Cíle studijního programu
Obor Norský jazyk, literatura a kultura je filologické studium s interdisciplinárními přesahy k areálovým studiím. potřebným východiskem je praktické zvládnutí norského jazyka, doplněné lingvistickými disciplínami (morfologie, lexikologie) a praktickou aplikací jazykových znalostí v praxi (konverzace, literární analýza, aktuální společenské otázky). Koncepce studia se zaměřuje na získání přehledu a osvojení detailních znalostí norské kultury, literatury, historie a současné společnosti. Důležitou součástí oboru jsou norsko-české vztahy na poli literárním, kulturním, hospodářském a politickém, a to v historické i současné perspektivě. Za významný aspekt považujeme dimenzi skandinávskou, ale i evropskou a bilaterální. Výstupem studijního programu je integrace vědění a růstu osobnosti studenta, rozvoj zkušeností a komunikačních dovedností.
Studijní plány
Přijímací řízeníDodatečné přijímací řízení do bakalářských studijních programů: nástup ke studiu podzim 2024Termín podání do půlnoci 17. 8. 2024
- Informace o přijímacím běhu
Dodatečné přijímací řízení do bakalářských studijních programů: nástup ke studiu podzim 2024 (přihlášky od 17. 7. 2024 do 17. 8. 2024 vč.)
- Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu
Kritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky písemné oborové zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.
E-přihlášky ke studiu podávejte od 17. 7. 2024 do 17. 8. 2024.
Oborová přijímací zkouška proběhne 26. 8. 2024.
Přesný termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.Test studijních předpokladů (TSP)
Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.
Oborová zkouška
Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru.
Základní popis zkoušky:
Norský jazyk, literatura a kultura je akreditován na FF MU jako jednooborový filologický studijní program s kulturním přesahem. Struktura programu dává prostor ke studiu jazyka, literatury, kultury a společnosti v Norsku (resp. v ostatních skandinávských zemích).
Oborové přijímací zkoušky mají určit, zda kandidát/kandidátka má motivaci ke studiu a předpoklady komunikační, jazykové, je vyžadován základní rozhled literární, historický i aktuálně společenský.
Znalost norštiny není vyžadována, ale základy jazyka jsou výhodou.
Oborové přijímací zkoušky mají dvě části:- První částí je domácí příprava, kdy těžiště spočívá v prokázání osobní motivace, četbě skandinávské literatury v českých překladech. Informace viz níže.
- Druhou částí je prezenční test prokazující schopnost aplikovat vědomosti získané na střední škole, využití individuální přípravy a prezentace individuálních zájmů. Předpokládáme obecný přehled o evropské literatuře a kultuře na úrovni maturitní zkoušky.
- Domácí příprava: Přímo k oborové přijímací zkoušce ve stanoveném termínu si prosím přineste tyto následující podklady:
- Seznam 7 - 10 titulů norské nebo skandinávské literatury z vlastní četby (beletrie, poezie, odborné, populárně naučné tituly). Pozornost věnujte složení četby (ideálně různé žánry) a správnému uvedení bibliografických údajů podle normy (například ČSN ISO 690). Připojte krátkou charakteristiku hlavní postavy nebo hlavní problém textu (až 20 bodů). Česky, slovensky. Vytisknout doma, podepsat, odevzdat na místě.
- V angličtině nebo němčině napište motivační dopis „Moje učení jazyků a poznávání cizích zemí jako psychologická zkušenost - Nacházím se na křižovatce?“ Prosíme o dodržení rozsahu 300 – 350 slov: Angličtina až 7 bodů, němčina až 15 bodů. Vzhledem k profilaci naší katedry udělujeme bonus za komunikační znalosti němčiny. Pozor: Motivační dopis je třeba napsat vlastní rukou, připravit doma, podepsat a odevzdat na místě.
