín podání přihlášek: 1. srpen – 30. listopad

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. prosince

Podklady pro přijímací řízení:

• podepsaný životopis;
• soupis publikační činnosti (pokud existuje);
• projekt disertační práce. Projekt musí také obsahovat návrh školitele v rámci SDU a externího konzultanta nebo druhého vedoucího v rámci cotutelle mimo SDU.

  Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 12. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

  Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

  V případě přihlášky do prezenční formy studia uchazečům doporučujeme, aby si vedle této preferované formy v přihlášce zvolili jako 2. preferenci také kombinovanou formu studia.

  Přijímací zkouška má formu ústní rozpravy nad projektem disertační práce, část rozpravy proběhne anglicky.

  Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

V rámci přijímacího řízení a pohovoru se ověřují zejména předpoklady a připravenost uchazečů pro doktorské studium, tj. jejich výborná orientace v oboru, která je prověřována cílenými otázkami z oboru dějin umění. Ty se zaměřují zejména na témata související s projektem disertační práce. Tento projekt, jeho zacílenost, zřetelně definovaný výměr tématu a uvážené postupy vedoucí k jeho řešení, to jsou hlavní kritéria posouzení disertace. Tato připravenost a zejména formulace a prezentace projektu disertace je komisí hodnocena bodově.
Uchazeči mohou získat max. 100 bodů. Minimální počet bodů pro prospěch u přijímací zkoušky je 70. Kandidáti jsou hodnoceni v těchto oblastech:

• projekt disertační práce (max. 50 bodů);
• odborné znalosti (max. 20 bodů);
• jazykové znalosti (max. 10 bodů);
• předchozí zkušenosti ve výzkumu (max. 20 bodů).

Doktorské studium dějin umění rozvíjí znalosti a schopnosti posluchačů poznávat, analyzovat a historicky interpretovat umělecká díla (v obecném slova smyslu vizuální objekty), pokrývající všechny obory disciplíny dějin umění (tj. architektura, sochařství, malířství, fotografie, užité umění a vizuální kultura), a to v jejich rozličných dobových formách, stylech a funkcích. Základním cílem doktorského studijního programu je vědecká příprava vysoce vzdělaných odborníků, kteří se zabývají základním a teoretickým výzkumem „dějiny umění“ jako obecné historické vědy o obrazech a disciplíny usilující o poznávání a vysvětlování vizuálních obrazů nejrůznějších druhů a forem.

Doktorské studium je proto jednoznačně orientováno na rozvinutí vědecko-akademického potenciálu studentů, jejichž završením je disertační práce jako zcela autonomní badatelský výkon, který je postaven nejen na originálním zpracování jedinečného tématu, ale odpovídá i adekvátnímu teoretickému a metodologickému zakotvení. Studenti jsou vedeni k samostatné práci, která se musí odrážet nejen ve vlastní disertační práci, ale i v aktivním zapojení do oborových aktivit (publikace, aktivní účast na konferencích).

Doktorské studium představuje především prostor pro osobní růst, vzdělávání, kultivaci svých schopností a znalostí doktorů a doktorandek. Výsledek této systematické přípravy spočívá v nabytí schopnosti kvalifikované a specializované akademické a vědecké práci v akademických, vědeckých a odborných institucích, umožňující uplatnění v široké oblasti humanitních a společenských věd, orgánech veřejné správy, médiích, kulturním průmyslu a institucí.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• schopnost samostatné vědecké práce
• orientovat se ve vztahu „výzkumné téma – volba badatelského problému“ a řešit tento vztah v rámci vlastní badatelské specializace
• využívat a kriticky hodnotit uměleckohistorické prameny (obrazové, dokumentární a textové), utvářet hypotézy a testovat jejich relevanci při řešení zkoumaných problémů
• vyhodnotit současné metodologická a interpretační trendy v uměleckohistorickém výzkumu a rozpoznat možnosti historických i současných uměleckohistorických přístupů ve spojitosti s přípravou vlastní disertační práce
• publikace odborného i popularizačního textu
• koncepce náročných výstavních projektů
• příprava akademicky koncipovaných přednášek, případně cvičení a předávat vlastní zkušenosti ve výuce posluchačům bakalářského i magisterského studia
• schopnost připravovat výzkumné projekty a samostatně vést vědecko-výzkumnou práci v rámci vlastní specializace

Absolventi doktorského studia oboru Teorie a dějiny umění se mohou uplatnit především jako vědečtí pracovníci ve výzkumných, vysokoškolských a muzejních institucích, orgánech veřejné správy a široké oblasti kulturního průmyslu.

Jsou připravováni pro práci v týmech výzkumu a výuky. Mohou se stát odbornými a vědeckými asistenty na univerzitní úrovni, získat pozice kurátorů v muzeích a galeriích, vědeckých pracovníků muzejních, galerijních a památkářských pracovišť a všude tam, kde je vyžadována vysoká úroveň uměleckohistorické specializace.

V současnosti, kdy mnohem větší a významnější roli hraje ve společnosti vizuální kultura a její studium a porozumění, mohou absolventi doktorského studia dějin umění své dovednosti a kompetence uplatnit také v řadě dalších výzkumných a pedagogických profesí, stejně jako v marketingu a na „trhu médií“.

Přirozenou součástí formování doktorského studenta je praktické osvojování si svých odborných kompetencí, které získává při zahraničních pobytech, podílu na výuce i výzkumných úkolech řešených na školícím případně jiném oborově spřízněném pracovišti. Rozhled, poznatky pro svou disertaci i obecné zkušenosti získávají doktorští studenti na zahraničních studijních pobytech, které jsou realizovány formou stáže, studijního pobytu, případně aktivní účasti na zahraniční konferenci, v úhrnu minimálně jednoho měsíce.

Doktorští studenti se také v různé míře intenzivně zapojují do organizační a zejména odborné práce, která navazuje na výzkumné zaměření a badatelské projekty akademických pracovníků v jednotlivých ústavech, včetně pedagogického angažmá.

Ústředním cílem doktorského studia oboru dějin umění je především vypracovat a obhájit vědeckou disertační práci, která zkoumá nová a dosud nezpracovaná témata ve výzkumu dějin umění, případně řeší existující témata novými a originálními postupy. Závěry disertační práce by měly přispět k současným badatelským diskusím v oboru dějiny umění a úspěšně obhájená práce by měla mít podstatný dopad na další výzkum a praxi v tomto oboru. Rozsah práce musí přesahovat 200 000 znaků a práce musí být doplněna odpovídající dokumentací (obrazovou apod.) Charakter disertační práce a jejích originálních zjištění musí přirozeně vést k dílčímu či komplexnímu zveřejnění ve formě časopisecké či knižní publikace.