Norský jazyk, literatura a kultura

Dodatečné přijímací řízení do bakalářských studijních programů: nástup ke studiu podzim 2024 (přihlášky od 17. 7. 2024 do 17. 8. 2024 vč.)

Kritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky písemné oborové zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.

E-přihlášky ke studiu podávejte od 17. 7. 2024 do 17. 8. 2024.
Oborová přijímací zkouška proběhne 26. 8. 2024.
Přesný termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

1. První částí je domácí příprava, kdy těžiště spočívá v prokázání osobní motivace, četbě skandinávské literatury v českých překladech. Informace viz níže.
2. Druhou částí je prezenční test prokazující schopnost aplikovat vědomosti získané na střední škole, využití individuální přípravy a prezentace individuálních zájmů. Předpokládáme obecný přehled o evropské literatuře a kultuře na úrovni maturitní zkoušky.

1. Domácí příprava: Přímo k oborové přijímací zkoušce ve stanoveném termínu si prosím přineste tyto následující podklady:
   • Seznam 7 - 10 titulů norské nebo skandinávské literatury z vlastní četby (beletrie, poezie, odborné, populárně naučné tituly). Pozornost věnujte složení četby (ideálně různé žánry) a správnému uvedení bibliografických údajů podle normy (například ČSN ISO 690). Připojte krátkou charakteristiku hlavní postavy nebo hlavní problém textu (až 20 bodů). Česky, slovensky. Vytisknout doma, podepsat, odevzdat na místě.
   • V angličtině nebo němčině napište motivační dopis „Moje učení jazyků a poznávání cizích zemí jako psychologická zkušenost - Nacházím se na křižovatce?“ Prosíme o dodržení rozsahu 300 – 350 slov: Angličtina až 7 bodů, němčina až 15 bodů. Vzhledem k profilaci naší katedry udělujeme bonus za komunikační znalosti němčiny. Pozor: Motivační dopis je třeba napsat vlastní rukou, připravit doma, podepsat a odevzdat na místě.
   Část 1. (domácí příprava) je hodnocena až 30 % z celkového bodového hodnocení.
   
   
2. Prezenční oborový test zaujímá v celkovém hodnocení 70 % a obsahuje otázky formou doplňování, volného textu uchazeče i tzv. multiple choice. Obsah prezenčního testu:

• Základní přehled o dějinách a současnosti Norska, ale i ostatních skandinávských zemí
• Geografická a politická mapa Skandinávie
• Nejvýznamnější osobnosti a díla skandinávské, zvláště norské literatury a kultury (v českých, slovenských, překladech)
• Adekvátní praktická i teoretická znalost české mluvnice, pravopisu, skladby, jakož i lingvistické terminologie na úrovni gymnaziálních osnov, tedy včetně latinských názvů/označení

Přijetí bez přijímací zkoušky

Struktura přípravy je věcí osobní volby každého uchazeče, zde uvádíme orientačně jen příklady užitečných zdrojů:

• Jindřich Dejmek: Norsko (Nakladatelství Libri 2015)
• Martin Humpál et al.: Moderní skandinávské literatury 1870 – 2000 (Karolinum 2013)
• Jarmila Bednaříková: Stěhování národů a sever Evropy (Vyšehrad 2017)
• Dagmar Hartlová et al.: Slovník severských spisovatelů (Nakladatelství Libri 2004)
• Helena Kadečková: Dějiny Norska (Nakladatelství Lidové noviny 2005)
• http://www.noramb.cz/
• http://www.doplnek.cz/kategorie/12-soucasna-evropska-proza

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
• Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 55

Obor Norský jazyk, literatura a kultura je filologické studium s interdisciplinárními přesahy k areálovým studiím. potřebným východiskem je praktické zvládnutí norského jazyka, doplněné lingvistickými disciplínami (morfologie, lexikologie) a praktickou aplikací jazykových znalostí v praxi (konverzace, literární analýza, aktuální společenské otázky). Koncepce studia se zaměřuje na získání přehledu a osvojení detailních znalostí norské kultury, literatury, historie a současné společnosti. Důležitou součástí oboru jsou norsko-české vztahy na poli literárním, kulturním, hospodářském a politickém, a to v historické i současné perspektivě. Za významný aspekt považujeme dimenzi skandinávskou, ale i evropskou a bilaterální. Výstupem studijního programu je integrace vědění a růstu osobnosti studenta, rozvoj zkušeností a komunikačních dovedností.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatného kultivovaného písemného i ústního projevu v norštině a je vybaven společenskými, politickými, kulturními a historickými vědomostmi o Norsku a dalších skandinávských zemích;
• aplikovat jazykové znalosti v různých oborech a formách komunikace;
• komentovat a interpretovat literární a odborné texty v norštině na úrovni B2;
• Na základ svých vědomostí analyzovat norské poměry v dějinách a v současnosti.
• generovat a obhájit svá profesní rozhodnutí a nést za ně plnou odpovědnost v norsko-českém kontextu

Absolvent tohoto studia najde uplatnění jako jazykově vybavený odborník s dobrou vyjadřovací a komunikační schopností v mateřském a studovaném jazyku, s kritickým myšlením a bohatým portfóliem vědomostí o severských zemích, jejich historii, literatuře a současném vývoji. Tento rozměr zabezpečuje šířku možností praktického uplatnění podle profilu tohoto programu s přesahem do areálových studií.

Absolvent tohoto studijního programu může najít uplatnění na jazykových školách, a to nejen v České republice. Rovněž může působit v institucích Evropské unie a jiných státních a mezinárodních institucích poskytujících jazykové služby, v nakladatelstvích, v publicistice, médiích, dále pak v archivech, knihovnách, muzeích, divadle, jako jazykový poradce nebo i v diplomacii.

Důležitým polem pro uplatnění je práce v turistickém průmyslu jako průvodci, překladatelé, PR manažeři v cestovních kancelářích.

Kromě práce v oboru se uplatní v profesích, jež vyžadují schopnost samostatného a kritického myšlení a dobrou vyjadřovací schopnost v mateřském a norském jazyce.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Obor Norský jazyk a literatura zajišťuje praxi nepřímo, tedy formou studijních pobytů a stáží v zahraničí, formou workshopů se zahraničními pedagogy, formou příležitostných překladů a tlumočení (skupinově, nebo individuálně), často mimo základní kreditový rámec.

Cílem bakalářské práce je prokázat odbornou vybavenost a schopnost kritické zpracování tématu. Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Standardní rozsah bakalářské práce je 54 000 znaků (30 NS) včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. V případě, že je práce napsána v norštině nebo angličtině, je možné odečíst až deset procent rozsahu tak, aby byla zajištěna jazyková úroveň textu.

Závěrečná státní zkouška se skládá z písemné části, ústní části, obhajoby bakalářské práce. Závěrečná státní zkouška vykrývá všechny profilové předměty a vyžaduje zvládnutí norského jazyka na úrovni B1/B2 podle Společného evropského referenčního rámce (ERR).

Úspěšně ukončené bakalářské studium umožňuje (po splnění podmínek přijetí) pokračovat ve studiu na magisterském stupni Nordistika - odbornost pro praxi, nebo na jiných oborech na filozofických fakultách v České republice nebo v zahraničí.