- Prezenční oborový test zaujímá v celkovém hodnocení 70 % a obsahuje otázky formou doplňování, volného textu uchazeče i tzv. multiple choice. Obsah prezenčního testu:
- Základní přehled o dějinách a současnosti Norska, ale i ostatních skandinávských zemí
- Geografická a politická mapa Skandinávie
- Nejvýznamnější osobnosti a díla skandinávské, zvláště norské literatury a kultury (v českých, slovenských, překladech)
- Adekvátní praktická i teoretická znalost české mluvnice, pravopisu, skladby, jakož i lingvistické terminologie na úrovni gymnaziálních osnov, tedy včetně latinských názvů/označení
Přijetí bez přijímací zkoušky
Pro přijetí ke studiu tohoto programu není možné prominout přijímací zkoušku. - Doporučená literatura ke zkouškám v tomto studijním programu
Struktura přípravy je věcí osobní volby každého uchazeče, zde uvádíme orientačně jen příklady užitečných zdrojů:
- Jindřich Dejmek: Norsko (Nakladatelství Libri 2015)
- Martin Humpál et al.: Moderní skandinávské literatury 1870 – 2000 (Karolinum 2013)
- Jarmila Bednaříková: Stěhování národů a sever Evropy (Vyšehrad 2017)
- Dagmar Hartlová et al.: Slovník severských spisovatelů (Nakladatelství Libri 2004)
- Helena Kadečková: Dějiny Norska (Nakladatelství Lidové noviny 2005)
- http://www.noramb.cz/
- http://www.doplnek.cz/kategorie/12-soucasna-evropska-proza
- Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
- Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
- Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 55
Studium
- Cíle
Obor Norský jazyk, literatura a kultura je filologické studium s interdisciplinárními přesahy k areálovým studiím. potřebným východiskem je praktické zvládnutí norského jazyka, doplněné lingvistickými disciplínami (morfologie, lexikologie) a praktickou aplikací jazykových znalostí v praxi (konverzace, literární analýza, aktuální společenské otázky). Koncepce studia se zaměřuje na získání přehledu a osvojení detailních znalostí norské kultury, literatury, historie a současné společnosti. Důležitou součástí oboru jsou norsko-české vztahy na poli literárním, kulturním, hospodářském a politickém, a to v historické i současné perspektivě. Za významný aspekt považujeme dimenzi skandinávskou, ale i evropskou a bilaterální. Výstupem studijního programu je integrace vědění a růstu osobnosti studenta, rozvoj zkušeností a komunikačních dovedností.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- samostatného kultivovaného písemného i ústního projevu v norštině a je vybaven společenskými, politickými, kulturními a historickými vědomostmi o Norsku a dalších skandinávských zemích;
- aplikovat jazykové znalosti v různých oborech a formách komunikace;
- komentovat a interpretovat literární a odborné texty v norštině na úrovni B2;
- Na základ svých vědomostí analyzovat norské poměry v dějinách a v současnosti.
- generovat a obhájit svá profesní rozhodnutí a nést za ně plnou odpovědnost v norsko-českém kontextu
- Uplatnění absolventa
Absolvent tohoto studia najde uplatnění jako jazykově vybavený odborník s dobrou vyjadřovací a komunikační schopností v mateřském a studovaném jazyku, s kritickým myšlením a bohatým portfóliem vědomostí o severských zemích, jejich historii, literatuře a současném vývoji. Tento rozměr zabezpečuje šířku možností praktického uplatnění podle profilu tohoto programu s přesahem do areálových studií.
Absolvent tohoto studijního programu může najít uplatnění na jazykových školách, a to nejen v České republice. Rovněž může působit v institucích Evropské unie a jiných státních a mezinárodních institucích poskytujících jazykové služby, v nakladatelstvích, v publicistice, médiích, dále pak v archivech, knihovnách, muzeích, divadle, jako jazykový poradce nebo i v diplomacii.
Důležitým polem pro uplatnění je práce v turistickém průmyslu jako průvodci, překladatelé, PR manažeři v cestovních kancelářích.
Kromě práce v oboru se uplatní v profesích, jež vyžadují schopnost samostatného a kritického myšlení a dobrou vyjadřovací schopnost v mateřském a norském jazyce.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Obor Norský jazyk a literatura zajišťuje praxi nepřímo, tedy formou studijních pobytů a stáží v zahraničí, formou workshopů se zahraničními pedagogy, formou příležitostných překladů a tlumočení (skupinově, nebo individuálně), často mimo základní kreditový rámec.
- Cíle kvalifikačních prací
Cílem bakalářské práce je prokázat odbornou vybavenost a schopnost kritické zpracování tématu. Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Standardní rozsah bakalářské práce je 54 000 znaků (30 NS) včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. V případě, že je práce napsána v norštině nebo angličtině, je možné odečíst až deset procent rozsahu tak, aby byla zajištěna jazyková úroveň textu.
Závěrečná státní zkouška se skládá z písemné části, ústní části, obhajoby bakalářské práce. Závěrečná státní zkouška vykrývá všechny profilové předměty a vyžaduje zvládnutí norského jazyka na úrovni B1/B2 podle Společného evropského referenčního rámce (ERR).
- Návaznost na další studijní programy
Úspěšně ukončené bakalářské studium umožňuje (po splnění podmínek přijetí) pokračovat ve studiu na magisterském stupni Nordistika - odbornost pro praxi, nebo na jiných oborech na filozofických fakultách v České republice nebo v zahraničí.